Herec ✓

Kamarád

Byl mi tolik tajemný. Tiše jsem poslouchal jeho vyprávění z cest, které jsem ale už slyšel na videu. Ale tohle bylo jiné. Bylo to kouzelnější! A vidět jeho opravdové nadšení bylo úžasné.
,,A co ty a koníčky? Co rád děláš?“ Liam se usmál a postavil se na skateboard jednou nohou. Druhou se začal pomalými pohyby odrážet, abych mu stíhal. ,,No... Koníčky nemám... Ale máma ze mě chce herce a já nic neumím...“ Zamumlal jsem trochu smutným hlasem. ,,Ale notak! Víš co? Mám doma ještě jeden skate a ten by ti mohl pasovat, měl jsem ho jako malej.“

Rozbušilo se mi srdce. Pozval mě si zajezdit. Moc jsem chtěl říci ano. Moc jsem chtěl jet s ním... Srdce si snad i cestičku ven z těla bouralo těmi silnými údery. Pak mi ale došlo, že jezdit neumím, nikdy jsem na skateboardu nejezdil. ,,To... Sice zní fajn... Ale já na tom neumím.“ Ozval se můj stále tichý a stydlivý hlas. Liam se zasmál. ,,Tak se to naučíš! Pojď, než bude tma!“ Pak...

Jeho velká a silná dlaň byla teplá oproti té mé. Ale stále kůže byla jemná. Držel mě za ruku a vlekl směrem k jeho domu, doufám. Nevěděl jsem, kde bydlí. Ale teď jsem nic neřešil. Běžel jsem za ním, nechal se od něj táhnout za ruku a snažil se nezakopnout o rozvázání tkaničku, která se uvolnila z uzlu při běhu.

Liam se očividně bavil stejně jako lidi kolem. Ale já nebyl na dlouhý běh zvyklý. Nohy se mi každým krokem zpomalily o nějakou část a já se začínal zadýchávat. Zadrhával jsem se a čím dál více se mi pletly nohy. Jeho vlasy přestaly vát ve větru, nohy se přestaly pohybovat. ,,Promiň, já... Já... Už nemůžu...“ zaúpěl jsem a jeho ruku chtě nechtě pustil. ,,Já jsem si neuvědomil, že asi mít noc výdrže nebudeš.“ Zamumlal a začal se smát. Tu jeho veselost bych potřeboval, když dostanu špatnou známku ve škole - sakra.

Už jsme to došli v tichosti pěšky.

Ale náhle... Se stalo něco... Více reálného...

Zazvonil budík. Tohle všechno se rozplynulo v prach a pouhou myšlenku. Jen v pouhý sen. Nic. Prázdnota. Slzy... Zmatenost.

A ztracení vzpomínky na sen. Jen vím, že se mi zdálo o něm. Zdál se mi ten energie tak skutečný!

Ale místo toho jsem byl zkroucený na židli u stolu, hlavou opřenou o kolena a mobil ležel na zemi a stále vibroval.
Začal jsem si nadávat do blba. Zdálo se mi o klukovi... Dokonce i jeden mokrý sen... Sledoval jsem ho na YouTube... Ale ani nevím, jestli to opravdu on byl. Nevím nic.
A nejhorší bylo to, že se heterosexuální kluk dokázal zamilovat do těch krátkých blonďatých vlasů, krásného těla a úžasného umění se skateboardem...