„Já už druhý - sakra, to je, a-áh, příjemný..."

777 49 8
                                    

Jeho otec si mě pak chtěl na chvíli odvést někam dozadu. Vytáhl z ledničky dvě piva, nabídl mi. Já ihned zavrtěl hlavou a nervózně odmítl. ,,Ne, děkuji, ale nepiji..." Vyhrkly jsem ze sebe. ,,Jdeme na zahradu na cígo?" Zeptal se a já znejistěl. Došlo mi, že mě zkouší. ,,Já nekouřím, neberu drogy, nechodím na párty, nerad piju alkohol. Prosím, nemějte mě za nic špatného..." Ano, alkohol mi nechutná, dělám to jen z důvodu, že chci zapadnout.
Stále si mě prohlížel a nad něčím dumal. Měl jsem strach, co se bude dít?

Nakonec se ale usmál, poplácal mě po rameni a já měl tendenci se trochu přikrčit. ,,Nemusíš se mě bát, dokud mu neublížíš. Je to jediné. Co mám. Ale to asi moc nepochopíš." Měl pravdu, nepoznal jsem nikdy neúplnou rodinu, otec jen velmi... Cestuje. Ano, cestuje. Tuhle myšlenku si matka namlouvala tak dlouho, dokud to nenamluvila i mně.

Když takto držitel obě flašky v ruce jako kdyby mi jednu z nich podával, z ničeho nic se ozval silný dusot a křik Dominica. Ocitl jsem se v ochranném objetí, paplal mi svou ruku po obličeji a hlavu mi rval co nejvíc na jeho hrudník. ,,Nekaž mi ho!" Ozval se hlasitý mužský smích. ,,Chudák, je jak tvoje dítě." Uklidil do lednice jednu flašku a sedl si do obýváku na gauč. Já celý rudý sledoval jeho horké dlaně.

,,Tebe si můžu kazit jenom já." Šeptl a vtiskl mi pusu do vlasů. Zčervenal jsem ještě víc nad jeho narážkou na ten sex. Beze slova se náš dotek zmenšoval až vymizel, šel dělat nějaké to jídlo. Jenže když začal dokonce i vajíčka kazit, začal jsem ho od plotny vyhánět a nadávat mu, že nemůže prdnout vajíčko dřív, než rozpálí pánev.

Umlátil jsem ho utěrkou, jež jsem tu našel. Rezignoval raději až za skleněný jídelní stůl. Spokojeně jsem se usmál, udělal vajíčka pro všechny tři (bylo by neslušné udělat jen nám dvěma) a pěkně je nazdobil. Pokaždé, když se chtěl přiblížit, odehnal jsem ho se slovy, ať se nepovažuje krást nehotové jídlo.

Slyšel jsem sem tam hlasitý smích z obýváku, asi se nad naší komediální konverzací nehorázně bavil. Po dodělání jídla jsem zprvu jeho otci přinesl talířek s perfektně nazdobeným jídlem a vidličkou, až pak pomohl Dominicovi s odnosem do pokoje.

Oba jsme si s tím sedli opatrně na postel, povídali si u toho o hrách. Já se pořád jaksi vrtěl, sedělo se mi dost nepohodlně. Taky proč, že?! ,,Bolí tě to, že?" Koukal na mě starostlivým pohledem a já se chvíli nad tím rozplýval. ,,Trochu." Klopil jsem znovu oči k jídlu, mluvil s kouskem chleba v puse. Dojedl poslední sousto, talířek položil na stůl, pochválil mě za jídlo a omluvil se mi. ,,Promiň, příště už budu vědět co dělám špatně..." Omluvil se mi a já se jen usmál, dojedl též a talířek dál na jeho. ,,To nevadí."

Políbil mě, pomlaskl a povalil na postel. ,,C-co to děláš?" Zaklel jsem následně, protože mě zabolel zadek. Otočil mě jak mrtvolu na břicho. ,,Já už druhý - sakra, to je, a-áh, příjemný..." Začal mi masírovat záda a zadek.

Poznal jsem nebe, ráj!

Božíčku! To je příjemné!

,,Bože můj, to je tak úžasné-éh..." Zasténal jsem mu pod návalem příjemného pocitu, protáčely se mi panenky. Ty jeho španělské prsty jsou darem od Boha!

On nic neříkal, jen s úsměvem v té práci ještě dlouho pokračoval...

Herec ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat