Lyžák (mlbff)

Kotě

Ticho.. Trapné ticho.. Trapné ticho na snídani.. Tentokrát bez Adriena. Marinette s Alyou po sobě šlehaly nechápající pohledy a Nino jen nervózně čuměl. Na snídani se chodit musí.. Tak kde je ten idiot? ,,Hej Nino, kde je Adrien?" zeptala se nakonec bezstarostně Alya. Marinette po ní hned hodila pohled levlu hrabe ti?!. Nino znervózněl ještě víc. Očividně nechtěl, aby byla tato otázka nadhozena. ,,No.. Bylo mu špatně" řekl a jedl dál. Marinette by pozvedla obočí a ptala se dál, ale nezajímal ji. Po snídani všichni odešli na svah a Marinette ještě jeden a poslední den zůstala na pokoji. Ten kotník nebyl nijak vážný. A zase: lehla si s chipsami na postel a sledovala seriál. V tom se ozvala rána a nějaké zvuky ze zdola. Marinette popadla mobil a vytáhla kontakt na Agresta.

Marinette Dupain-Chengová: Ty pitomče, jestli na tebe zase spadly pánvičky, nechám tě tam a s radostí tě sežeru, až tě chytí kuchařky a uvaří do oběda!!

Adrien Agreste: Hahaha.. Nevšímej si těch zvuků, nic se neděje..! :3

Marinette Dupain-Chengová: Agreste!!

Marinette Dupain-Chengová: Agreste..?

Marinette Dupain-Chengová: Co tam děláš?!

Adrien Agreste: uaanhbpsš

Marinette Dupain-Chengová: Agreste...?!

Dál neoodpověděl. Naposledy za něj zřejmě psala kuchařka, aby jemně naznačila větu: uvaříme Agresta a následně ho budeme podávat se špenátem (uaanhbpsš). Asi bych jim měla jít pomoci.. Chci mu uříznout hlavičku. Marinette jen dál sledovala seriál, když v tom se ozvaly další rány a tentokrát blíž. Musely být z dívčího patra. Marinette sebrala všechny nervy a otevřela dveře od pokoje, když v tom se děly věci.. Cosi se jí mihlo pod nohama a následně ji Agreste převálcoval ve dveřích a vtrhl jí do pokoje. ,,Mňáu!" ozvalo se. ,,Wtf Agreste co to-?!" vykřikla, ale když se věci uklidnily, tak viděla Adriena držícího malého koucourka. Zarazila se a chvíli nic neříkala. Potom se zhluboka nadechla. ,,CO TO MÁ ZNAMENAT?!!!" zakřičela ,,Zvířata do hotelu nesmí!!" dodala nakonec. ,,Ummm zatím ahoj" Adrien (chovající kotě) chtěl rychle vystartovat z místnosti, ale Marinettina ruka mu v tom klidně zabránila. ,,Uklidit. A ne, že na něco předáš svoji plíseň" řekla Marinette a v klidu ukázala na pokoj. Adrien se otočil a uviděl rozvrtanou postel, popadané knihy a rozházené oblečení. To všechno stihl udělat s kotětem během honičky. ,,A mezitím můžeš vysvětlovat" řekla Marinette nakonec. ,,Pohlídej ho" řekl Adrien, povzdechl si, dal Marinette zvíře do náruče a dal se do úklidu. ,,Co to má znamenat?!" zeptala se nejdřív. ,,Našel jsem ho venku ve sněhu.. Byl úplně promrzlé, umřelo by tam.. Co jsem podle tebe měl dělat?" ,,No, nejdřív mi můžeš říct, jaktože jsi byl venku.. Máme přece zůstávat na chatě!" Marinette pozvedla obočí a Adrien zrdul. ,,Věřila by jsi mi, že jsem byl náměsíčný?" ,,Podle způsobu otázky a smíchu ne!" ,,Že jsem vypadl z okna?" ,,Ne!!" ,,Že na mě v pokoji zaútočila zmutovaná modrá brokolice a vyhodila mě z hotelu?" ,,NE!!!" ,,Fajn, fajn! Vylezl jsem z balkónu!" řekl Adrien a po chvíli ticha se zašklebil. ,,AGRESTE!!!" zakřičela vztekle Marinette, sevřela pěsti a dupla si. ,,Děláš, jakoby jsi nebyla ráda, že jsem to kotě zachránil! Seš sobecká! Klidně by jsi ho tam nechala CHCÍPNOUT!!" ,,To není pravda, o to tu teď vůbec nejde!! Ten sobeckej seš tu TY!!! Přijdeš si v pohodě do školy zrovna na lyžák, začneš mi znovu znepříjemňovat celej život a hned děláš problémy!! Jak by na to přišli ostatní, kdyby ředitel a šéf hotelu zjistili, že tu pašuješ koťata, vylézáš ven z balkónu, potloukáš se po dívčím patře, snažíš se vykrádat kuchyň, nechodíš na snídaně beztak kvůli kotěti a já nwm co všechno!!! Měli bychom problém celá škola a příště by nás sem ani nepustili! Tady si totiž nemůžeš dělat co chceš, víš Agreste?!!! Nefunguje to tak, že lidem šoupneš ty svý hnusně velký prachy a všechno bude OK!!! A-" ,,Marinette!! UKLIDNI SE!" vykřikl Adrien a chytl ji za ruku. Kotě mezitím vyskočilo z náruče a ztratilo se ve dveřích od pokoje. ,,NEHODLÁM SE UKLIDNIT!! Ještě jsem neskončila Agreste!!! Běž si třeba hnít do vězení stejně jako tvůj hnusnej otec a už se nevracej!! Nebo třeba do hrobu za tvou matkou!!!!" zakřičela Marinette a hned to chtěla vzít zpátky. Přehnala to. Hodně. Moc dobře si to uvědomovala. Adrien ztuhl. Podíval se do země. Ukápla mu slza a další se jen hrnuly. ,,A-Adriene já.." než to stačila dořeknout, Adrien se vytrhl z její ruky a rozbrečel se úplně. ,,ZRŮDO!!!" zakřičel a prudce odstrčil Marinette. ,,ADRIENE!!" volala Marinette, ale už bylo pozdě. Adrien se slzami utíkal pryč. ,,Co jsem to udělala.."

Jen taková malinká bezvýznamná poznámka: autorce se při čtení si to po sobě nahrnuly do očí slzy :,) T_T