Lyžák (mlbff)

Jablko

Alya div že nevypadla z křesla a Marinette tam seděla jako zařezaná. Úplně zbledla. Dělají si p*del?! To určitě udělali schválně! ,,Dupain-Chengová! Něco se řeklo!" vykřikl ředitel a Marinette se nuceně zvedla a šla doprostřed místnosti za Agrestem, který tam už stál. ,,Mají dobrej vkus na lidi nemyslíš? Obzvlášť na páry" mrkl na ni Adrien. Bože, ať už to skončí... Zasténala v duchu Marinette a povzdechla si. Až se dořekly všechny páry, vysvětlila se hra. ,,Dáme vám tyto jablka a vy je budete muset držet pomocí vašich tváří. Jednoduše ho budete držet mezi sebou. Ten, komu jablko spadlo, prohrál. Pár, který tu poslední zůstane, vyhrál!" řekl student, který program uváděl. C-cože?! To budeme u sebe tak blízko?! Bude mě topit ve svejch zelenejch očích a dobírat si mě kvůli dnešku?! Budeme si dýchat do huby?! Ti spratci nás jsem nastrčili schválně, sakra, sakra, sakra!!! Marinette tam stála, bledá jako stěna a do krku, jako by jí padl těžký knedlík. Podívala se na jablko, které právě dostali a těžce polkla. Potom se Adrien skrčil, aby odpovídal Marinettiné, poměrně malé výšce a podržel jablko rukou na svém čele. Marinette tam jen tiše položila čelo. Hra se odstartovala a Adrien jablko pustil. Díval se Marinette do očí a na sobě měl ten svůj úchylnej úsměv. Sakra, je to tady, já to věděla, věděla! Sakra!!! ,,V klidu, to vyhrajeme. Kdo jiný by to mohl udělat, než Radioaktivní Beruška a Zhulený Kocour?" zašeptal Adrien. ,,Ty seš zhulenej, to máš pravdu, ale jestli já jsem radioaktivní, tak jen proto, že jsem se dotkla tebe..." odpálkovala ho Marinette a Adrien se tiše zasmál. ,,V té skříni jsi říkala něco jiného" špitl a jeho úchylný úsměv se ještě prohloubil. ,,Máš pořád stejný argumenty Agreste, seš trapnej" řekla znuděně Marinette a odvrátila zrak. Sakra, jsme tak blízko, dělí nás od sebe jen to jablko!!! ,,Seš naštvaná, protože tyto argumenty na tebe vždycky zabírají" zašklebil se Adrien. Trefa! V tom se zničehonic jejich jablko pomalu posouvalo dolů. Marinette ho rychle přesunula z čela na tvář a víc se na jablko namáčknula, tím pádem i na Adriena. Tentokrát neviděli nic víc, než své oči a od úst je toho moc nedělilo. ,,Užíváš si to?" zašklebil se Adrien. ,,Vůbec" špitla bez známky soucitu Marinette. ,,Proč nedokážeš přiznat, že mě miluješ?" zašeptal svůdně. ,,Chci si taky zachovat nějakou tu čest...!" řekla Marinette. ,,Ok, takže panenství zachovat nepotřebuješ?". ,,AGRRRRRESTE" zavrčela. ,,GRRRRRRR Marinette se zlobí vrrrrrr" zasmál se a zkousl si ret. ,,Seš trapnej, i když říkáš citoslovce". ,,Trapnej, nebo sexy?". ,,AGRRRRRESTE" ,,Seš sexy, i když se zlobíš" špitl Adrien a úchylný úsměv dosáhl maximální úrovně. V tom se jablko zkutálelo, ale Marinette i Adrien rychle zareagovali a chytli ho. Oba svými zuby a rty. Drželi v puse stejné jablko. ,,J-je toto vůbec dovoleno v p-pravidlech?" Marinette rudla čím dál víc. ,,Ty ještě teď myslíš na nějakou soutěž?" zašeptal Adrien a najednou byl jeho úsměv, jak starej pedofil fuč. Místo toho tu byl svůdný pohled zelených očí, ze kterých Marinette zašimralo v břiše a pootevřená ústa, od kterých Marinette dělilo jen jablko. ,,Tak a výherci se stávají: Adrien Agreste a Marinette Dupain-Chengová! Gratulujeme!" všude kolem se ozval potlesk a bylo odebráno jablko. Marinette se jen rozhlížela kolem sebe sebe. To už byli všichni ostatní opravdu vyřazeni? ,,Tak s teď k ceně!" křikl rozjařeně uvaděč. Zničehonic začala hrát v pozadí pomalá hudba. ,,Za odměnu, si může pár výherců zatancovat dnešní první ploužák!" křikl. C-cože?! Publikum začalo jásat, tleskat a hvízdat. Marinette všechno přestala vnímat a zatmělo se jí před očima. T-to ne, t-to ne, to ne, to ne to ne tone tone toneneneneneneneNENENE TO NE!!! Marinette bušilo srdce jako o závod a z jejího šílení ji vytrhl jemný dotek na rameni. Rychle sebou škubla před sebe, aby viděla na tu osobu. ,,Tak pojď, princezno" usmál se Adrien. Byl to milý úsměv. Marinette přišlo, že je jediným člověkem v místnosti. Možná to dělá ta záře kolem něho! Počkat, co to melu-. Z jejího dalšího záchvatu ji opět vyprostil Adrien, tentokrát tím, že se jí obmotal rukama kolem pasu. Chvíli se na něj, i jeho úsměv s červenáním se dívala, potom nepřítomně obmotala své ruce kolem jeho krku. Adrien začal tancovat a vedl Marinette, protože ta nebyla schopna sama něco provést. Jenom se tam utápěla v jeho očích, sledovala jeho milý úsměv a pociťovala ty sladké dotyky kolem jejího pasu. Ž-žeby Adrien nebyl jen egoistický úchylák? Pomyslela si v duchu Marinette a rudla dál. Potom však Adrien sesunul ruce z pasu na zadek. Aha. Tak prej nic. Pomyslela si Marinette a usmála se. ,,Ale, ale, Dupain-Chengová nám začíná roztávat" zašklebil se Adrien. ,,Drž hubu a užívej si tuto chvíli, dokud na tebe zase nebudu hnusná" zašeptala Marinette a měla na sobě mírný úsměv. S těmito slovy oba zrudli, usmáli se, zavřeli oči a dali hlavy na ramena tomu druhému.