Malec - Víkend ve Španělsku

Starostlivý telefonát

„Jakpak se má můj neodolatelný čaroděj?" ozvalo se z Magnusova telefonu ve čtvrtek navečer.

„Zítra si touhle dobou budeme užívat náš luxusní pobyt na Mallorce, tak doufám, že už máš zabaleno." pokračoval Alec.

„Neměj obavy, Alexandře, celý týden nemyslím na nic jiného a taky na to, jak strašně mi chybíš." řekl Magnus.

„Ty mě taky. Promiň, měli jsme tu teď trochu blázinec, zrovna jsme se vrátili z mise, tak jsem se nemohl zastavit, ale slibuju ti, že o víkendu budu celý jenom tvůj, ať se děje, co se děje." odpověděl Alec.

„V tom případě toho hodlám pořádně využít!" pronesl sebevědomě Magnus, „Kde a v kolik se máme zítra sejít? Nějak si mi to totiž zapomněl sdělit, když mi tě Jace u vchodu zabavil."

Alec se při té vzpomínce trošku pousmál:„Přišel bych tak kolem páté k tobě, počítám, že budeš mít hodně kufrů a řekl bych, že svoje síly pak rád využiješ k něčemu lepšímu, koneckonců má to být dovolená."

„Mile rád, ale v tom případě, tě já vyzvednu v pět před Institutem, já na to mám portál. Pamatuješ? Je zbytečné, aby ses vláčel pěšky, protože pro tvé síly bude taktéž vhodnější využití."

„Děkuju, ale přece víš, že já na to mám zase runy."

„A možná je budeš potřebovat i tak."

„Už se nemohu dočkat, takže zítra v pět, sice bych ti ještě rád alespoň zavolal, ale asi to nestihnu."

„Nevadí, o to bude náš večer výjimečnější. Já už se nějak přes den zabavím, neměj obavy. Raději si už jdi lehnout, čeká tě náročný den, ale postarám se, aby jeho konec stál za to." odvětil Magnus poklidným a vlídným tónem, který v Alecovi vyvolal pocit nesmírného štěstí a bezpečí.

„Miluju tě Magnusi."

„To já tebe taky, Alexandře."