Malec - Víkend ve Španělsku

Prázdné apartmá

Po doprovodu Aleca domů mezi ostatní lovce stínů se Magnus navrátil k sobě do bytu, kde na něho čekal jen stůl plný špinavého nádobí. Rychle všechen ten nepořádek nechal zmizet a pustil si jedno CD ze své sbírky, aby přebil to pichlavé ticho drásající jeho nervy. Alespoň díky hudbě se necítil tak příšerně sám. Nalil si sklenku. Whisky ve volbě zvítězila a vyšel na balkón, aby se podíval na noční New York. Všude plno světel pouličního osvětlení a bytů lidí, kteří v tuhle hodinu ještě neleželi v postelích. Do toho pouze šum z kol taxíků, které domů přivážely průzkumníky dobrodružství barů nebo je naopak na místo určené dovážely. Do té doby, než Magnusovi zbyl jen poslední lok, tu postával, přemítal a meditoval.

Pak se vrátil dovnitř a jednoduše splynul s hudbou. Tanečník to byl vždycky velmi nadaný, ale i to ho po chvíli vyčerpalo a z neznámého důvodu přestalo bavit. Spát se mu nechtělo, neměl na to ani pomyšlení. Nevěděl čím se rozptýlit. Tohle se mu nestávalo často, většinou měl vždycky co na práci. Ale i ta pro něho v ten okamžik postrádala smysl.

Nic lepšího než prohlédnou si staré fotky či projít letmo nějakou knihu ho nenapadlo. Pohodlně zapadl do křesla a listoval mezi stránkami bez většího rozmyslu. Jenomže postrádal náladu prakticky k čemukoliv. Jako kdyby mu někdo nasadil do hlavy vetřelce, který odmítal zmizet a dělal mu ve všem hrozný zmatek.

Ve skutečnosti jediné, co mu hlavou rezonovalo, byl Alec. Tenhle prapodivný pocit ještě nikdy nezažil, stačily jenom dva dny a jeho náhlá nepřítomnost si vybírala krutou daň na jeho psychice. Zavolal by svým přátelům, zda nemají chuť vyrazit do víru velkoměsta, ale problém byl, že ho cosi drželo zpátky. Svým způsobem si vyčítal, že se Aleca nepokusil přemluvit, aby ještě jednu noc strávil s ním. Ale na výčitky bylo už pozdě.

Sám sebe se tak snažil uklidnit tím, že zítra mu jeho přítel dozajista zavolá a třeba spolu někam vyrazí. Realistický přístup se mu ale snažil namluvit, že po jeho dovolené ho jistě kolegové na oplátku zavalí prací. Randit si a nepracovat byl pro někoho jako on luxus, i když šlo jen o víkend. Lovci stínů jsou obvykle v pohotovosti 24 hodin denně 7 dní v týdnu nebo to spíš většina z nich předstírá.

Magnus do sebe kopl ještě pár panáků tvrdého alkoholu na dobrou noc a po magické očistě si zalezl pod peřinu. Zamhouřit byť jen jedno oko se mu se vší snahou stále nedařilo. Musel zase vstát, neboť mu to prázdné místo vedle něho působilo jen větší trápení.

Koukání do tmy a rekapitulace vzpomínek z jejich krásného víkendu se tak zdála jako nejlepší program této noci a do své postele Magnus zamířil až krátce po východu slunce s nadějí, že ty nevysvětlitelné jevy se dají brzo do pořádku.