Malec - Víkend ve Španělsku

Výlet za památkami

Wattpad mi nějak zlobí, tak doufám, že se k Vám další kapitolka přeci jen dostala.

Kdyby nebydleli v pětihvězdičkovém hotelu, na snídani už by asi mohli zapomenout. Pro Magnuse by to nebyla žádná překážka, luskne a je to. Ale pokojská by se na to mohla koukat dost divně, kdyby je s vlastním jídlem přistihla na pokoji, lépe řečeno by si mohla myslet, že to ukradli v kuchyni a to se vždy hůř vysvětluje. Koneckonců neměli zájem vzbuzovat větší pozornost, proto hned po ranním zchlazení mozků zamířili do hotelové restaurace. Najedli se do sytosti. Alec se do svého chlebíku s marmeládou zakousl tak, že mu na nose zůstala sladká skvrna. Magnus se nad tím lehce pousmál a s velkou radostí mu jí slíznul.

Čekala je náročná cesta. Z vyprávění předchozích hostů měl personál bohaté zkušenosti, že je lepší svým hostům zajistit na takový výlet dostatek tekutin, jinak se jim zpátky vracely vyprahlé trosky. Alec si tak do batohu galantně narval tři láhve, aby se Magnus nemusel dřít. Magnus nad tím jen kroutil hlavou, sice na to měl jeho přítel svalů dost, ale proč se zbytečně namáhat, když si může přičarovat vodu, kdy chce a jak chce. Navíc vodu? Vodu? Co takhle osvěžující koktejl? To by bylo zajisté mnohem lepší a měl to v plánu zrealizovat.

Alec mu gentlemansky podržel dveře do auta. Vzápětí šla ale veškerá etiketa stranou a bez ostychů se k němu přisál jako klíště. Neodpustil si své zvědavé dotázání, ovšem tak, aby je řidič neslyšel a nemohl je považovat za blázny: „Navštívil jsi už město Palma de Mallorca v minulosti? Nebo jsi byl dokonce u stavení katedrály La Seu?"

„Do města už jsem párkrát zavítal. Ale to, že jsem nesmrtelný, neznamená, že jsem trpělivý a přiznejme si, že se vždy najde mnoho zábavnějších aktivit než se dívat na zdlouhavou stavbu katedrál."

„A uvnitř si už byl?"

„Ne, nevzpomínám si. Myslím, že mě to asi ani nenapadlo." zalhal mu malinko Magnus, protože si až příliš barvitě vzpomínal, s kým tam byl a co prováděl.

„Tak to bude jedno z dalších našich společných poprvé." uculil se Alec a daroval mu hravý polibek.

Magnus sevřel pevně jeho dlaň. Sice katedrála nečekala na jeho první návštěvu, ale poprvé ji jel navštívit se svoji láskou. Bylo pro něj až neuvěřitelné, kolik toho s Alecem zažil poprvé, nemluvě o tom, že je jeho přítel lovec stínů. Alespoň věděl, že má do budoucnosti ještě dost nového k vyzkoušení. Zaposlouchal se do šumění stromů v lehkém větříku. Bylo trochu chladněji než včera, za což mohla ta včerejší pozdní sprška. Na výlet za památkami do hlavního města ostrova to ale naopak bylo ideální. Kdo by se chtěl plazit po rozpálených kostkách totálně dehydratovaný a pod nemilosrdnými paprsky žhnoucího slunce? Z rozjímání nad nepodstatnými detaily ho opět jeho miláček vyrušil.

„Je ti dobře? Byl jsi trochu mimo."

„Jo. Jen jsem přemýšlel, jak bychom mohli nejefektivněji využít čas, až se vrátíme a než po nás budou chtít, abychom opustili náš pokoj." řekl Magnus, když se vzpamatoval, a při těch slovech putoval svou rukou Alecovi nahoru po stehně.

„Ale Magnusi, teď ne."

„A proč ne?" vlepil mu polibek na tvář.

„Až budeme mít soukromí." odvětil a kývnul hlavou směrem k řidiči.

„V tom případě tě beru za slovo." pronesl Magnus poněkud tajemně.

Jak se postupně blížili k historickému centru, vídali stále více pouličních umělců v nejrůznějších kostýmech. Dokonce jim zatarasil cestu nějaký blázen, který o sobě prohlašoval, že je čaroděj. Magnus naštvaně protočil oči nad tím opovážlivým a hrubě nepravdivým tvrzením. Kdyby kolem nebylo tak deset tisíc turistů, měl by sto chutí s ním udělat krátký proces. Alec se jen tichounce hihňal, ale pak pohladil tu načasovanou bombu vedle něho konejšivě po ruce. Auto konečně zastavilo a jim se naskytl dech beroucí pohled na monumentální katedrálu před nimi. Všude kolem palmy a voda, z které stříkal gejzír minimálně deset metrů vysoko. Alec musel dát řidiči ještě nějaké pokyny ohledně zpáteční cesty a Magnus se mohl mezitím z plných plic nadechnout toho mořského vzduchu.