Malec - Víkend ve Španělsku

Plavecké probuzení

„Medvídku, vstávat. Slunce už se dávno vyhouplo znovu na oblohu, zimní spánek skončil. Ať stihneme snídani." budil Magnus jemně Aleca.

„Ještě pět minutek." zamumlal Alec do polštáře.

„To už si říkal před pěti i deseti minutami."

„A co takhle zůstat v posteli celý den?"

„To by byl sice fajn nápad, pokud by byl stejný program jako dnes v noci, ale nechceš si to nechat radši na New York?"

„Ani ne."

„Já myslel, že máš na dnešek připravený nějaký program."

„No jo, ale ještě pět minutek."

„Když tě políbím, probudíš se?"

„Můžeš to zkusit."

Magnus mu nejprve stiskl spodní ret mezi ty své a pak polibek prohloubil a udělal ho o něco vášnivější. Upřímně doufal, že to zabere. Jenže to se chudák přepočítal!

„To bylo krásný, ale dej mi ještě pět minut, musím to zpracovat." zašeptal se zavřenými víčky Alec.

Magnus už si s tím věčným spáčem nevěděl rady. Vypadalo to, že je snad dřív vykopne uklízečka, než že se mu podaří ho zvednout na nohy. Zašátral proto hluboko do své mysli pro nějaký osvědčený nápad na probuzení a došlo mu, že jeden se nachází v suterénu hotelu. Koneckonců si tohle chtěl vždycky vyzkoušet. Popadl tedy Aleca, který se přitulil k jeho svalnaté hrudi a absolutně ho netrápilo, co ho čeká.

Magnus překonával všechny překážky na jejich cestě ladně a s grácií. Jak by ne, když si mohl vypomoci magií na místech, kde ho zrovna nikdo nesledoval. Naopak na místech zcela veřejných si ho ostatní hosté hotelu důkladně prohlíželi. Kdo by si ho neprohlížel? Když byl jen v boxerkách a nejinak byl oblečený jeho přítel v náručí. O jeho figuře nemluvě. Slečinky u recepce se po tom pohledu musely alespoň ovívat letáky, aby ten žár touhy zchladily. Konečně sjel Magnus výtahem až ke svému cíli. Prošel sprchy a naskytl se mu pohled na soukromí bazén a kupodivu bez přítomnosti jakýchkoliv hostů hotelu.

Podíval se ještě na Aleca a dal mu poslední šanci se vyhnout vodnímu šoku: „Alexandře, vstávej. Máš poslední možnost."

„Ne, ještě se musím dospat do růžova."

Na to už mu Magnus nedal prostor a místo něj mu nabídla svojí náruč do té doby klidná hladina. Alec se probral ani nevěděl jak. Vynořil se nad hladinu a silně zalapal po dechu. Tohle asi nebylo podle jeho představ do růžova, možná tak do fialova jako jeho rty po pár vteřinách v chladné vodě.

„Magnusi!" rozlehlo se snad na celý hotel a široké okolí.

Ten skoro umíral smíchy při pohledu na Alecův naštvaný obličej.

„Copak lásko, už jsi vzhůru?" provokoval ho Magnus.

Jeho lední medvídek se ale během té krátké chvilky změnil v krvelačného žraloka, neboť k němu doplul nejvyšší rychlostí a postaral se o to, aby mu to přišlo draho a zaplatil za to zaslouženou mokrou daň. Na kluzké podlaze neměl nejmenší problém mu podrazit nohy. Magnus se ani nestihl pořádně nadechnout a už byl pod vodou. Otevřenou pusou se také řádně nalokal chlorované vody. Alec ho odmítal jen tak pustit, jenomže takhle se mu nedostal kvůli jejich milenecké bazénové rvačce dostatečný prostor k přísunu vzduchu.

Alec sice ještě nestihl vypustit celé své rozčilení, ale když zpozoroval, jak Magnus zmalátněl, už ho táhl na břeh. Nedýchal a Alec začal panikařit: „Lásko?! Slyšíš mě?! Co jsem to proboha udělal?!"

Kdyby jeho přítel, v tuto chvíli naprosto bezvládný Magnus, byl lovec stínů, aktivoval by mu jeho runu Iratze (léčení), ale v Institutu je opravdu neučili, jak se zachraňují topící se čarodějové. Naštěstí si vzpomněl na jeden pořad o první pomoci, který zahlédl v televizi pravděpodobně u Clary a začal se srdeční masáží. Neměl nejmenší tušení, zdali to dělá správně, ale adrenalin v jeho žilách ho nutil jednat nikoliv zdlouhavě přemýšlet. Sám měl co dělat, aby tu krizi udýchal.

Párkrát mu stačil hrudní koš, přiměřeně, aby ho nakonec ještě nezranil. Po pátém impulzu konečně dorazil účinek. Magnus vyprskl vodu a zhluboka si odkašlal. Dál se nic nedělo, Magnus stále bezvládně ležel na zemi, ale jeho přítel si byl jistý, že jeho dech cítí na své tváři. Neodvažoval se však cokoliv dalšího udělal, byl celý ztuhlý a v šoku. Je snad jeho přítel v bezvědomí? Má zavolat pomoc? Mohou civilské způsoby léčby čaroději uškodit? Existuje něco jako linka „čaroděj v nesnázích"? To za něj vyřešil Magnus osobně.

„A dýchání z úst do úst nebude?" zamumlal, aniž by se nějak pohnul.

Alecovi spadl kámen ze srdce. Co kámen? Balvan! Tuny šutrů! Celý lom! On žije! A je drzí ještě k tomu! Místo pouhého dýchání z úst do úst se ho rozhodl svým jazykem naopak udusit za to, že ho tak vyděsil.

„Promiň, Alexandře, ale když už si mě málem utopil, tak bys snad tu záchranu nechtěl odfláknout." dodal Magnus a převalil se nad Aleca.

On pociťoval jistou úlevu, protože z té předešlé bezmoci měl vážně nahnáno a nehodlal už riskovat další problém: „Máš pravdu Magnusi, zachránit si zasloužíš v plné parádě."

Mezi polibky ještě dodal: „Ale pro příště bys mohl zvolit bezpečnější způsob probuzení."

„Vynasnažím se. Ale u tebe je to těžší než záhada hlavolamu."

A opět se navrátil k laskání jeho rtů. Nejspíš by se tam líbali celé dopoledne, kdyby se do místnosti nepřiřítila malá holčička, která v momentě kdy je spatřila, na ně zůstala zírat s otevřenou pusou. Jelikož v závěsu za ní přišel i její tatínek a po pár vteřinách i maminka, rozhodli se vyklidit pole.

Jelikož si ale nevzali ručníky, čekala je čvachtavá cesta k jejich pokoji a několik nechápavých či pobavených tváří náhodných kolemjdoucích.