Pʀɪɴᴄᴇss Jɪɴ| ⁿᵃᵐʲᶦⁿ

🌸15🌸

,,Cože?!" Vytřeštil Hoseok oči, u čehož šíleně mával rukama.

,,Pokud sbalíš Jimina, uděláš mi tak volnou cestu k Jinovi," odvětil jsem mu s největší klidem.

,,Namjoone, tohle nemyslíš snad vážně!" Vykřikl nahněvaně.

,,Myslím to naprosto vážně," pokrčil jsem rameny.

,,Moc dobře víš, že já chci někoho jiného," procedil skrz zuby, přičemž na mě ukázal ukazováčkem, s nímž mě bodl do hrudi.

,,Nebuď bláhovej, Hobi. Yoongi tě nikdy chtít nebude," protočil jsem oči. V tu chvíli jsem si neuvědomoval, jak hnusně to znělo.

,,A myslíš, že tebe někdy bude Jin chtít?" Vyštěkl naštvaně. ,,Určitě je z tebe celej hotovej!" Odfrkl si.

,,Já myslel, že mě v tom podporuješ!" Rozhodil jsem nechápavě ruce.

,,Celej svět se krucinál netočí jenom kolem tebe, Namjoone. I já mám svoje problémy a zajímalo tě to někdy? Ne!"

V ten moment jsem si uvědomil, že jsem přepískl. Nepoznával jsem ho. Hoseok byl vždy ten úsměvavý, ten co když mohl, tak pomohl. A teď tu křičí a vypadá, že vybuchne.

,,Ho-," snažil jsem se jej uklidnit, přerušil mě však hlasitým výkřikem, z něhož mi naskočila husí kůže: ,,Drž hubu, Namjoone!"

Sklopil jsem hlavu k nohám zkousávaje si ret. Cítil jsem se, jako bych byl malé dítě, kterému máma hubuje.

,,Víš co, Moone? Teď jseš na to sám, já ti na tohle už seru," zavrčel Hoseok, vzal si bundu a vyletěl z kavárny.

,,Tohle jsem vážně slušně posral," shrnul jsem s povzdechem celou událost a zvedl se od stolu. Přerušil mě však neznámý hlas za mnou.

,,Slyšel jsem váš rozhovor," pronesl s lišáckým úsměvem. Za mnou stál vysoký mladík, avšak jsem byl stále vyšší já, jehož černé vlasy, prolité fialovým melírem, mu padaly do oříškových očí.

,,To tě rodiče neučili, že se cizí rozhovory neposlouchají?" Procedil jsem skrz zuby.
Černovlásek se však jen posměšně uchechtl, načež se posadil naproti mně.

,,Beru to," vycenil bílé perličky, jenž zdobily jeho úsměv.

,,Co bereš?" Nazvedl jsem nechápavě obočí. Lhal bych, kdybych řekl, že mě ten kluk nezaujal.

,,Sbalím toho Jimina," olízl si rty.
Zarazil jsem se nad jeho reakcí a posadil se k němu.

,,Ani nevíš, kdo to je," zavrtěl jsem hlavou. Bylo komické, že ani já nevím, kdo je on.

,,No a? Tohle mě nezajímá," mávl nad tím rukou, u čehož si z kapsy od kabátu vytáhl krabičku cigaret, z níž si jednu vytáhl. ,,Jdeme ven?" Zamával mi s ní před obličejem.
Jen jsem přikývl, oblékl si zimní svršek a vyrazil jsem do zimy.

,,Jak se vůbec jmenuješ?" Podíval jsem se na něj, jakmile jsme se ocitli na ulici, jenž byla celá přikryta bílou, sněhovou pokrývkou.

,,Jeon Jungkook jméno mé," odpověděl a zapálil si.

,,Já jsem Kim Namjoon," představil jsem, ačkoli to nevypadalo, že by jej to zvlášť zajímalo.

,,Popiš mi toho Jimina, ať vím, jak na něj," popotáhl z cigarety a rozhlédl se kolem sebe.

,,Proč to děláš?" Zeptal jsem se. Netušil jsem, co to bylo za kluka, a ani proč mi chtěl pomoct.

,,Chci jednoduše vztah," pokrčil rameny, jakoby mluvil o bonbónech.

,,Co když nebude tvůj typ?"

,,Všichni jsou můj typ," znovu se uchechtl, načež vydechl tabákový kouř z plic.

,,Proč se s tebou vůbec vybavuju?" Zabručel jsem podrážděně.

,,Zaujal jsem tě," mrkl na mě, až jsem z toho protočil očima.

,,Pokud je to ňáká léčka a ty mi chceš jen vykrást byt, tak tě varuju, že umím kung-fu," odfrkl jsem si.

,,Tak to se tě bojím," rozesmál se, až se za břicho popadal.
Ironicky jsem se zasmál a založil si ruce na hrudi. ,,Nejspíš se o toho Jimina postarám sám," zavrčel jsem, načež se rozešel k sobě domů. Neměl jsem na něj náladu.

,,Ne, počkej!" Zavolal běhajíc za mnou.

,,Co pořád chceš? Absolutně nemám páru, kdo jsi. Nikdy jsem tě neviděl!" Rozhodil jsem rukama.

,,Chci ti pomoct!" Ohradil se.

,,A proč bys mi pomáhal, když mě neznáš?" Pozvedl jsem zvědavě jedno obočí.

,,Rád pomáhám lidem," zaculil se jako andělíček.

,,Fajn," vytáhl jsem z kapsy telefon, na němž jsem najel na jednu fotografii Jimina.

,,Oh, tak ten je fešák," vykulil oči, odhodil cigaretu na zem a špičkou boty ji zašlápnul. ,,Proč se ho vlastně chceš zbavit?"

,,Je to složitý. Tak sbalíš ho nebo ne?" Zeptal jsem se netrpělivě.

,,Si piš!"

~~~~
Tahle kapitola je trochu slabší ㅠ ㅠ
Pardon °~°