Pʀɪɴᴄᴇss Jɪɴ| ⁿᵃᵐʲᶦⁿ

🌸17🌸

Pohled Seokjina:

Stál jsem ve dveřích a šokovaně sledoval svého přítele, jak se nechá oblizovat tím cizím klukem.

Nashromáždila se ve mně hromada vzteku, jenž jsem se snažil udržet na uzdě. Avšak můj hněv byl natolik velký, že jsem jen setnul pěsti a zavrčel.

,,Jinnie!" Vyjekl můj bývalý přítel, jakmile si nás všiml a odlepil od černovláska.
,,T-to není jak to vypadá," okamžitě zavrtěl hlavou a rozběhl se za mnou. Já jsem jej však odstrčil.

,,Jo? A jak to je? Dusil se žvýkačkou?" Nazvedl jsem své dokonale upravené obočí. Vím, že bych asi neměl být naštvaný. Přece jen já sám se líbal s Namjoonem. Avšak jsem jej odstrčil a celou dobu jsem si to neuvěřitelně vyčítal. Oni vypadali, že si to tu za chvíli spolu rozdají.

,,N-ne, ale já za to nemůžu. On mě svedl!" Vykřikl Jimin a vystřelil rukou směrem pro mě neznámému mladíkovi.

,,Cože?" Zvedl se černovlásek, u čehož si založil ruce na hrudi. ,,To ty jsi se ke mně hned nalepil," odfrkl si.

Nechápavě jsem kmital očima mezi Jiminem a Jungkookem. Na konec jsem se otočil na Namjoona, jež se opíral o futra a všechny nás se zájmem sledoval.

,,Mě je úplně jedno, kdo začal," zavrčel jsem, jakmile se můj pohled znovu setkal s Jiminovým. ,,Otázkou je, kam byste došli, kdybychom přišli později."

,,K ničemu. Byl to jen malý polibek, Jinnie, prosím," zaskučel můj přítel.

,,Malý? Já myslím, že to byl pořadnej francouzák," uchechtl se Namjoon.

,,Ty drž hubu!" Okřikl ho Jimin.

,,A proč by měl? Říká pravdu, Mine!" Vložil jsem se do toho. Křičel jsem. Neměl jsem daleko od hysterického ječení.
,,Toho kluka neznáš ani deset minut, do prdele!" Můj hlas mi kvůli křiku přeskočil o oktávu výš. Málo kdy jsem zvedal hlas, natož takto řval.

,,Každý udělá někdy chybu, ne?" Zabručel Jimin.

,,Jo, já udělal chybu, že jsem si začal zrovna s tebou," zavrčel jsem a otočil se na patě, s úmyslem odejít do ložnice, jenž mi byla propůjčena.

,,Lásko, to neříkej," zaskučel Min a chytil mě za ruku. ,,Já jsem s tebou skončil, Jimine," lehkým cuknutím ruky jsem se z jeho sevření vyvlíknul.

,,Byl to jeden debilní polibek, sakra Jine!" Jimin rozhodil fustrovaně rukama do stran a zoufale mě sledoval.

Netuším, proč mě napadl zrovna tenhle čin a stále se za něj stydím. Avšak jsem chytil Namjoona, jež stál za mnou, za tričko a dlouze ho políbil. Moon byl tak překvapený, že než stačil zareagovat, odtáhl jsem se. ,,A teď už nemáme jediný důvod spolu být," mrkl jsem na Jimina, načež jsem se rozešel do chodby nevšímaje si nechápavých pohledů ostatních. Obul jsem se, hodil na sebe kabát a vyrazil ven, ačkoliv jsem se v Yeosu nevyznal.

,,Jine!" Zastavil mě uprostřed cesty až Namjoonův křik.
Zastavil jsem a počkal na něj.

Sžíralo mě svědomí. Neměl jsem jej znovu líbat. Nemohl jsem si však pomoct. Měl jsem již pár vztahů za sebou, ale nikdy jsem nezažil hezčí polibek.

Jakmile mě doběhl, zpanikařil jsem. ,,J-já, omlouvám se. Nechápu, co mě to popadlo," začal jsem se omlouvat bez toho, aniž bych se jednou podíval do jeho čokoládových očí, ve kterých jsem se pokaždé ztratil.

,,To ať veme čert," mávl nad tím rameny. Zarazilo mě to. Avšak jsem to dál nerozebíral.

,,Jimin si balí kufr. Ještě tenhle večer prý pojede domů," pohodil Namjoon hlavou. Ačkoli se snažil svou radost zakrýt soucitným pohledem, nemohl jsem si nevšimnou skryté nadšení v jeho očích.

,,Asi bych taky měl, co nejdříve odjet," vydechl jsem teplý vzduch, tudíž od mých úst se linul slabý kouř. Schoval jsem si ruce do kabátu. Venku bylo určitě pod nulou.

,,Co? Proč bys měl?" Vyjekl vyděšeně, až z toho málem vyskočil.

,,Name, tohle není dobrý ani pro jednoho z nás," zavrtěl jsem hlavou, přičemž sklopil hlavu k zem.

,,J-Jine, no ták!" Zaskučel Namjoon. ,,Aspoň do konce tohohle týdne. Pak ti dám pokoj, přísahám!"

Musel jsem se pousmát. Hodně se snažil a záleželo mu na tom. Byl roztomilý.

,,No, tak dobře," přikývl jsem, u čehož mi viditelně drkotaly zuby. Nebyl jsem na takovou zimu zvyklý.

Namjoonovi se rozzářily oči a koutky úst se mu rozšířili do širokého úsměvu.
,,Pojďme se někam zahřát. Nedaleko odsud je jedna pizzerie," pohodil hlavou směrem k ulici.

,,To je dobrý nápad. Mám hlad jako vlk," přitakal jsem s úsměvem a oba jsme se rozešli do pro mě neznámé pizzerie.

,,Ah, konečně teplo," úlevně jsem si vydechl, jakmile jsme si sedli k jednomu stolu.

Namjoon se uchechtl a svůj kabát si přehodil přes svou židli. ,,Vy na tu zimu fakt nejste zvyklí, co?"

,,Vůbec!" Pohotově jsem zavrtěl hlavou, načež si vzal ze stolu jídelní lístek.

,,Tady je výběr," pověděl jsem uznale a pročítal si druhy jídla, které jsem do teď neznal.

,,Viď? Mám to tady moc rád," zaculil se Joonie a prohrábl si své blonďaté vlasy, do jenž jsem z neznámých důvodů měl nutkání zaplést své prsty a vískat jej.

,,Je to tady pří-," zarazil jsem se, když mi v kapse zabrněl mobil. Vytáhl jsem jej a jednoduchým přejetím po displeji se odemkl. Vyjela na mě okamžitě zpráva od Jimina.

From: ChimChim 💟💋
To: Oppa 😙
Jine, kufry mám sbalený. Odjiždím prvním vlakem.

Odfrkl jsem si. Ano, já mu nemám, co vyčítal. Také jsem se líbal s Namjoonem. Ale ten kluk tam nebyl ani 10 minut!

From: Oppa 😙
To: ChimChim 💟💋
Ok.

Neměl jsem k tomu, co dodat. Mezitím Namjoon už dávno objednal mou oblíbenou pizzu. Je až neuvěřitelné, jak mě zná.

,,Kdo ti píše?" Řekl najednou Namjoon, čímž přerušil to trapné ticho panující mezi námi.

,,Ale nikdo důležitý," mávl jsem nad tím rukou. ,,Pojďme jíst!" Vypískl jsem nadšeně, jakmile nám číšník donesl naší dobrotu.

Mou radost ovšem přerušilo brnění mého telefonu. Otráveně jsem jej odemkl a přečetl si zprávu.

From: ChimChim 💟💋
To: Oppa 😙
Jo a jen tak mimochodem. Jungkook líbá mnohem lépe než ty. Je jen dobře, že nás ten tvůj koloušek seznámil 😘. Až se spolu vyspíme, tak ti dám vědět 💋💋

,,Ten zasranej parchant!" Vykřikl jsem na celou restauraci.

~~~
Pardon, škola a stěhování mi dávají zabrat ㅠㅠ
Mimochodem, mám Jimina ráda, oke? Jen...někdo si tu roli sviňucha vzít musí °~°