Dvě nejlepší kamarádky s rodinou se museli odstěhovat z Osla do malého městečka Trofors. Musí nastoupit a zvyknout si na novou školu a na nový spolužáky. Skamarádí se s dvouma klukama , kteří jsou dvojčata. Později Sofie a Bella poznají , že vůbec n...
Sofie: Po dlouhém oblékání se do školy , jsem konečně vyšla. Zítra se hraje basketbal. Dneska jsem měla odjet do Osla a být s těma co mám ráda. Vešla jsem do třídy a všichni se na mě dívali. Nejistá jsem si sedla do lavice a nachystala jsem si biologii. Vzala jsem si flašku na pití , protože jsem měla žízeň. Zapomněla jsem na moje zápěstí a chytla jsem flašku. Vyjekla jsem bolestí a flašku pustila na zem. No dobrý praskla mi. Teď to utřít. Šla jsem pro hadru a namočila ji. Jak to teď vyždímu?! Fakt měla bych dostat cenu za největšího debila. ,,Chceš pomoct?" zeptal se povědoměj hlas. Otočila jsem se a viděla Martinuse ,,Díky bohu , Martinusi ty víš kdy máš dojít na pomoct." oddychla jsem si ,,Můžeš mi říkat Tinusi." ,,Dobře." ,,Ukaž , podej mi tu hadru." podala jsem mu hadru a on ji vyždímal . Pak došel k mokrýmu místu a utřel to. Hodil utěrku do umyvadla a podíval se na mě. Usmála jsem se na něj a on taky. ,,Děkuji , bez tebe bych to neudělala." usmál se ještě víc ,,Beze mě bys neudělala mnoho věcí." ,,Jsi nějakej vtipnej." řekla jsem a zasmála jsem se. ,,Ta ruka tě asi bolí , co ?" ,,Ne jen jsem tu flašku pustila na zem , aby se rozbila a pak vylila." usmála jsem se ironicky ,,Ty jsi nějaká vtipná ." řekl a založil si ruce na hrudi ,,Jsem no." ,,Hele kde máš vůbec Bellu , nechce se mi pomáhat někomu , kdo je tak egoistický." usmál se a několikrát zamrkal ,,Bella musela být doma je ji špatně." ,,Aha , tak to řeknu Macovi." ,,Komu?" ,,Můj brácha , Marcus." ,,Aha." ,,Sofi? Nešla bys dneska do parku?" ,,Jo klidně , ale vezmu si psa s sebou." ,,Ty máš psa?" usmál se a rozzářili se mu oči ,,Jo Huskyho." ,,Já psy miluju." ,,Jo tak po škole , ale teď musíme na biologii." ,,Jasný." řekl Tinus a my jsme vešli do třídy. Alex mě zabíjela pohledem. Po celý den mi Tinus pomáhal. Nosil mi tašku a přinesl mi oběd na stůl. Šla jsem do šatny se obléct. Ale mikina ani bunda nespolupracovala ,,Ale no tak." zakňučela jsem a lehla si na lavičku ,,Hádám, jsi v koncích?" objevil se Tinus nade mnou ,,Nemůžu se obléct a ani si nemůžu zavázat tkaničky." ,,Ti pomůžu , ale musíš si stoupnout." ,,Ale mě se nechce." ,,No tak. Jinak si tě postavím sám." ,,Dělej si se mnou co chceš ." fňukla jsem a vyplázla na něj jazyk ,,Můžu jo? Tak já si tě odnesu domů." ,,Ne to je dobrý." ,,Ale já chci." řekl Tinus a naklonil se nade mnou a vzal mě do náruče. Postavil mě a začal mě oblíkat ,,Víš jak nerad tě oblékám." rejpl do mě ,,Proč?" ,,No já bych rád dělal opak oblékání." ,,To je sice milé , ale venku je mínus deset a mě by byla zima." ,,Já bych tě ohřál." poznamenal , když mi zapínal bundu. Klekl si a zavázal mi boty. ,,Děkuji." řekla jsem a když vstal objala jsem ho.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Bylo mi u něj dobře. Rozbušelo se mi srdce , když mě trochu nadnesl nad zemí a přimáčkl si mě ještě blíž. ,,Tak půjdeme?" zeptala jsem se , když jsem se odtáhla. ,,Jo , můžu tě doprovodit domů ?" ,,Jasně , jen mi pomoct dát aktovku na záda." ,,Jo hned." vzal mi aktovku do mé výšky a zajela jsem do ni. ,,Odkud jste se představovali?" zeptal se mě Tinus ,,Bydleli jsme v Oslu." řekla jsem smutně , protože jsem si vzpomněla na zítřejší zápas ,,Ale vůbec jste nás neznaly?" zeptal se ,,Co s tím oba máte? Ne známe se od neděle." podívala jsem se na něj a čuměl před sebe zamyšleně ,,Co tam tak čumíš," mávla jsem mu před obličejem ,,máš tam nějakou rostěnku?" zasmála jsem se a štouchla jsem ho boky. On se odrazil a skočil trochu opodál , ale furt tam zíral. Zastavil se a vypadal naštvaně a vystrašeně. ,,Tinusi , děje se něco?" položila jsem mu zdravou ruku na paži ,,Proč dneska?" zakňučel a chytil mě za tu ruku a začal utíkat někam úplně mimo. Já jsem běžela za ním ,,Martinusi co se děje ? " zastavila jsem se ,,Dělej než si nás všimnou." řekl nervózně ,,Ale kdo?" ,,Novináři , média , zprávy , nějaký fanynky ,.. Mám pokračovat?" řekl naštvaně ,,No dobrý už si nás všimli. Musíme čekat až sem doběhnou." řekl a čekali jsme až k nám doběhnou? Tinus nasadil sladkej úsměv ,,Proč běží s roztaženýma rukama jako kdyby tě chtěly obejmout." ,,Protože chcou." Uvažovala jsem jak mu můžu pomoct. Nějaký holky musely vážit minimálně tunu. Musela jsem zakročit hned. Otočila jsem se na Tinuse čelem a políbila ho. Prvně byl zaskočený , ale hned , jak asi pochopil , začal spolupracovat. Chytil mě za pas a přitáhl si mě blíž. Poskakovalo mi srdce do všech stran. Měl teplý rty. Hebký a měkký. Dav lidí oběhl kolem nás a ani si nás nevšimla. Asi nepoznali Martinuse. Já jsem otevřela oči a podívala jsem se za nás. Už byli dostatečně daleko. Odtáhla jsem se ,,Vzduch čistý." řekla jsem a dívala jsem se furt za něj. Pak jsem se podívala na něj , kterej na mě zíral ,,Co je? Poděkuj mi. Beze mě by s tebe byla placka." ,,Tebe bych potřeboval i ,..." ,,No kdy?" ,,Hele tady to není bezpečný." ,,Ok můžeme k nám domů , tam nikdo není. Až na psa." ,,Dobře , ale honem." Rozběhli jsme se k směru k mému domu. Ale zase ta ruka. Projela mi pichlavá bolest a já vyjekla ,,Pšššt , co se ti stalo?" zašeptal ,,Ruka nemůžu běžet." ,,Nevadí můžeme jít." došli jsme dom a Martinus mi pomohl dat všechno dolů. (Jenom aktovku , bundu a mikinu , aby vám to bylo jasný) ,,Díkec." řekla jsem a on si taky odlehčil. Přišli jsme do obýváku a sedli jsme si na pohovku ,,Jdu si udělat pití , chceš taky?" ,,Klidně , ale nemám to radši udělat sám? Víš já bych zase nerad utíral podlahu a sbíral střepy." ,,Jseš fakt vtipnej." ,,Nojo , taková mě stvořila příroda." ,,A zapomněla ti dát nějaký sroubečky do mozku ,.co?" ,,Ale hlavní věci mám zcela v pořádku." řekl a usmál se rošťácky. ,,Fajn tak si tady chval svoje tělo , já půjdu si udělat to pití." řekla jsem a otočila se. Na prahu kuchyně jsem se otočila k němu ,,A chceš se sirupem nebo,... Víc na ten zadek zírat nemůžeš." ,,Zkouším sílou vůle stáhnout kalhoty , toť vše." zase se sladce usmál. Já jsem na něj vyplázla jazyk a šla do kuchyně , pospádku. ,,A to mi děláš jako naschvál?" fňukl ,,Tomu já říkám chlapečku , karma." Udělala jsem pití. Prvně jsem donesla jemu a pak sobě ,,Tak teď mi řekni , proč po tobě ti novináři a šílený holky šli?" ,,No ,.." přerušil ho zvonek. Šla jsem ke dveřím a tam stála Bella s Marcusem ,,Hádám. Potkali jste novináře a šílený holky." ,,Jo jak jsi to uhodla?" zeptala se Bella ,,No teď mi to tady vysvětluje Tinus." ,,Kdo?" ,,Vy dvě jste stejně blbý." ozval se z obýváku Tinus ,,Já Martinus. Mě říkají Tinus a bráchovy Mac. Koho by furt bavilo nám říkat celým jménem." řekl a postavil se za mě ,,Fajn , tak už nám řeknete , co to mělo znamenat v tý ulici." ,,Na to si pojďte sednout." řekl Mac a šli jsme do obýváku.
