I need your love

Rozhovor

Sofie:
Ten reportér mluvil pátý přes devátý. Nerozuměla jsem , co po mě chce. Ještě , že tam byl Tinus. Ten odpověděl na všechno a já se jen usmívala. Jsem nána , která se jen usmívá. Bella úplně v klidu odpovídala. Nešlo na ni ani trochu vidět nervozita. Ani nevíte , jak jsem ji záviděla ,, ,....slečno?" přerušil mě v myšlení reportér. Já jsem rychle zamrkala a usmála se ,,Ano?" ,,Ptal jsem se , jak jste se s Martinusem poznali." ,,Aha jo , ehm my jsme se přestěhovali z Osla do Trofors. No a já jsem šla vyvenčit psa s Bellou. Šly jsme kolem jeho domu a oni hráli fotbal. No a já se svým štěstím mě trefil Martinus míčem do hlavy." řekla jsem a hlediště se začalo smát. Cítila jsem na koleni Martinusovu ruku. Roztřeseně jsem se nadýchala. Jak toto můžou kluci dávat? Já bych se psychicky zhroutila. Reportér dával ještě nějaký otázky a pak to šílenství ukončil. Já jsem se konečně uvolnila v křesle. Martinus s Marcusem ještě museli jít něco zařídit , tak mě tam nechali s Bellou samotnou. Zavřela jsem oči a snažila se klidně dýchat ,,Slečno?" štouchl do mě reportér ,,Ano?" ,,Poradím vám jednu věc. Jestli už teď vám vadí tyto rozhovory , tak toto je jen začátek. Naučte se dávat rozhovory jako vaše přítelkyně. Fanoušci jsou s ní spokojení , ale s váma ne. Jen pár lidí se vás zastávalo. Ale 97% vás nemá rádo." když mi to řekl , ve mně hrklo. Měla jsem chuť se rozbrečet. Měla jsem pravdu , mě nebudou mít rádi , co si Tinus namlouval? ,,Děkuji." poděkovala jsem a rychle jsem šla hledat Martinuse ,, ,....máma volala." slyšela jsem mluvit pana Gunnarsena v jednom pokoji ,,A co chtěla?" zeptal se Mac ,,Ti pogratulovat , že jsi si vybral dobře. Ale ty , Tinusi , není s ní vůbec spokojená. Ten rozhovor dopadl katastrofálně." ,,No a co?! Mě to nezajímá vaše názory. Byla jen vystresovaná. Já taky nemám rád rozhovory." vyjel po nich Tinus ,,Ale ty umíš dávat rozh,.." ,,Vy to asi nechápete?! Ona nikdy nedávala rozhovor , před tolika lidma! Je to její první rozhovor. A mě nezajímá , že se mámě nelíbí. Vůbec , ale vůbec ji nezná!" ,,Tati má pravdu. Sofie je pro Tinuse ta nejlepší. Neumím si představit jinačí švagrovou než ji."přerušil ho Mac ,,Taky s vámi souhlasím. Ale jestli chceš zůstat se Sofií , musíme ji naučit dělat rozhovory a tak. A ještě ji připravit na vaší matku. Taky si myslím , že je pro tebe dokonalá , Tinusi." řekl pan Gunnarsen a mě do očí nahrnuly slzy. Tak to jsem od něj nečekala.

Martinus:
Byl jsem úplně nasraný , protože máma ji ani nezná a hned ji posuzuje. Šel jsem dlouhou chodbou až do studia. Viděl jsem Sofii , jak seděla v křesle a byla celá bledá. Došel jsem k ni a pohladil ji po nahé paži. Trochu poskočila a ostře se na mě otočila ,,Tinusi , vylekal jsi mě." ,,Promiň , to jsem neměl v plánu." omluvil jsem se a klekl si vedle křesla. Chytil jsem ji za ruku a lehce zmáčkl. Ona mě pohladila po tváři a dala lehký polibek. Já jsem se k ní trochu natáhl a obejmul ji. Ona mi začala prohrabovat vlasy. Cítil jsem na tváři slzy. Nebyly ale moje , ale její ,,Proč pláčeš?" ,,Všechno , všechno jsem podělala. 97% fanoušků mě nemá rádo." ,,Pšššt , my to nějak uděláme , neboj. Jsem tu pro tebe." řekl a lehce jsem ji políbil do vlasů. Pomalu jsem ji zvedl a postavil na nohy. Utřel jsem ji slzy na tváři a propletl jsem si s ní prsty. Odešli jsme ze studia do limuzíny a odjeli na hotel. Došli jsme do pokoje a beze slov jsme si šli připravit na spánek. Sofie šla první , aby ze sebe smyla make-up. Vyšla z koupelny , tak jak ji znám a zdálo se mi , že je i hezčí než s make-upem. Vlasy měla ve vysokým drdolu. Podívala se na mě a usmála se. Já jsem se na ni usmál a políbil na tvář. Sofie se svalila na postel a za pár minut pravidelně dýchala. Sklonil jsem se k a dal ji lehkej polibek do vlasů. Šel jsem se taky osprchovat. Došel jsem do ložnice a taky jsem si lehl. Ani ne za dvě minuty jsem usnul.