I believe /w Ment, GEJMR

,,Musíš si mě najít

,,Co budeme dělat... Mám totiž docela hlad" lehce jsem se zasmál. ,,Že by snídani" zasmál se. ,,Možná" protáhl jsem se. ,,Nebo.. Můžeme zůstat ležet v posteli" spadl jsem do ní. ,,Dobrý nápad" položil si sklenku vody na stolek a lehl si ke mě.

,,Co budeme dneska dělat" pronesl po chvíli do naprostého ticha. ,,Nevím... Můžeme třeba zajít do nákupáku. Něco koupit. Najíst se... Co ty na to" podíval jsem se na něj. ,,Můžeme... Ale až později" přitiskl se ke mě. ,,Si myslíš, že bych teď někam šel jo? Maximálně do kuchyně a pak se posadit na gauč do studia. Nikam jinam nejdu" zasmál jsem se. ,,Nápodobně. Nechce se mi od tebe" usmál se. ,,Když ty tak krásně hřeješ" vysvětlil mi. ,,No jo... Já jsem totiž tvoje soukromý topení" přitiskl jsem si ho k sobě. ,,Podle mě by to, ale bylo lepší na gauči a s šálkem kakaa v ruce. Nemyslíš" usmál jsem se. ,,Jak chceš. Hlavně, když můžu být s tebou" usmál se a sedl si. Já si sedl taky a vzápětí vstal.

,,Půjdeš mi pomoct, nebo tu budeš sedět" podíval jsem se na něj. ,,Půjdu ti pomoct" vstal a usmál se.

,,Co si dáme" řekl jsem v množném čísle. ,,Něco vyber. Co si dáš k pití" zeptal se. ,,Kakao. Co jiného" zasmál jsem se. ,,Dobře" usmál se a otočil se k lince.

***

,,Hotovo" ohlásil jsem. ,,Taky" pomalu se otočil s dvěma šálky kakaa v ruce. Rozešel jsem se i s talířem do a položil ho na stůl. Za mnou šel pomalu Honza s kakaem. Položil oba dva šálky na stůl a sedl si.

,,Co si něco pustit? Když nám to včera nevyšlo" navrhl. ,,Jasně. Teď nastává dilema. Co si pustit" zamyslel jsem se. ,,Avengers? Poslední díl" navrhl a opřel si hlavu o moje rameno. Jen jsem kývl a pustil to.

Honza

,,Dobrou chuť" popřál jsem a vzal jsem si rohlík s Nuttelou. ,,Dobrou chuť" usmál se a napil se kakaa.

,,Doufám, že ti tentokrát zase nebude volat tvůj tajný ctitel" zasmál se. ,,Nebude, neboj" zachumlal jsme do deky, která ležela kousek dál ode mne.

,,Cos vlastně celý ten měsíc dělal" zeptal jsem se. No.. Potom mi došlo, že je to asi zbytečná otázka. ,,Promiň. Nechtěl jsem se ptát" omluvil jsem se a přitiskl se k němu. ,,V pohodě" usmál se.

Najednou ni od někud začal zvonit mobil. ,,Ježiši kriste. Ani jeden den. Ani jeden po**banej den , když chci být s člověkem, kterýho miluju mi nedají pokoj. A musí mi pořád volat. Já se z toho zblázním" začal jdem nadávat a Kuba se začal brutálně smát. ,,Bež to prosím tě zvednout" smál se jako pominutý. ,,Dobře. Dobře. Tak já to jdi zvednout" vstal jsem a instinktivně se rozešel do obýváku. Samozřejmě, že tam ten mobil ležel a řval na celé kolo.

Vzal jsem si mobil a vydal se zpátky za Kubou. ,,Volá mi Tomáš" sedl jsem si. ,,Já mu to vezmu" rozhodl jsem se. ,,Ty se takhle rozhoduješ jo? Jsem zvědav, kdy to přestaneš zvedat mě" ušklíbl se Kuba. ,,Tobě to budu zvedat vždycky. To si piš" políbil jsem ho a zvedl to.

T- Tomáš J-Já
T- ,,Kde seš?! Máme dneska schůzku! Pamatuješ" vyhrkl na mě.
J- ,,Víš, že mi je teď nějaká schůzka úplně u p*dele" odpověděl jsem mu s klidem.
T- ,,Honzo kde jsi" zeptal se.
J- ,,Jsem pořád v Praze.. Musíš si mě najít" usmál jsem se a položil Kubovi ruku na stehno...