,,Co se stalo? Neboj.. Já to máme neřeknu" usmála se a sedla si ke mě na postel. ,,No..." nadechl jsem se lehce přerušovaným dechem. ,,S Honzou se známé už několik let. Teprve včera jsme se, viděli poprvé. Hned jsem věděl, že on je ten pravý" vydechl jsem a málem se rozbrečel. Celou dobu jsem měl jeho tvář s nejhezčím úsměvem na světě. Ela mě jako útěchu začala hladit po zádech. ,,Byl to ten nejhezčí vztah, který jsem měl dokud nepřišel Marek. Byl to jeho kluk. Přede mnou se s ním rozešel a potom odešel s tím, že to podělal. Se slzami v očích a s rostřesenýma rukama. Nikdy nezapomenu na jeho pohled plný smutku a beznaděje" spadla mi hlava do dlaní. Kapky slz, které padaly na zem..
,,Kubí" obejmula mě. ,,Nebreč. Je to jen blbej kluk. Na světě je milióny jiných" snažila se mě uklidnit. ,,Já vím. Jenže já miluju jeho" brečel jsem jí do ramene a myslel na něho.
Honza
,,Miluju tě Kubo. Miluju tě Kubo" křičel jsem očima plnýma slz do prázdného bytu. Najednou mi zavibruje mobil v kapse. Na jeho obrazovce svítí oznámení, že jsem dostal zprávu od Marka.
M - Marek J - Já
M: ,,Co se děje?!"
J: ,,Rozešel jsem se s tebou. Už tě prostě nemiluju chápeš?! Prostě mě nech! "
Mobil jsem hodil na postel a spadl do ní. ,,Miluju tě Kubo" obrátím se na záda. Schoulím se do klubíčka a dál brečím..
One month later...
Kuba
Sedím tu v úplném rohu studia a dopíjím další láhev vína. Jsem úplně na mol, ale i přes to si uvědomuju jak moc mi chybí. Na televizy my probíhají jeho fotky z instagramu. ,,Moc mi chybíš" zamumlám a upadám do hlubokého spánku
Dream💭
Probudil jsem se s ním v posteli. On se ke mě otočí a pohlédne mi do očí. Jeho modré oči, jako oceán, ve kterém se topím a nechci vyplavat nad hladinu. Pak se usměje. Díky jeho úsměvu se cítím šťastný.
The end of the dream 💭.
Honza
,,Čau kámo" pozdravím Kovyho v Praze u kavárny ,,Čau. Jak se máš" usmál se a zamířil dovnitř. ,,Co myslíš" sedl jsem si k nejbližšímu stolu. ,,Špatný" hádal. Jen jsem kývl. ,,Jak to zvládáš" zeptal se s soucitem v hlase. ,,Hodně špatně. Vždyť ty to víš" snažil jsem se usmát ale nešlo to.
Kuba
Rozhodl jsem se, že se vydám do kavárny. Mám trochu ještě kocovinu a jedna nebo dvě kávy by to měly zpravit. Vstoupil jsem do místnosti s mnoha lidmy. Do kavárny.. A tam jsem uviděl jeho. Seděl tam s Kovym a mě napadlo to nejhorší. Zapoměl na mě?! Našel si jiného?! ,,Já Kubu stále miluju. Každý den mýho pos*anýho života na něj myslím, zdají se mi o něm sny. Jak jsme zase spolu" ohlédl jsem se. Měl hlavu v dlaních a brečel. Toho co jsem udělal nikdy nebudu litovat. Rozešel jsem se k jejich stolu. Kovy se jen usmál, když mě viděl. ,, Vždyť já tě.. Taky miluju" pronesl jsem. Pozoroval jsem ho. Čekal jsem na jeho reakci....
Honza
,,Vždyť já tě... Taky miluju" ozvalo se z boku. Podíval jsem se do boku a uviděl ho. V Batman mikině... ,,Kubo" zvedl jsem se ze židle a pozoroval jeho zelené oči. Pozoroval jsem oči, které mi tak scházely. ,,Miluju tě. Ani nevíš jak" obejmul mě. ,,Ani nevíš jak jsi mi chyběl. Ty dny bez tebe..." brečel jsem mu do hrudi.
Kuba
Lidi se na nás dívají jako na dva blázny. Je mi jedno kde jsem a dokonce jsem zapoměl proč tu jsem, zapoměl jsem na kocovinu, jen chci být s ním...
ČTEŠ
I believe /w Ment, GEJMR
Hayran Kurgu,, Honzo" zeptal jsem se. ,,Hm" odpověděl nezaujatě.,, Nechceš někdy se sejít" nadhodil jsem. ,, To je blbost. Promiň " řekl jsem a vypl TSko...
