I believe /w Ment, GEJMR

,,Zasloužil by jsis ještě větší"

Jen jsem to dořekl, položil jsme to.

,,Co chtěl" přitáhl si mě k sobě Kuba.. ,,Ale nic... Jen jsem měl něco na vyřizování.. Ale to počká" mávl jsem nad tím rukou.. ,,Teď chci být hlavně s tebou" přitiskl jsem se k němu. ,,Co si myslíš, že bych chtěl právě teď já" obejmul mě. ,,Podle mě... Je to jen můj názor, ale podle by jses chtěl napít kakaa a vzít si další rohlík s Nuttelou" usmál jsem se a napil se kakaa. ,,Máš pravdu Honzo.. Jídlo a pití je důležitý aspekt k přežití, ale pro mě jsi důležitější ty" usmál se a taky se napil.

Lehl jsem si na jeho hruď a díval se do blba..   ,,Honzo" vyrušil mě při přemýšlení o ničem. ,,Ano" podíval jsem se mu do očí. ,,Docela se nudím.. Nepůjdeme už" navrhl. ,,Jasně. Jen se půjdu obléct" vstal jsem. ,,Nemyslíš si, že všechno naše oblečení, je tady" usmál se a vzal si kalhoty. ,,Pravda" vzal jsem si taky kalhoty.

,,Kubí.. Nemáš tady nějaký menší triko" zeptal jsme se. ,,Počkej... Podívám se" vstal z pohovky a vyšel ze studia. Sedl jsem si na ni a zase se díval do blba. ,,Honzy" vešel do místnosti a hodil po mě tričko. Byla na něm natisknutá půlka jing-jangu. Moje tričko bylo bílé s černou půlkou. Kuba stál ve dveřích v černém tričku s bílou půlkou.

,,Líbí" usmál se. ,,Jasně, že jo. Je to boží" vstal jsem a došel k němu. ,,Víš.. Měl jsem hodně vztahů.. A tyhle trička, jsem nikdy nevytáhl. Mají pro mě docela velkou hodnotu" rozešel se do obýváku. ,,Naposled tohle tričko měl na sobě Šimon.... Nikdy jsem nikoho nemiloval více jako jeho" schoval fotku do šuplíku. ,,No.. A pak.. Jsi přišel ty.." otočil se na mě a usmál se. ,,To znamená , že... Mě miluješ víc jak Šimona" hádal jsem. Přikývl. ,,Já tebe taky.. Ani nevíš jak" přitáhl jsem si ho k sobě a políbil ho.

,,Jdeme" usmál se. ,,Jasně" rozešel jsem se ke dveřím. Obul jsem si boty a počkal na něj...

Tomáš

Tak jsem tady... Praha. Na tu posvátnou schůzku jdu sám. Procházím se ulicí a mířím k budově, kde se to všechno koná... Ještě se rozhlédnu, jestli něco nejede a přecházím ulici. Z dálky, slyším smějící se lidi... S pocitem radosti vcházím do budovy, kde na mě už čeká můj dlouholetý kamarád Marek..

Kuba

Vcházíme ruku v ruce do nákupního centra na Čerňáku. Je výhoda mít auto vašeho přítele, který vás doveze kamkoliv.. ,,Kam jdeme" rozhlédl se po celém areálu centra. ,,Do Meatfly"(sorry... Ale vážně nevím jak se to píše😂) rozešel jsem se k jezdícím schodům.. ,,Co tam" zeptal se při jízdě na schodech. ,,Minule jsem tam viděl boží snapback.. S Batmanem" vešel jsem do prodejny a zároveň se ujistil, že tam ten snapback mají.. Koupil jsem si ho a hned si ho dal na hlavu..

,,Kam teď" rozhlédl jsem se. No a pak.. Strávili jsme asi dvě hodiny chozením po obchodech a nakupováním..

,,Dost. Pro dnešek to stačí" zavelel. ,,A navíc je čas oběda" podíval se mi do očí. ,,Už mi taky vyhládlo" zasmál jsem se. ,,Tak kam půjdeme" rozhlédl se. ,,Burger" navrhl jsem. ,,Tak jo" rozešel se k restauraci. Sedli jsme si ke stolu pro dva. ,,Dobrý den. Co si dáte" přišel k nám za chvilku číšník. Objednali jsme si a čekali na jídlo...

Tomáš 
Po hodině...

Tak z toho nakonec nic moc nebylo. S Markem jsme zašli akorát tak na pivo a rozloučili se. No.. A já pln ambicí, že jdu najít Honzu jsem mu několikrát volal a psal pár textovek. Nic.. Po půl hodině shánění ho a vůbec všeho jsme to vzdal... Nechám ho žít...  No... A tak jsem se rozhodl, že to vezmu přes nákupák na Čerňáku..

,,Potřebuju.. Do elektry" vešel jsem do budovy. Rozešel jsem se ke schodům.

Najednou jsem opodál uslyšel známý hlas. ,,Já jsem tak přecpanej" povzdechl si hlas. ,,Já taky. Proč jsme si toho dávali tolik" zasmál se druhý. Otočil jsem se za hlasy.. Stáli tam dva týpci. Byli otočení, proto jsem je nemohl poznat. Pak se ale otočili. Stál tam Honza a někdo s ním. Honza ho vzal za ruku a dal mu pusu na tvář. ,,A já si myslel, že doge toho sní víc" zasmál se Honza a mě došlo, kdo to je. Rychle jsem se otočil, aby mě neviděli a doslova utíkal do schodů.

Honza

,,Jedeme domů" podíval jsme se na Kubu. Náhle jsem zahlédl otáčejícího se Tomáše. ,,Počkej tady prosím" usmál jsme se na něj. ,,Co se děje Honzo" běžel za mnou. ,,Musím si ještě něco vyřídit" beželi jsme oba dva po schodech nahoru.

,,Tomáši" chytl jsem ho za paži. ,,Nech mě" doběhl Kuba. ,,Co je ti" rozmáchl jsem se rukama. ,,Už nejsi můj bratr" otočil se ke mě zády. ,,Tak to počkej" chytl jsme ho za rameno. ,,A to jako proč" snažil se mi vykroutit. ,,Viděl jsem vás" podíval se na Kubu, jako by to byl nějaký šváb, který si zaslouží, aby ho někdo zabil. ,,TAK JSEM GAY! PANE BOŽE" rozkřikl jsme se přes celé patro. ,,Tohodle člověka miluju už od střední a teď s ním konečně můžu být. A jestli se do něj chceš navážet tak jsi na špatný adrese" bránil mě Kuba a vzal mě za ruku, kterou jsem mu pevně stiskl. ,, Ty nejsi člověk. Ty jsi pes a vždycky budeš" dořekl a já to už nevydržel. Pustil jsem Kubovu ruku a jedním pomalým krokem jsme zamířil k Tomášovi. ,,Cos to řekl?! Zopakuj mi to" zaťal jsem pěst. ,,Je to pes a vždycky bude" zopakoval mi to a usmál se.. Moje poslední kapka z poháru zlosti přetekla. Ruka mi vyletěla a já do ní nabral až nevídanou sílou. Dal jsme mu pořádnou pěstí až spadl na zem a jen se držel za oko. ,,Zasloužil by jsis ještě větší" podíval jsem na něho a rozešel se pryč...