Sedl jsem si na postel ke Kubovi.. On ke mně natáhl ruce a za boky si mě přitáhl k sobě.. ,,Můj" řekl ze spaní a zatížil moje tělo jeho rukama.. ,,No jo" položil jsem si hlavu na jeho ruku a druhou jsem se 'přikryl'..
,,Ne e.. Nikam ode mne nepůjdeš.. Si jen můj" ani jsem se nehnul.. ,,Neee" zakřičel.. Doteď jsem to považoval jen jako neviné mluvení se spaní.. ,,Honzo! Ne! Prosím.. Zůstaň tu se mnou.. Všechno je to moje chyba" začal mi brečet do zad.. ,,Kdybych nebyl tak naivní, nic by se nestalo" rozbrečel se jestě víc.. ,,Všechno je to moje chyba" zašeptal a přitáhl si k sobě snad všechnu deku a objal ji..
Tak teď už je to vážně divný.. Začínal jsem se o něj bát.. ,,Kubo" zatřásl jsem s ním.. ,,Jakube sakra" třásl jsem s ním, jak nejvíc jsem mohl..
Vyletěl do sedu.. S očima plnýma slz.. ,,Honzí"obejmul mě.. ,,Co se stalo" hladil jsem ho po zádech.. ,,Kubí" " vjel jsem mu rukama do vlasů.. ,,Všechno je dobrý.. Jsem u tebe.. Už se ti nic nestane" svíral mě ve svým rukách.. ,,Já.." podíval těma nádhernýma očima, plnýma slz.. Palcem jsem mu utřela slzy a přejel jsem mu rukou po tváři.. ,,Ty" opět se rozbrečel.. ,,Nemusíš to říkat, když nechceš.. Je to na tobě" hladil jsem do po zádech..
Kuba
,,Viděl jsem tě umřít.." musel jsem to ze sebe dostat.. ,,V autě.. Umřel jsi mi v náruči.." přes slzy jsem skoro nemohl mluvit.. Cítil jsem obrovský pocit viny.. V krku jsem měl knedlík a po zádech mi běhala husina.. ,,Neboj.. Už to je pryč.." obejmul mě.. Jeho teplé tělo a uklidňující hlas, mě uklidňovali natolik, že jsem přestal o chvíli později brečet..
,,Narazili jsme do svodidel.. Mě se nic nestalo.. Sice jsem byl trochu pořezaný, ale nic se mi jinak nestalo.. Ty jsi ale ležel se střepem ze skla zaseknutým v hrudníku.. Když jsem volal záchranku, vypadl jsi nějak z auta.. Vzal jsem tě tedy do náruče a šel i s tebou záchrance naproti.. Řekl jsi jen ,,Miluju tě".. Ruka ti sklouzla po mojí hrudi a tys naposled vydechl.." držel jsem ho za ruce a seděl jsem už naproti němu.. Celou dobu jsem se mu díval buďto do očí nebo jsem sledoval vzorek na peřině.. ,,To se nikdy nestane.. Nikdy.. " opět mě obejmul a oba dva jsme spadli do postele.. ,,Nikdy" zopakoval a přitáhl si mě k sobě..
ČTEŠ
I believe /w Ment, GEJMR
Fanfic,, Honzo" zeptal jsem se. ,,Hm" odpověděl nezaujatě.,, Nechceš někdy se sejít" nadhodil jsem. ,, To je blbost. Promiň " řekl jsem a vypl TSko...