Kuba
,,Můžeme jet?" podíval jsem se na něj v lehkým úsměvem na tváři. ,,Jasně" dal klíčky do zapalování a otočil jimi. Auto se nastartovalo a Honza vysunul ruku z pod té mé. Opřel se jí o sedadlo podíval se za sebe.
Vyjeli jsme z parkovacího místa a rozjeli se pomalu po silnici směrem k městu. Položil jsem mu ruku na stehno a společně s ním se lehce pousmál. Za cestu jsme ani jeden nic neřekl.. Ani ň.. Zastavil mi před domem.. ,,Tak díky za odvoz lásko" dal jsem mu pusu na tvář. ,,Nemáš zač.." usmál se a já oteřel dveře a vystoupil. ,,Miluju tě" vyklonil se z auta a dal mi polibek. ,,Já tebe taky.. A dobře dojeď" zamřel jsem dveře a opřel se o rám zasunutého okýnka. ,,Tak si potom za můžeme zavolat přes TS-ko.." usmál se. ,,Tak až dojedeš můžeš mi klidně zavolat" taky jsem se usmál a uhnul tak, aby mi nepřejel nohy. ,,Tak se měj. Miluju tě" zase se na mě usmál tím nejhezčím úsměvem, který jsme kdy viděl. ,,Já tebe taky a ahoj" ustoupil jsme celý od auta. On se rozjel a za chvíli už zmizel za rohem uličky.
Jen jsme se usmál a lehce si povzdechl. Vytáhl jsem z kapsy mobil a zabrousil do galerie.. Tam hnedka na několika prvních místech byly fotky mě a Honzíka.. Ani jsem si nevšiml, že jsme se rozešel.. A tak jsem pomalu, ale jistě mířil ke dveřím od domu. A jak vám už asi došlo... vrazil jsem do nich.. ,,No do p*dele. Pitomý dveře. Vlezly mi do cesty" lehce jsem se pousmál sám nad sebou. Otevřel jsem dveře a pomalu opět s pohledem na naše a fotky jsem se rozešel do schodů...
Honza
Přemýšlím nad vším možným.. Ale hlavně, jak to bude dál s Tomášem... Můžu mu odpustit? Navážel se mi do přítele...
Najednou, ani nevím jak jsme se octl na dálnici směr Pardubice. Znám tu cestu asi tak dobře, že už jezdím zpaměti. Lehce jsem se nad tím usmál a zrychlil...
Kuba
O zhruba hodinu později...
Sedím na pohovce ve studiu a mám puštená videa od Kela.. Je to ale jenom jako kulisa, jelikož čekám, až se mi fotky s Honzou nahrajou na počítač. Podíval jsem se na monitor, kde svítila tabulka s oznámením, že tam ty fotky jsou. Zvedl jsme se z pohovky a sedl si na židly ke stolu. Vybral jsem jednu fotku.. Tu kterou jsme vyfotili cestou.. Na louce.. Líbáme se na ní v objetí.. A nejvíc se mi líbí.. Nastavil jsem si ji jako tapetu...
,,Už by měl být doma.." uvažoval jsem nahlas. ,,Ale teď.. Mám chuť na kafe" zvedl jsem se a otevřel dveře od studia, abych se mohl dostat do obýváku propojeného s kuchyní, kde stál můj kávovar a stroj na obrázky do kafe.
Po tom co jsem si velice pracně udělal kávu a namaloval si na něj obrázek sedl jsem si na pohovku pro změnu v obývacím pokoji. Zapl jsme si televizy a začal se dívat na další díl Game of Thrones..
Honza
Vypínám motor auta, vytahuju klíčky ze zapalování a zatahuju ruční brzdu. Povzdechnu si a následně vystupuji z auta. Zavřu dveře a zamknu ho.. Pomalým až šouravým krokem se vydávám ke dveřím od domu. Otevírám dveře a zastavuji se. ,,Proč?! Proč v tomhle zas*aným baráku nemůže být výtah. Vždyť jdu pět pater. Proboha" zanadával jsem a vzpoměl si, jak jsme s Kubou běhali do osmého patra. ,,No jo vlastně. Vždyť tam mám počítač.. A TS-ko. A tím pádem si můžu popovídat s Kubíkem.." usmál jsem se nahlas při přemýšlení nahlas. A tak jsem až s něčekanou energií vyrazil do schodů.. A jako první se mi podařilo samozřejmě uklouznout na schodech. ,,No dop*dele" začal jsem nadávat a zároveň se držel za nos, který jsem si stihl za tak krátkou dobu zlomit. ,,Ku*va.. P*dele.. Bolí to jak svině. S tímhle nemůžu řídit. A vůbec ne žít" vytáhl jsem z kapsy mobil a zavolal si sanitku. A když už jsem byl v tom volání zavolal jsme i Kubímu..
J- Já K- Kuba
J- ,,Ahoj zlato.." usmál jsme se.
K- ,,Ahojky. Děje se něco" jako by něco tušil. K- ,,A co se ti stalo? Co to máš s hlasem" jeho hlas se změnil z veselého na starostlivý a takový.. vyděšený..
J- ,,Tak nějak jsem si elegantně zlomil nos... A teď.. Sedím sám na schodech u hlavních dveří a čekám, až přijede záchranka" postěžoval jsem si..
K- ,,Tak já tam za tebou přijedu.. Aby jsi tam nemusel být tak sám.. Samotinký.. Osamocený" zasmál se.
J- ,,Popravdě mi už docela chybíš... A to nejsme spolu jenom hodinu" usmál jsem se.
K- ,,Myslíš si, že u mě je to jinak? Přijedu a odvezu si tě dobře?" určitě se pousmál.
J- ,,Tak jo.. Už musím končit, je tady sanitka" svým způsobem, jsem se rozloučil. K- ,,Tak se měj. A za hodinu se vidíme" rozloučil se.
J- ,,Papa. Miluju tě" usmál jsem se.
K- ,,Taky tě miluju. A moc" dořekl a ukočil hovor.
ČTEŠ
I believe /w Ment, GEJMR
Fanfiction,, Honzo" zeptal jsem se. ,,Hm" odpověděl nezaujatě.,, Nechceš někdy se sejít" nadhodil jsem. ,, To je blbost. Promiň " řekl jsem a vypl TSko...
