„Odpusť," zašeptala Emily a vystřelila několikrát před sebe. Po pár sekundách své oči otevřela a viděla dvě sobě blízké osoby ležící ve vlastní krvi.
Odešla dál a všimla si, že vedlejší místnost vede do celého stadiónu, kde čeká celé publikum, až se Demi vrátí. Namísto Demi otevřela dveře ubrečená Emily. Všichni ztichli a jen koukali na Emily. Věděla, že to s ní teď nebude dobré, všimla si malé škvíry po své levici, kterou ihned utekla. Protahovala se dírou už pár chvil, když narazila na úplný začátek, kde je žoldáci sebrali. Byla zase u tunelů a jejich uhasnutého ohniště. Přišli tři, odchází jeden. To byla nejsmutnější věc, kterou si Emily ponese po zbytek svého života.
Vydala se zpět k žebříku vedoucího do Mankata, města, do kterého se vydali na začátku své výpravy. Nasadila si svou masku a zapřísahala, že tahle maska jí bude sloužit pouze na ochranu před radiací a obyčejně ji už používat nebude.
Vánoce
Půlnoc odbila, Lionheart a Ross jsou mrtví, Štědrý den nastal a tímhle dnem to byly už tři dny od útěku ze Sethonu. Pro Emily tenhle den byl tím, kdy utíká z Divize a vydává se na cestu za lepším životem.
Tak jak se vám líbil tenhle konec? Mně upřímně přijde lepší a otevřený. Chtěli byste Metro 2040 o tom, jak na tom Emily bude dál, nebo začít kompletně nový příběh?
ČTEŠ
Metro 2039 [DOKONČENO]
Fantasy„Většina lidí jim říká nemrtví... Já jim říkám děvky." - Bourbon Je rok 2039, na povrchu radiace a mrtvo, kde se zbylá většina populace ukrývá? Nikde jinde než v podzemních dráhách, kde si přeživší staví úkryty, bunkry, města a jiné stavby na obranu...