5. Jsi moje

11.8K 414 6
                                    

Poppy: Tak a je zase otravné ráno. Nenávidím rána. Proč nemůžeme mít třeba školu odpoledne?

Ted momentálně sedím u stolu s tátou a snídám. Je tu podívné ticho a podle mě je to špatně. Zachvilku určitě začne nějaký jeho proslov nebo ještě hůř. Máma je v práci a za to jsem ráda. Další hádka sní by mě unavila a to myslím vážně. Vždy ta hádka nespěje k ničemu. Pořád to zůstává stejně.

"Takže Poppy" řekl táta a já si povzdychla. Tak a ted začne určitě jeho nekonečný proslov. Tohle dělá už od mých patnácti let. Vždy řekne moje jméno a pak začne jeho strašně moc "poučný" proslov. Naštěstí za půl roku budu plnoletá. A ještě lepší je že za týden máme letní prázdniny. Aspon nebudu moct trávit s rodiči tolik času.

"To co děláš není normální. Je ti teprve sedmnáct a už piješ alkohol, kouříš a bůh ví co ještě děláš" řekl táta a díval se mi přímo do očí. Já jsem se jenom postavila ze židle a dala jsem talíř  do myčky. "Neodcházej od stolu když stebou mluvím" zasyčel na mě táta a já protočila očima. Vážně mě nebaví poslouchat jeho proslovy.

"Musím do školy" řekla jsem klidně a přešla na chodbu. Obula jsem se a v tom jsem uslyšela kroky které patřili tátovy. "Děláš nám to těžké Poppy" řekl táta a zatahal se za konečky svých šedivých vlasů. "Nebojte se za půl roku budu plnoletá a vypadnu z vašeho života"  řekla jsem a otevřela dveře od domu.

"O prázdinách pojedeš za svým strejdou" řekl táta a já se na něj podívala. "Co?" zeptala jsem se ho a nadzvedla obočí. "Ten tě snad naučí jak se chovat slušně" řekl táta a zabouchl dveře. Moment takže celé své prázdniny strávím se svým strejdou? Z jedné stránky je to super. Svého strejdu mám ráda,ale pravda je že on je docela dost přísný.

Došla jsem na autobusovou zastávku a vyrazila jsem do té mučírny s názvem škola.

Před školou bylo hromadů lidí které jsem moc neznala. Moc se s lidmi ve škole nekamarádím,protože všichni jsou jenom drbny nebo jsou namýšlený. Když jsem procházela kolem party kluků tak jsem viděla jak mě slíkají pohledem. Ale můžou si nechat zajít chut. Ti kluc vlastně ani na naši školu nechodí,teda ještě nikdy jsem je unás ve škole neviděla.

Bože co to melu? Dříve by jsem jim klidně dala. Panebože ten Bieber mě vážně zmátl. "Hej kotě" zakřičel na mě nějaká blondatý kluk. Já jsem se otočila a podívala se na ně. "Pojd sem" řekl znova a kouzelně se usmál.

Já jsem se nejdříve rozmýšlela,mám tam jít nebo ne? Nebudu se přeci omezovat,proto jsem vyrazili přímo k nim. Postavila jsem se před ně a nadzvedla obočí. "Co chceš?" zeptala jsem se a překřížila si ruce na hrudi. "Tebe" řekl a vstal.

Já se zamračila a začala couvat. On mě bohužel chytil za zápěstí a přitáhl si mě k jeho tělu. "Nech mě" odsekla jsem a snažila se dostat z jeho sevření,bohužel marně. Bože co mi chce jako udělat? Zbláznil se?

"Ale noták,nebudeš přeci hysterčit." řekl a tahal mě za zápěstí někam do křoví. No to snad ne! On mě chce znásilnit? Ne to nemůže, pokud to nechci já tak to nemůže udělat. Nechci cítít zase ten hnusný pocit který jsem cítila před dvouma roky.

"Neee" vykřikla jsem ale další kluk mi zacpal pusou ruku. Kroutila jsem se,snažila jsem se utéct nebo jakoliv ho bouchnout bohužel nic z toho se mi nepovedlo. Snad mě tady neznásilní!  "Kdo si jí vezme první? Chci vidět pak naštvanej výraz Biebera" zeptal se ten blondatej kluk. "Vem si jí první ty. Budeme se střídat." řekl nějaký černovlasý kluk. Bylo jich tam dohromady tři.

Your bodyKde žijí příběhy. Začni objevovat