Your body

19. Všechno vyřešeno?

...O dva dny později...

Poppy: Už jsou to dva dny co jsem neviděla Justina a jsem pořád zavřená doma. Kluci mě pořád hlídají a být jima tak mě by to upřímně nebavilo. Strejda se mě pořád ptá proč nejdu ven nakupovat nebo prostě do nějakého klubu. Je docela těžké si nějakou výmluvu vždy vymyslet. Tentokrát má ke všemu strejda volno a chce semnou jet na jedno místo kam prý brával Angelu... Moc se mi tam nechce,vědět že tam vždy chodila Angela není moc příjemné. Chápu strejdu, chce si zavzpomínat,ale podle mě to není dobrý nápad. A hlavně kluci mi řekli že nesmím vykročit ven ani na krok,do tý doby dokud nezjistí kdo poslal ty fotky.

"Poppy pojd dolů!" uslyšela jsem strejdovo hlas a povzdychla jsem si. Zvedla jsem se z postele a seběhla jsem po schodech dolů. Strejda seděl v mém obýváku a díval se na mě.  "Co potřebuješ?" zeptala jsme se ho mile a sedla jsem si vedle něho na gauč.

"Za jak dlouho budeš schopná se upravit?" zeptal se mě strejda a já nadzvedla obočí.  "Takhle mi stačí být upravená" řekla jsem a ukázala jsem na svojí hlavu. "Dobře,tak tedy jedeme?" zeptal se mě strejda a stoupl si. "No..." nejdříve jsem zaváhala. Vím že kluci mi zakázali vycházet z domu,ale strejda vypadá jako kdyby byl zase štastnej. A kdybych mu řekla že ne  tak bych ho zklamala. "Jop" řekla jsem a se strejdu jsem přešla na chodbu. Tam jsme se obuli a vyšli z domu. Nastoupila jsem do auta a připoutala se.

Strejda nastratoval a vyrazili jsme někam do neznáma. Po celou dobu ani jeden z nás nepromluvil, někdy jsem viděla jak strejda chce něco říct,ale pak to asi vzdal.

"Jsme tu" řekl strejda a zastavili jsme u nějaké louky. Já jsem jen přikývla a vystoupila jsme z auta. Musím uznat,bylo to tady hezké. Nikdo tady nebyl a louka byla přímo obří. Nejraději bych se ted rozběhla a přeběhla celou tu louku až na ten malý kopeček. "Je to tady hezký" řekla jsem a usmála se na strejdu.

"To není ještě všechno." řekl strejda a šel přímo přes tu louku. Já jsem nejdříve nadzvedla obočí a stála na místě. "Kde se loudáš?" zeptal se mě strejda podíval se na mě. Já jsem se jen zasmála a vyrazila jsem za nim.

Když jsme dorazili na ten kopeček tak jsem viděla něco neuvěřitelného. Dívala jsem se na uplnou nádheru světa. Dívala jsem se do dálky a tam jsem viděla nějaké velke jezero,spoustu stromu a louku. Je to tady uplně jiné než u moře kde jsou samé palmy a spoustu dalších věcí.

"Tohle je..." nedořekla jsem to a hledala jsem správné slovo které tohle místo vystihovalo. "Luxusní" řekla jsem a strejda se zasmál. "Ano,je to tu nádherné" řekl strejda a společně jsme se dívali na tu krásu před námy. "Angela sem chodila když jí bylo nejhuř. Ukázal jsme jí tohle místo když byla malá a od té doby sem chtěla pořád chodit" řekl strejda. "To se jí nedivím,je to tady vážně nádherné"  šeptla jsem a podívala jsem se na strejdu.

"Bylo to Angely místo,ale ted patří i tobě" řekl strejda a také se na mě podíval. "Děkuju" špitla jsem a objala jsem ho. "Tohle místo jsme znal jen já a ona, slíbili jsme si že sem nikoho nevezmeme. Vážně jsme se divil,že to dodržela" řekl strejda a já se od něj odtáhla. "A jak jsi tohle místo našel?" zeptala jsem se strejdy ze zvědavosti. "No.... jednou asi 5kilometrů od tohodle místa mi došel benzín, proto jsme musel jít pěšky do benzínky. Šel jsme po louce a v tom jsem uviděl tohle" řekl strejda a kývnul hlavou k tomu nádhernému výhledu.

"Slib mi že o tomhle místě nikomu neřekneš,kvůli Angele" řekl strejda a já přikývla. "Ale bránit ti v tom nebudu, pokud to někomu ukážeš,tak je jasné že ti na tom člověku vážně záleží" dodal strejda a já se přestala usmívat. "Nikomu to tady neukážu,na nikom mi nezáleží" řekla jsem stručně a jasně. "Dobře, docela jsme se divil že to Angela neukázala žádnému klukovy s kterým chodila,asi si nebyla jistá" dořekl strejda mě začal vibrovat v kapse telefon.