Your body

22. Je v tom něco víc.

Poppy: Seděla jsem na posteli a dívala se před sebe. To co se kolem mě děje je nezvladatelné. Bojím se, chtěla bych o tich SMS někomu říct,ale nemůžu. Ted bych nejraději někam utekla a vrátila bych se raději až za rok.

V tom se otevřeli dveře a do pokoje vešel Justin. Zavřel dveře a sedl si vedle mě na postel. "Jsi v pohodě?" zeptal se mě Justin a já přikývla. "Nechceš mi něco říct? Pokud se něco děje,tak mi to řekni. Já ti kdyžtak pomůžu" řekl Justin a díval se mi přímo do očí. V jednu chvíli jsem uvažovalo o tom že mu to řeknu,ale pak jsem si vzpomněla na ty varovné SMS. "Nic se neděje,vážně. Jestli mi chceš s něčím pomoct tak mě polib" řekla jsem jednoduše a drobet jsem se k Justinovi přiblížila.

Justin mi dal pramínek vlasů za uchu a prohlížel si mojí tvář. Já jsem se jemně usmála a Justin se ke mě pomalu přibližoval. Jednu ruku přiložil na můj pas a druhou rukou mě hladil palcem po tváří. Justin spojil naše rty v jedny a dlouze mě políbil. Pak se od demě odtáhl a pořád se mi díval do očí.

"Ty víš že nemůžeme" řekl Justin a já si povzdychla. "Jásně,vím to" řekla jsem a falešně se usmála. Nevím proč,ale poslední dobou po něm toužím pořád víc a víc.Mám takový pocit že ho začínám mít pořád víc a víc ráda.

"Pojd sem" řekl Justin a objal mě. Já jsem mu objetí opětovala a popravdě jsem se cítila v bezpečí. "Ted bych nejraději leže v posteli a mazlila se" šeptla jsem a hlavu jsem měla opřenou o Justinovo rameno. "Awww někdo  změkl a chce se tulit" řekl Justin a já se od něj odtáhla. "Přestan" řekla jsem otráveně. "Ale noták, doufám že jsi se neurazila" řekl Justin a já jsem si sedla dozadu na postel. "Neboj" řekla jsem a dívala jsem se na něj.

Justin se zasmál a sedl si vedle mě. Jednu ruku obmotal kolem mě a přitáhl si mě k sobě. Já jsem se k němu přitulila a užívala jsem si ten pocit klidu. "Víš Poppy, až ted jsem si něco uvědomil" šeptl Justin a prstem mi maloval na záda různé obrazce. "A co?" zeptala jsem se ho a svojí nohu jsem si přehodila přes jeho. Naše nohy byli do sebe dokonale zamotané. "Začínám k tobě cítit něco víc než přáteství a jak oba víme tak to není dobré" šeptl Justin a moje srdce začalo rychleji bít. Cože to právě ted řekl? To znamená že už mě má víc než rád?

"Já to k tobě cítim stejně" odpověděla jsem mu popravdě. "Ale my nemůžeme, nemůžeme dovolit aby to došlo dál" řekl Justin a já si povzdychla. "Já vím" řekla jsem."Nechci aby ti někdo ublížil,chci aby jsi žila normální život. " řekl Justin a dal mi pusu do vlasů. Já jsem se hned od něj odtáhla a sedla jsem si. "Takže mi chceš říct,že už vážně se nebudeme stýkat?" zeptala jsem se ho celkem sklesle.

"Ano, ted už se nebudeme scházet ani tajně. Nechci aby jsme si potom nějak navzájem ublížili" řekl Justin a já přikývla. "Jásně já to chápu a také to akceptuju" řekla jsem a usmála se. "Stejně si nedokážu představit jak by vypadali naše děti" dodala jsem a Justin vykulil oči. "Tak to moment, kdo mluvil o dětech?" zeptal se mě Justin a já se zasmála.

"Klid Justine, neboj se žádné děti mít nebudeme" řekla jsem a Justin si oddychl. "Já bych chtěl mít holku a kluka" řekl Justin a tentokrát jsem byla v šoku já.  "Kluk bude starší a holka mladší" dodal Justin a já se uchechtla. "Děláš si ze mě prdel? Justine ono nejde naplánovat to jaké budeš mít děti" řekla jsem. "Sakra může mi někdo říct proč se ted tady bavíme o dětech?" zeptal se mě Justin a já nevině pokrčila rameny.

"Takže to co je mezi náma, nebudeme dál rozšiřovat a káždý budeme žít zase svůj život" řekla jsem. "Nějak tak no" řekl Justin a já jsem si lehla na jeho hrud. "Okay" špitla jsem a Justina jsem políbila na rty. Justin mi začal polibky oplácet a proto z toho vzniklo dlouhé líbání. Po dobu co jsme se líbali mi Justin hladil jemně záda a popravdě jsem se cítila jako v nebi. S takovouhle něhou mě ještě Justin nikdy nelíbal.

Bohužel,každý hezká okamžik musí jednou zkončit. Zapípal mi mobil a já se od Justina odtáhla. Posadila jsem se a povzdychla si. Doufám že to není nějaká SMS od toho neznámého. Málem jsem na ty SMS zapomněla.

"Promin" šeptla jsem a vzala jsem si mobil do rukou. Otevřela jsem zprávu a četla: "Muchlování v posteli je ted IN? Na jak dlouho?" dočetla jsem zprávu a dech se mi hned zrychlil. Ten dotyčný mě ted s Justinem sleduje? Tohle je vážně už moc.

Porozhlédla jsem se kolem sebe,ale nic podezřelého jsem neviděla. "Kdo psal?" zeptal se mě Justin a stoupl si z postele. "Strejda" zalhala jsem. V tom mi znova zapípal mobil. Otevřela jsem zprávu a začala jsem znova číst: "Nechtěla by jsi se jet podívat do svého pokoje co tam je za překvapení? A svého pejska nech raději doma" dočetla jsem zprávu a postavila jsem se z postele. "Už musím domu" řekla jsem a Justin přikývl. "Dobře, tak jdeme" řekl Justin a šli jsme dolů.

Ani jsem se neoptěžovala pozdravit kluky a vyšla jsem z toho domu ven. S Justinem jsme nasedli do auta a já netrpělivě poklepávala nohou. Ten dotyčný byl ve strejdovo domě? Co tam udělal? Proč mi tohle všechno ten dotyčný děla? Kladla jsem si spoustu otázek na které jsem neznala odpověd.

"Tak jsme tu" řekl Justin a já přikývla. "Díky" řekla jsem a vylezla jsem z auta. "Tak tedy sbohem" řekla jsem a utíkala jsem do domu. Odemkla jsem dveře a než jsem vlezla dovnitř jsem se dívala na Justinovo auto které mizelo v dálce. Ani jsem se snim nestihla pořádně rozloučit.

Rychle jsem vešla dovniř a zula jsem si boty. Vyběhla jsem po schodech nahoru a jako řízená střela jsem vběhla do pokoje.

Všude byli rozházené moje věci a na skříni bylo napsáno velkým červeným písmenem "Zemři mrcho". Začala jsem se rozhlížet kolem sebe a všimla jsem si že i věci které byli Angely byli všude rozházené.

Byla jsem vystrašená,ale asi víc jsem byla naštvaná. Ten dotyčný mi vlezl i do pokoje?! To vážně nemá žádné svoje hranice?! Musím to ale hned všechno uklidit,než přijde strejda. Nechci ho ničím takovým zatěžovat.

Proto jsem přešla do koupelny pro hadr. Když jsem vztoupila do koupelny tak jsem si všimla taky té sitě červené barvy na zrcadle. Tentokrát tam bylo napsáno: "Už se bojíš?". Na tom zrcadle byl ale ještě nalepený nějaký papírek. Vzala jsem si ho do rukou a četla: "Už se těsím na ten okamžik až se střetneme a ty budeš volat o pomoc. Budeš mě prosit o milost. Už brzo mrcho!"