33. Rodiče...

6.5K 388 35
                                    

Poppy: Uslyšela jsem zvonění něčího mobilu a to mě probudilo z mé říše snů. Prudce jsem se posadila a protřela si oči. Podívala jsem se vedle sebe a Justin ještě v klidu spal. Vzala jsem si svůj mobil,který mi mimochodem včera kluci vrátili, stejně nenašli nic. Volalo mi nějaké neznámé číslo...

Přijmula jsem hovor a přiložila si mobil k uchu. "Mluvím s Poppy Vall?" ozval se neznámý ženský hlas. "Ano" řekla jsem a stoupla si z postele. Přešla jsem do koupelny a zavřela se tam,nechtěla jsem vzbudit Jusse. "Potřebovala bych aby jste se dostavila na policejní stanici." řekla ta paní a já nadzvedla obočí. "Udělala jsem snad něco?" zeptala jsem se jí. "Ne, jen se Vás na něco potřebujeme zeptat" řekla rychle. "V kolik mám přijít?" zeptala jsem se jí. "Co nejdříve, mohla by jste vyrazit teď hned?" zeptala se mě. "Myslím,že ano" odpověděla jsem jí. "Dobře, uvidíme se později" řekla a típla hovor. Co to sakra mělo být? Stalo se snad něco? Nezjistili snad něco o Justinovi? Pokud mám přijít co nejdříve tak to musí být sakra důležité. 

Proto jsem rychle vešla do pokoje a ze skříně jsem si vzala nějaké černé kalhoty, k tomu jsem si oblékla Justinovo triko s véčkovým výstřihem. Přešla jsem do koupelny a drobet se upravila. Vešla jsem znova do pokoje a Justin už seděl na posteli. "Ty někam jdeš?" zeptal se mě. "Volala mi nějaká paní od policie, musím na stanici" řekla jsem a Justin si stoupl. "Cože? Proč?" zeptal se mě zmateně. "Já nevím,ale je to asi důležité" řekla jsem a mobil si strčila do kapsy. "Pojedu s tebou" řekl Justin rozhodně. "Justine, vždyt jsi kriminálník. Není to moc dobrý nápad" řekla jsem a Justin mi dal ukazováček před rty. "Řekl jsem že stebou pojedu" řekl a jemne mě políbil, pak se od de mně odtáhl a já se usmála.

"Dobře, ale pohni" řekla jsem a strkla ho do hrudi. Justin jen přikývnul a přešel ke skříni, oblékl se a zašel do koupelny. "Dělej, vlasy si gelovat nemusíš" řekla jsem otráveně. "Pozdě" řekl Justin a vyšel z  koupelny. Vlasy měl jako vždy uplně dokonale vyčesané nahoru.

"Tak pojď" řekl a dal mi ruku kolem pasu, společně jsme vyšli z pokoje. Sešli jsme po schodech dolů až na chodbu. Obuli jsme si boty a vyšli z domu. Nasedli jsme do auta a vyrazili jsme na policejní stanici. "Mám docela strach" řekla jsem poravdě. "Neboj se,budu tam s tebou ano?" zeptal se mě Justin. "Dobře" řekla jsem a už jsem raději nemluvila.

Po pár minutách jsme zastavili před policejní stanicí. Vystoupila jsem z auta a drobet jsem si upravila triko. Ucítila jsem Justinovo ruku kolem pasu a popravdě jsem se ho lekla. "Celá se třeseš, uklidni se" šeptl mi do ucha a pak mě jemně políbil na hřbet mé hlavy.

Zhluboka jsem se nadechla a s Justinem jsme vešli dovnitř. Všude byli lidé v policejních oblecích a byl tu celkem zmatek. Přešli jsme k jedné paní,která seděla za stolem a zvedala telefony. "Dobrý den, nějaká paní mi volala aby jsem se sem dostavila" řekla jsem a ona se podívala na mě a pak na Justina. "Jméno?" zeptala se mě. "Poppy Vall" odpověděla jsem jí hned. Ona přikývla a stoupla si. "Následujte mě" řekla a šla neznámo kam,my s Justinem jsme jí samozřejmně následovali.

Zaklepala na dveře a otevřela je. "Vy pane zůstaňte tady" řekla a Justin se na mě podíval. Dala jsem jeho ruku pryč z mého pasu a vešla dovnitř. Ta paní za mnou zavřela dveře a zůstala jsem tam sama s nějakou neznámou blonďatou paní,která seděla za stolem.

"Poppy" řekla a stoupla si. Já jsem k ní přistoupila a nejistě se usmála. "Těší mě, jsem Agnes" řekla a podala mi ruku. Potřásli jsme si rukou a ona se posadila. "Posaď se" řekla a já jí poslechla. "Proč jsem tady?" zeptala jsem se jí nejistě.

"Víte...." odmlčela se a díval se mi do očí. "Ve Vašem domě, unikl plyn, byl puštěný celou noc.." zase se odmlčela a zhluboka se nadechla. "Vaši rodiče to nepřežili. Je mi to líto" řekla celkem potichu. Moment cože? Moji rodiče? Moji rodiče jsou mrtvý? Ne to nemůže být pravda. "Lžete mi" řekla jsem a cítila jsem jak se mi slzy nahrnuli do očí. "Nedalo se je zachránit, otrávili se tim plynem a pak následně udusili." řekla a já se na ní bez přestání dívala. Ne moji rodiče nemůžou být mrtvý. "Vypadá to jen jako nešťasná náhoda"  dodala a mě stekla slza potváři. "Ne, moji rodiče nejsou mrtvý" řekla jsem a slzy mi začali stékat z očí.

Agnes mi podala kapesníky a já si je vzala. Utřela jsem si dvé dlzy a snažila se normálně dýchat,ale moc mi to nepomáhalo. "Dnes ráno je našel Váš strejda. Mimochodem hledal Vás, prý jste někam zmizela a ani mu neřekla kam" řekla a já se postavila. "Moji rodiče nejsou mrtvý" řekla jsem a slzy mi stékali po tvářích. "Je mi to vážně moc líto" řekla a já začala více vzlykat. 

Otočila jsem se a vyšla hned ven, ani jsem se nepodívala na Justin a rychle jsem utíkala ven. "Poppy!" uslyšela jsem Justinovo hlas a v tom mě zatáhl za ruku. Spadla jsem mu na hruď a pořád bez přestání brečela. "Jsou mrtvý, oni jsou mrtvý" šeptala jsem. "Kdo? Co se stalo?" zeptal se mě a hladil mě po vlasech. "Moji rodiče, zabil je, jak říkal" říkala jsem trhaně  a nepřestávala jsem brečet.

Justin mě jen pevně držel a já za to byla ráda. Kdyby mě nedržel tak bych se zhroutila. "Poppy Vall, potřebovala bych Vám ještě něco říct" uslyšela jsem Agnes hlas. Pomalu jsem se odtáhla od Justina a utřela si své zbylé slzy. "D-dobře" vykoktala jsem ze sebe a s Justinem jsme vešli do její kanceláře.

Sedla jsem si do křesla a Justin seděl vedle mě, držel mě pevně za ruku a já jsem se snažila znova nerozbrečet. "Váš strejda, chce uspořádat pohřeb co nejdříve, takže nejspíše za dva dny bude pohřeb" řekla a já přikývla. Stočila jsem rty do tenké linky a snažila se myslet na něco jiného.

"Jinak prozatím se o Vás bude starat Váš strejda, až budete plnoletá tak si můžete dělat co chcete" řekla a já jsem přikývla. "Jinak, myslíte si,že to byla pouhá náhoda nebo to někdo udělal naschvál?" zeptala se mě. Podívala jsem se na Justina a pak jsem se podívala zpátky na Agnes. "J-já nevím" vykoktala jsem ze sebe. "Dobře, prozatím to je vše. Strejda si pro Vás přijede a pojedete k němu domů" řekla a já se postavila. "Sbohem" řekla jsem a vyšla ven z kanceláře.

Opřela jsem se o zeď a zhluboka dýchala. Předklonila jsem se kvůli tomu, že jsem vůbec nemohla dýchat, jako kdybych to neuměla. Do očí se mi znova nahrnuli slzy a já se to snažila rozdýchat. "Jsi v pořádku?" zeptal se mě Justin a pohladil mě po zádech. "Nesahej na mě" řekla jsem podrážděně  a sedla jsem si na židli,která byla naproti mě.

"Promiň" řekla jsem a Justin přikývl. "Poppy" uslyšela jsem znamý hlas. Podívala jsem se kdo to je a byl to strejda. Hned ke mě přešel a objal mě. "Je mi to tak líto" řekl a pevně mě držel. Snažila jsem se udržet slzy,ale nepodařilo se mi to. Slzy mi začala odznovat vytékat z očí.

"Pojď pujdeme" řekl a já se postavila. Přešla jsem k Justinovi a silně ho objala. "Počkám v autě" uslyšela jsem strejdu a odtáhla jsem se od Justina. "Byl to on co mi posílal ty SMS, vím to" řekla jsem a Justin mě pohladil po vlasech. "Najdeme ho, zjistíme kdo to udělal" řekl a políbil mě jemně na čelo. "Pojedu domů, řeknu to klukům a oni se ho pokusí najít. Za hodinu za tebou přijdu" řekl Justin a já přikývla. Dala jsem mu malou pusu na rty a hned se od něj odtáhla. Otočila jsem se a vydala se ven za strejdou.

Takže co si myslíte? Kdo posílá ty SMS? Strejda? Někdo z gangu? Nebo nějaká závistivá mrcha? :D - pistě mi to do komentářů :)

Your bodyKde žijí příběhy. Začni objevovat