Your body

14. Zbraně

Tahle část je věnovaná Natalii Klepacové. Tak snad se ti bude líbit a všem přeji přijemné čtení.

Poppy:  Dneska jsem se probudila brzy ráno,je něco kolem půl sedmé a já už jsem vzhuru. Je to vážně divné,vždy se probouzím kolem jedenácté hodiny. Vždyt určitě i strejda ted spí.

Vztala jsem z postele a namířila si to rovnou do koupelny. Tam jsem si udělala ranní hygienu a pak jsem šla dolů do kuchyně.

Strejda ještě určitě spí,proto se asi potom pujdu projít. Vzala jsem si ze skřiňky cerealie a  z lednice mléko. Pak jsem si vzala ještě misku a vložila do té misky svoje suroviny. Vzala jsem si misku a lžici do rukou. Chtěla jsem si sednou ke stolu,ale rozmyslela jsem si to.

Otevřela jsem dveře,které vedli na zahradu a vyšla jsem ven. Šla jsem přímo k altánku. Sedla jsem si a misku si položila na malý stoleček. Popravdě moc velké teplo nebylo,ale nevadilo mi to. Po dobu co jsem jedla jsem o všem přemýšlela. Moji rodiče si na mě určitě ani nevzpomněli. Vždy jsem byla pro ně jen jako zátěž. Strašně moc bych chtěla vrátit spoustu věcí,které se stali. Vždy jsem chodila do baru a tam se opila. Pak jsem se s nějakým klukem vyspala ikdyž jsme neznala jeho jméno. Byla jsem vážně srašná a hlavně jsem se chovala jak děvka. Nemám kamarády jen kvůli tomu,že jsem zlá a mrcha.Popravdě jsem nenáviděla ty selikonové barbie u nás ve škole. Měli na sobě aspon tunu make upu a výstřih měli vždy skoro u pupíku. Bylo to strašné, já jsem sice chodila po barech a opíjela se. Ale nikdy jsem nebyla tolik zmalovaná jako oni. No prostě nemám ráda ty typy holek,které jsou strašně moc namyšlený.

Dojedla jsem svojí snídani a zašla jsem zase zpátky do domu. "Kdo je tam?" uslyšela jsem strejdovo hlas. "To jsem já" řekla jsem a došla do kuchyně. Dala jsem misku do myčky  a uslyšela jsem za sebou kroky. Hned když jsem se otočila tak tam byl strejda.

"Myslel jsem,že se sem někdo vloupal" řekl strejda a díval se na mě zvláštním pohledem. "Jen jsem se šla nasnídat pod altánek" řekla jsem mu popravdě. "Dobře,ale proč jsi tak brzo vzhůru? Něco se stalo?" zeptal se mě strejda a já se zasmála. "Ne, neboj strejdo" řekla jsem a prošla kolem něj. "Jdu se obléct a pak se pujdu projít" řekla jsem a šla po schodech nahoru. "To já jdu do práce, takže si nezapomen vzít klíče" řekl strejda a já bez jakéhokoliv slova odešla nahoru do pokoje.

Zavřela jsem za sebou dveře a přešla ke své skříni. Hledala jsem nějaké oblečení,které bych si vzala na sebe. Bohužel jsem nevěděla jaké. Pak mě ale něco napadlo. Mohla bych si vzít něco na sebe co nosila dříve Angela. Strejda řekl,že si to její oblečení mám klidně vzít. Je to drobet divné,ale Angela už tohle oblečení nikdy nosit nebude.

Přešla jsem ke dveřím od šatníku. Otevřela jsem dveře a vešla dovnitř. Tolik věcí kolik měla Angela v tom šatníku jsem asi neměla za celej svůj život. Nejdříve tam měla samé růževé a pastelové oblečení. Ale hlouběji v šatníku už měla samé černé oblečení. Vzala jsem si do rukou nějaké černé kraťasy, uplé černé tílko s potiskem lebky a ještě jsem si vzala koženou černou bundu.

Otevřela jsem jednu velkou skřín a tam měla boty. Usmála jsem se sama pro sebe a vzala jsem si černé conversky. Když jsem se ještě koukala na tu hromadu oblečení tak jsem něco našla. Byla to nějaká igelitová taška.

Proto jsem jí vzala do rukou a podívala se co tam je. Hned jak jsem to viděla tak jsem vykřikla. V té igelitové tašce byla pistol,vlastně byli tam dvě pistole a jeden nůž. Co to tu kurva dělá?! Co má tohle znamenat?! Přešla jsem zpátky do pokoje a oblečení jsem položila na postel. Tu igelitovou tašku jsem pořád držela pevně v rukou. Nevěděla jsem co to má znamenat. To bylo Angely nebo to tam dal strejda?

Jsem zmatená a to totalně. Potřebuju vysvětlení a to hned! Strejda šel do práce a možná o tích zbraní ani nevěděl. Nevím co mám dělat. Pak mě ale něco napadlo. Je to strašně moc špatný nápad, ale já podřebuju zjistit pravdu a to rychle.

Položila jsem tu igelitovou tašku na noční stolek a vzala jsem si do rukou telefon. Tohle je vážně šílený a špatný nápad. Ale ON mi možná pomůže. Proto jsem vytočila Justinovo číslo a telefon jsem si přiložila k uchu.

"Halo?" uslyšela jsem jeho hlas z telefonu a také jsem slyšela nějaký smích. Takže tam asi není sám. "Tady Poppy, potřebuju pomoct"  řekla jsem a hlas se mi drobet třásl. Byla jsem vážně nervozní a totálně vystrašená. "Proč bych ti měl jako pomáhat?" řekl Justin do telefonu jedovatě. "Já-já" koktala jsem. Pořád jsem byla  mimo z toho,že jsem našla v Angelině skříni zbraně.

"Kluci držte hubu" zakřičel Justin a já myslela že asi ohluchnu. V tom nastalo ticho a Justin promluvil. "Co se stalo?" zeptal se mě Justin znuděně. Já vím že mě určitě ted nechce nikdy vidět,ale potřebuju jeho pomoc. "Našla jsem  v domě nějaké zbraně" šeptla jsem a hlas se mi pořád třásl.

"Cože?" zvýšil drobet Justin hlas a já si sedla na postel. "Prosím přijed" řekla jsem zoufale. Popravdě jsem ho ted tady potřebovala. Nechtěla jsem ho už nikdy vidět,ale ted ho vážně potřebuju.  Jsem pořád více a více zmatenější. "Kde přesně jsi?" zeptal se mě Justin a já jsem mu nadiktovala adresu strejdova domu. "Moment, to je nějaký vtip? Co bys v tom domě dělala?" zeptal se mě Justin vážným hlasem. "Jsem u strejdy." řekla jsem jednoduše. "Za půl hodiny jsem tam" řekl Justin a típl hovor.