Byl Moje Noční Můra

~10~

Já se jen usmála a ...

Odstrčila jsem ho od sebe „jdu se osprchovat” 
„ a potom?” řekl provokativně a s úsměvem na tváři   „potom už tady nebudeš” řekla jsem to jen abych ho vyprovokovala  „ale budu” řekl to potichu abych ho neslyšela, ale já ho moc dobře slyšela.usmála jsem se na něj a odešla jsem do koupelny. Když jsem vylezla z vany a osušila se ručníkem došlo mi, že jsem Si nevzala věci. Omotala jsem okolo sebe ručník a vyšla jsem z koupelny chtěla jsem jít ke skříni, ale tinus na mě z rohu vyskočil a já se lekla tak, že jsem pustila ručník, byla jsem v šoku myslela jsem si, že mě někdo chce okrást. Když jsem si uvědomila, že před ním stojím nahá celá jsem zrudla, tinus dostal záchvat smíchu a já jsem rychle zvedla ručník zakryla jsem se a šla jsem ke skříni vzala jsem si černý legíny, modré triko a spodní prádlo odešla jsem zpátky do koupelny, tam jsem se převlíkla, vyfoukala jsem si trochu vlasy a poté jsem je rozčesala, vyčistila jsem si zuby a ručník jsem hodila do prádelního koše, když jsem vylezla z koupelny Martinus už tam naštestí nebyl, byla jsem za to ráda, byla jsem unavená tak jsem si šla lehnout do postele , taky kdo by nebyl unavenej když v jedenáct večer spadne do bazénu a nahání kapitána fotbalovýho týmu. Přikryla jsem se a po chvilce už jsem upadla do říše snů.

Co to je? Jsou tři hodiny ráno a ze zdola se ozvala velká rána. Bojím se a nevím co mám dělat. Po chvilce se rozhodnu, že se tam půjdu podívat, přeci jenom kdyby to byly nějací lupiči tak musím zavolat policii i když ta je v dnešní době k ničemu. Vstala jsem a  šla jsem ke skříni tam odsuď jsem si vzala pálku, opatrně jsem otevřela dveře , první jsem se koukla na levou stranu a pak na pravou, uff zatím tu nikdo není, vylezla jsem ze dveří a pomalu jsem šla ke schodům, potichu jsem sešla schody. Když jsem byla dole všude byla tma, rozsvítila jsem a šla jsem do kuchyně.

Bylo otevřený okno a na zemi byla rozbytá váza, všude byly střepy a voda. Uff a já si myslela, že se k nám někdo vloupal. Nejspíš vítr rozrazil okno a okno schodilo vázu, jo takhle to bylo, mohla bych bejt detektiv. Uchechtla jsem se nad svou myšlenkou, a chvíli jsem se tam ještě topila v myšlenkách , jaký vítr? Venku žádný vítr není, nepohne se ani větev tak jak mohl rozrazit okno?
Utřela jsem vodu, sebrala jsem střepy a vyhodila jsem  je do koše, zavřela jsem okno, zhasla jsem a šla jsem zpátky do pokoje.  Lehla jsem si do postele a po chvilce už jsem upadla  do říše snů.

Z Elis pohledu

Ráno

Celou noc jsem nespala, ze zdola asi z obýváku se pořád ozývaly nějaký zvuky. Docela dost jsem přemýšlela a přišla jsem na to, že už to musí přestat!  Nebude mě pořád šikanovat, už toho mám dost! Nenechám si pořád ubližovat! Nebudu ta, která pořád bude držet hubu, už né! Zítra, vlastně dneska se celý můj život změní, už ze sebou nenechám pořád zametat, mám toho po krk!

Vstala jsem a ze stolu jsem si vzala notebook. Šla jsem si s notebookem, zpátky lehnout do postele. Najela jsem na Idos a vyhledal jsem si, kdy mi to jede do Francie. Ano, přesně rozhodla jsem se, že pojedu do Francie. Mám tam kamarády a Kevinovo rodinu už jsem taky dlouhou dobu neviděla, ve Francii to mám ráda znám to tam, a prostě se tam cítím dobře.  Letadlo mi  nejede takže pojedu vlakem, sice to bude trvat dlouho, ale dojedu tam, jak dlouho to bude trvat je jedno, i kdyby to trvalo celý týden, tak tam pojedu!  Objednala jsem si přes net jízdenku a zaklapla jsem notebook. Vstala jsem z postele a z pod postele jsem vytáhla kufr, otevřela jsem skříň a všechny věci jsem si dala do kufru, když už jsem to měla, tak jsem otevřela šuplíky a všechno jsem dala taky do kufru. Sundala jsem fotky ze zrcadla a dala jsem si je do malé tašky,dala jsem si tam ještě pár věcí , šla jsem ještě do koupelny a do mé malé  hygienické taštičky jsem dala všechny potřebné věci jako kartáček na zuby, pasta, malé zrcátko atd. Dala jsem si tam ještě nějaké šminky pak už jsem jenom vytáhla ze skříňky lékárničku. Hygienickou tašticku a lékárničku jsem dala do tašky a pokusila jsem se to narvat do kufru , díky bohu úspěšně. Zavolala jsem si taxi a sešla jsem s tím velikánským kufrem do předsíně, kufr jsem tam nechala stát a šla jsem ještě do kuchyně, otevřela jsem ledničku a vzala jsem si džus a nalila jsem si do skleničky, když jsem to vypila tak jsem dala skleničku do mičky, otevřela jsem okno , protože tu byl hrozný vzduch, šla jsem do předsíně, vzala jsem si kufr, tašku a vyrazila jsem před dům. Po chvilce čekání, přijel muž středního věku a pomohl mi dát kufr do kufru auta. Nasedla jsem do auta a muž se mě zeptal „tak kam, to bude?”
„Na hlavní nádraží, prosím”
  Zapojila jsem si sluchátka a dala jsem si je du uší, zapojila jsem si písničky od BTS  a už jsem jen koukala jak mi náš dům mizí před očima. Zapla jsem si data a šla jsem napsat Jonášovi (kamarád z francie)

„Ahoj, Jonáši”
„Ahoj El, dlouho si se neozvala, jak se máš?”
„Jo promiň moc mě to mrzí, ale pořád jsem se z toho nemohla dostat, jinak jak se mám? No doufám že teď už mi bude jedině líp. A jak se máš ty? ”
„Neomlovej se, já tě chápu, jinak jak to myslíš? “Doufám, že teď už mi bude jedině líp”  nechápu?”

„Pořád bydlíš tam,kde si bydlel?”

„Jo”
„A jak se máš?”
„Je mi fajn, s Erikem, Nikolasem, Jakubem a s Kelly, jsem v kontaktu pořád akorát s Austinem, už si nepíšem”
„Jakto?”
„Od té doby, co se to stalo a ty si potom odjela domů jsme s ním mluvili jenom párkrát”
„Aha, tak to mě moc mrzí”
„Nemusí tě nic mrzet”

„Slečno, jste tady” šťouchl do mě muž, vyndala jsem si sluchátka a řekla jsem „prosím?”  „jste tady”    „ano, děkuji”
Zaplatila jsem a šla jsem do haly, našla jsem si nástupiště a po chvilce přijel vlak nastoupila jsem a našla jsem si volné místo. Kufr jsem dala do uložného prostoru a sedla jsem si, vzala jsem si mobil do ruky a našla jsem si na netu, číslo na nějaký hotel. Zatím se ubytuju na hotelu, a potom si najdu nějaký byt. Když se vlak rozjel, tak jsem  jsem si dala sluchátka zpátky do uší, po chvilce už jsem usla.

Tak a je tady další kapitola. Je krátka, ale snad nevadí :D jinak za to, že jsem se dokopala k další kapitole poděkujte @user01282146. Promiň, ale nejde mi tě označit :( 

#superman :D