Nejdřív se vám chi omluvit za tuto část, je hodně, hodně chaotická takže doufám že to pochopíte... na konci části bude OZNAM! PROSÍM PŘEČTETE SI HO! takže to je asi vše...
Přeji příjemné čtení :P
Dnes je den kdy jdeme k soudu. Stojíme všichni před soudní síni, v oranžovým kombinézách a připoutanýma rukama. Koukal jsem se do všech stran, jestli někde neuvidím Am, ale nikde nebyla. Začal jsem se bát že nepříjde, nebo ještě hůř, utekla ode mě. Kluci, byly netrpělivý stejně jako já a koukaly se všude kolem. Strážník nás popostrčil dál do místnosti, a já začínal mít opravdu strach že Am nepříjde.
Všichni jsme se posadily vedle sebe a koukaly se vždy do zádu, za Am neotevře dveře a nepříjde, ale nestalo se tak. Soudce se na nás divně podíval a já pokrčil rameny. V tom se otevřeli dveře a všichni jsme se otočily.
"Omlouvám se." řekla Am udýchaně, a přiběhla k soudci, něco mu zašeptala a on pouze přikývl. Am začala něco hledat ve své kabelce, podle toho co mu podala usuziji že to bylo Cděčko. Nechápavě jsem svraštil obočí. Pořád tam o něčem diskutovaly, až tam přišel k nim další právník a začal se s nima dohadovat. Am naštvaně rozhazovala rukama.
"Víš co polib si prdel!" vykřikla a pokroutila hlvaou. Všichni jsme se na ní překvapivě podívaly. Přišla k tomu právníkovy blíž a něco mu zašeptala do ucha. Vyndala z kapsy obálku a podala mu ji. Mrkla na něho a šla zpět pryč. Celou dobu jsme jí všichni pozorovaly, otevřela dveře a tam stál nějaký chlap. Byl potetovaný. Vypadal strašidelně. Am ho vzala za paži a šla s ním k soudci. Na její tváři bylo vidět že ja naštvaná a já jsem zase zmatený.
"Co to dělá?" zašeptal Lil a já pokrčil rameny. Pořád se tam dohadovala za soudcem, a ten druhý právník byl jako by v tanzu. Kurva co to je?
"Pane soudce, pokud vídíte... on je vinnen." usmála se Am a ukázala na potetovaného chlapa.
"Jak jste ho našla?" zeptal se jí a ona se nervozně podívala na toho chlápka. Svím podpatkem mu šlápla na nohu a on zakňučel.
"Viděla mě." pokčil rameny a plyvnul na zem.
"Viděla? Při čem?" zeptal se ten druhý právník a strčil si obálku do saka.
"Drž hubu, nepleť se do toho." řekla Am a probodla ho pohledem.
"Pane soudce, pusťte si ten záznam, říkám že oni jsou nevinný." ukázala na nás. Soudce si povzdychl a přikývl.
"Ale pořád budou ve vazbě. Do té doby, dokud se na to nepodívám i sporotou." řekl a Am přikývla.
**
Soud trval ještě asi hodinu, protože nás musely vyslíchat a ptaly se na debilní otázky. Vyšli jsme ven já uviděl svojí berušku.
"Mel!" vykřikl jsem a rozeběhl se k ní jako ona ke mě. Skočila mi do náruče a já ji pevně držel u sebe. Cítil jsem pocit štěstí že jí mám zase u sebe.
"Chybíš mi tati." zašeptala mi do ucha a já cítil mokro na mém rameni. Odtáhl jsem se od ní a volnou rukou jí setřel slzy.
"Ty mě taky." dal jsem jí pusu na tvář a pohladil jí.
"Mami." řekl Mel a tím zastavila Amandu, která měla v obličeji vražedný pohled.
"Jdeme! Hned!" řekla ostře a sebrala mi Mel z ruky. Nechápavě jsem se na ní koukal za to ona mi nevěnovala ani jeden pohled.
"Mel, jdi napřed, máma tě dožene." řekl jsem a Mel přikývla, dala mi poslední pusu a odešla.
"Co je?!" vyštěkla Am a rozhazovala rukami.
