Tuto část věnuji všem mým dokonalým čtenářům, kteří tu semnou byly od začátku až do konce. Chtěla bych vám strašně moc poděkovat za to jak jste mě podporovaly. Chtěla jsem pokračovat, ale zachvíli opět začně škola a já jdu do třeťáku, musím mít dobré známky abych mohla jít ještě na maturitu. Doufám že mě chápete, ale tímto končím se psaním. Opravdu mě to mrzím, měla jsem ještě tolik nápadů které jsem chtěla stihnou, ale jak vidíte nepodařilo se to.
Omlouvám se za chyby
**
O několik měsíců později
Justin seděl vedle nemocniční postely vedle Amandy, kterou držel za ruku a hladil jí po tváři. Uslyšel pláč a následně jak se dveře otevřely a znovu zavřely. Postavil se a spatřil sestřičku, která měla na ruce dítě. Usmála se a došla k Justinovi, vedle kterého byla ještě jedna menší postýlka pro miminka. Justin s úsměvem a rtech poděkoval a přesunul se k synovi, který pokojně spal. Pohladil ho po tvářičce která byla baculatá a jeho rty se roztáhly do úsměvu. "Já věděl, že tě maminka nedá pryč." zašeptal a setřel si stékající slzu po tváři, když si vzpoměl na den kdy zastavoval Amandu před potratem. S velikým nádechem a výdechem se otočil a spatřil svou milovanou snoubenku která pomalu otevírala oči.
Když Amanda spatřila Justina, usmála se. "Kde je?" zeptal se chraplavým hlasem, protože byla ještě vysílená z deseti hodinového porodu, kterým jsi prošla. Justinovi stačilou pouze ustoupit na stranu aby Amanda viděla svého syna v malé postýlce jak spinká. "Je nádherný. Jako ty." dodala a podívala se na Justina, který jí políbil na její suché a popraskané rty.
"Miluju tě. A děkuju." zašeptal jí Justin nazpět, Amanda vypadala zmateně. Nevěděla za co Justin děkuje. "Děkuji ti za to že jsi mi dala dvě krásné děti a děkuji ti za to že se zachvíli staneš mou ženou i přesto že to s námi šlo u kopce." pohladil jí po tváři a políbil na čelo. Amanda se široce usmála a proplela si s ním prsty.
"Vždycky tě budu milovat ať už jsi udělal jakoukoliv kravinu jsem tu Justin a neodejdu." Každé slova vslovovala důkladně tak aby si je Justin zapamatoval - NAVŽDY!
Jejich syn se na ně koukal a usmíval se. Jako by vědět že tohle je přesně vhodná chvíle na úsměv. "Jak se bude jmenovat?" zeptal se Justin, který skoumal svého syna. Amanda se usmála, protože jeho jméno měla pipravené už od smtri Justinového otce.
"Jeremy Jay Bieber." tyto slova donutily Justina k tomu aby se na Amandu podíval a usmál se. Objal jí a jeho slzy stékaly po tváři. Byl rád za to že mu Amanda dala jméno po jeho otci. Do ucha jí šeptal tiché děkuju a Amanda pouze přikyvovala.
**
Dneska je den kdy slaví Jeremy své narozeniny. Amanda s Melisou přichystávají oslavu mezitím co jsou kluci s Jeremym venku.
Justinovi je nepříjemné jak se lidi otáčí a koukají se na jeho syna, jako by to nebyl člověk. Jeho tvář je roztomilá, i když jeho tělo je jiné. Možná je postižený a na vozíku, ale Justin doufá že v budoucnu se postaví na svoje nohy, ale nezbývá nic jiného než doufat. Jeremy se rozhlíži po okolí i když je mu pouhých pět let ví že je jiný. Bolí ho pohledy lidí na jeho tělo. "T-tatínku?" zakoktal Jeremy. Justin se zastavil a obešel vozík, předtím než si kleknul a pohladil svého syna na koleni. Jeremy nic necítil ale usmál se když spatřil jeho ruku která ho hladila. "C-chi j-jít d-domů."
