Omlouvám se za chyby :P Takže vím 'dlouho' část nebyla a já včera přijela domů, takže dneska jsem celý den psala, zítra jedu opět pryč, ale notebook si beru sebou takže se pokusím něco napsat....Doufám že se vám část bude líbit má něco přes 3000 slov, což je opravdu hodně!!!!
Z pohledu Amandy (Před výbuchem domu :))
Ležela jsem na postely a slzy mi tekly po tváři. Cítila jsem se jako špína, cítila jsem na svém těla jeho slizké dotyky, cítila jsem jeho jazyk jak mi cestuje po těle a nehodlá zastavit. S menšími obtížemi jsem se postavila a došla do koupelny.
Zamkla jsem pro jistotu dveře. Vstoupila jsem do sprchového koutu a pustila na sebe srudenou vodu. Vykřikla jsem když jsem pocítila velmi studenou vodu na mé rozpálené pokožce. Z přihrádky jsem vzala sprchový gel a houbu na umití. Popravdě, myslela jsem si že si sedřu všechnu kůži z toho jak jsem se chtěla zbavit pocitu jak na mne sahá. Cítila jsem se opravdu hrozně, ani nevíte jaký je to pocit když vás 'kamarád' které mu jste věřili a řeknete mu vše vás najednou znásilní. Nikdy jsem si nemyslela že bch mohla dopadnou jako troska!
Zavřela jsem oči, zhluboka jsem se nadechla, když v tom jsem pocítila ruce na mém pase, vykřikla jsem, ale jeho dlaň, která zakryla moje úst mě nedovolila volat ani o pomoc - která ani tak nepřijde - usmál se a natlačil svoje nahé tělo na to moje, cítila jsem opět slzy v očích a následně jak stékají po tváři. Svoje rty přiložil k mému uchu a jemně zašeptal.
"Když pro mě něco uděláš budeš volná, ale má tu jednu vyjímku." zasmál se "Odejdeš od Justina té malé děvky." zakousnul se mi do lalůčku a já ho od sebe odtáhla. Krev se doslova vařila v mých žilách když mou berušku nazval děvkou. Napřáhla jsem se že mu dám facku, jenže byl rychlejíš a jeho dlaň přistála na mé tváři. Spadla jsem na zem a podívala se na něho s nenávistí.
Jenom se usmál a odešel ze sprchy, ale zůstal zde v koupelně. "Dám ti bombu, dáš ji do domu, vytáhlaš zbraň, kterou ti dám taky a namířiš jí na Justina se slovy že ta malá není jeho a že jsi ho nikdy nemilovala, střelíš ho a utečeš. Nikomu nic neřekneš o bombě, která všechno zabije!" hlasitě se zasmál a vytáhla mě ven ze sprchy, hodil semnou o zeď.
"P-prosím... neber mi Mel." zašeptala jsem kvůli dušení. Zalapala jsem po dechu, ale slzy stékaly dál a dál po tváři při představě že by se něco stalo Mel i Justinovi.
"Fajn." povzdychl si "Vezmi si tu přítěž sebou, ale jak jsem řekl řekneš že není jeho a tvoje srdce jemu nepatří, řekneš že ho nemiluješ a střelíš ho. Dál to znáš kotě." mrknul na mě a políbil mě rychle na rty.
"A- a co pak?" zašeptala jsem.
"Odjedeme spolu, já - ty - Mel, pokusím si jí oblíbit aby znás byla dokonalá rodinka." mrknul na mě a odešel, moje psta se pootevřela od překvapení, chtěla jsem křičet jak moc ho nenávidím a jak se mi hnusí čím dál tím více, ale nešlo to. Chtěla jsem mu tak moc ukázat jak se plete, a my nikdy rodina nebudeme, ale to bych moc roskovala nejen svůj život, ale život lidí, které miluju.
Postavila jsem se a oblékla si svoje věci, které tu byly. Což znamenalo že všechno bylo roztrhané a pomačkané. Vyšla jsem z pokoje ven. V mém pokoji, čekaly dvě chlápci. Popravdě naháněli mi ztrach. Jeden ke mě přišel a zastpčil mi za kalhoty pistol, druhý v ruce držel bobmu a chytl mě za loket. Došel semnou dolů do přízemí a hodil na zem. Jeden z nich do mě začaly kopat a já jediný co jsem mohla udělat bylo to že jsem si kryla bříško. Cítila jsem krev v ústách, kterou jsem musela vyplivnout a zhluboka se nadechnout.
