Omlouvám se za chyby :)
Probudila jsem se na měkké posteli, pomalu jsem se opřela lokty o matraci a tím se trošku nadzvedla. Podle ticha co tu bylo usuziji že jsem doma sama, ale kde je Melisa.
"Bože!" vykřikla jsem a vstala z postele, jenže to byla chyba. Začala se mi motat, hlava takže jsem se musela chytit stěny vedle mě, abych nespadla. Zavřela jsem oči a počítala do deseti. Pomalu jsem oči otevřela a odešla ke dveřím. Kliku jsem chytla do ruky, a dveře otevřela.
Pomalým krokem, jsem šla dolů do obýváku a to co jsem viděla mě dostova vyrazilo dech.
Kluci seděli na gauči a koukaly se na pohádky, zatím co Justin s Mel, seděli na zemi a též se na ni koukaly. Usmála jsem se a vykročila k nim.
"Maminko!" zakřičela Melisa, a běžela ke mě, chtěla na mě skočit, ale já ji zastavila, nechápavě se na mě podívala a já si klekla a objala jí.
"Bála jsem se o tebe." jenom jsem se usmála a postavila se, to už předemnou stáli kluci a začaly mě objímat, nevím proč, ale přišlo mi to vtipné. Podívala jsem se na Justina, který stál na straně a propaloval mě pohledem, najednou se zvedl a něco zašeptal Lilovi do ucha. Lil si vzal Melisu do náruče a všichni odešly ven.
"Jsi normální!" vykřikl a já se na něho udiveně podívala.
"Cože?"
"Nedělej ze mě kokota Am?! Proč jsi to udělala?!" znovu zakřičel a udělala dva kroky ke mě že nás dělila pouze milimetrová mezera.
"O čem to kurva mluvíš?! rozhodila jsem rukami, které mi chytl a přitlačil mě na stěnu. Vydechla jsem od názaru a dívala se mu do oči - byly tmavé.
"To prášky! Sakra proč jsi mi to neřekla? Proč jsi mi to tajila!"
"A co by se změnilo?!" zakřičela jsem mu nazpět. Byl ticho. Jak jinak. Vím že by se nic nezměnilo.
"Nevšiml sis jak jsem zestárla, jenom kvůli strasům Justin, moc nespím, nejím, protože se pořád bojím zda se vrátíš zpět... já takhle dál žít nechci." zašeptala jsem a uviděla jenom překvapenou tvář.
"Nechceš semnou žít?" zeptal se nevěřícně.
"Chci, ale v tomhle nechci žít, odjedeme jenom ty a já a náš andílek, najdeš si normální práci a budeme žít normálně." usmála jsem se a jednou rukou kterou jsem už měla volnou ho pohladila.
"To nepůjde" sklopil hlavu, povzdychla jsem si a hlavu mu zvedla.
"Udělej pro mě něco." zašeptala jsem mu v blízkosti úst.
"Co?
"Pomiluj mě, jako by to bylo naposledy, ukaž jak moc mě miluješ, ukaž jak moc by jsi trpěl kdyby jsi mě neměl." zašeptala jsem, nechápavě se na mě podíval a já cítila slzy které stékají po mé tváři. "Prosím." zašeptala jsem se chytla ho za lem trička, který jsem vytahovala nahoru. "Udělej to pro mě.... jako by to bylo naposledy." zašeptala jsem se on mi setřel z tváře slzy. Podíval se mi do očí a pak spojil naše rty v jedny.
Líbal mě pomalu, užíval si to. Pomalu jsem jeho tričko vytahovala nahoru až se ode mě musel odtáhnout abych mu ho přetáhla přes hlavu. Jeho palec, jezdil po mém spodním rtu, zatím co jeho druhá ruka drtila můj bok v dlani.
Sundal mi tričko, jeho ruce uchopily moje stehna a vyzdvyhl mě do vzduchu, kotníky jsem si zahálka za jeho pas zatím co snámi mířil do našeho pokoje, rukou jsem zavřela dveře a stoupla si na nohy. Rozepínala jsem mu pásek díky čemuž kalhoty spadly samy. Jelikož jsem na sobě měla jenom tričko s kalhotkami a tročko leží dole v předsíni, poslední kusy oblečení které zakrývají moje tělo je podprsenka a kaltohky.
Ucítila jsem jeho ledovou ruku jak mě hladí po zádech a potom jak rozepíná podprseknu, kteá už leži u mých nohou. Udtáhl se od mých rtů a povalil mě na postel, lehl si mezi moje rozkročené nohy a přisál se na jednu mojí bradavku. Lízla jí okusoval, a dráždil stejně jako potom tu druhou, z mých úst vycházely vzdechy. Potřebovala jsem více a více. Ruka mu zajela pod moje kalhotky, jeho prsty se dotkly mého citlivého místa, takže jsem se prohla v zádech. Pomohla jsem mu sundat si boxerky a moje kalhotky. Naposledy mě políbil na rty a vnikl do mě.
Byl něžný, pohyboval se ve mě pomalu, dával do toho lásku, cit a to jak mco mě miluje. Vzdychal moje jméno tak jako ještě nikdy jinda, já jenom svoje nechty ryla do jeho kůže do zad. Sykl do bolesti, ale já to nevnímala. To je to co jsem potřebovala, aby to vypadalo jako naposeldy.
S výkřikem jeho jména jsem pocítila v těle ten dokonalý pocit. Justin se ve mě stále pohyboval, protože se nemohl udělat. Přirazyla jsem pánví o tu jeho a on vykřikl. Jeho tělo se svalilo vedle mě. Otočila jsem se k ěmu zády a přikryla se temkou plachtou. Cítila jsem slzy v očích, které se za chvilku dostaly na povrch.
Proč jsem to jenom udělala. Slyšela jsem jak Justin pravidelně dýchá, otočila jsem se a zjistla že usnul. Naštvaně jsem si povzdychla a postavila se. Oblíkla jsem si svoje kalhotky a Justinové tričko a šla dolů do kuchyně. Napila jsem se čisté vody, chtěla jsem jít do obýváku, když v tom mi začal zvonit mobil.
"Ano?" usmála jsem se a posadila se na linku.
"Am?"
"Maxi ahoj." zasmála jsem se a ukousla si kousek jablka.
"Jak se máš? Je všechno v pořádku?" zeptal se, líbí se mi když se o mě stará. Ano je to ten Max, jak zmlátil Justina, a jak jsem ho dostala z vězení, je to můj kamarád. Mám ho ráda. Jenže problém je v tom že Justin neví o tom že si voláme.
"Ano, všechno je v pořádku, jenže nevím zda mám tu sílu odejít." povdychla jsem si a upravila se svoje vlasy, které jsem měla po sexu s Justtinem rozházené.
"Jsi silná Am, to zvládneš, pokud to tak necítíš odejdi."
"Ale já ho miluju, máme spolu dceru, kdyby to bylo jednoduchý tak se zbalím a odejdu, jenže já ho opravdu miluju." zakňučela jsem a protáhla se, seskočila jsem z linky a otočila se tak abych se o ní opřela zadkem .
"Já vím Am, ale copak je tohle život pro tebe? Nevěnuje se vám, nikam s vámi nechodí, řekni mi kdy jste měli naposledy sex?" zasmál se
"Asi před pěti minutami, ale o to nejde, má hodně práce a prostě chce mít peníze." pokrilča jsem rameny, i když jsem věděla že to nemůže vidět.
"Peníze? Máte několik bankovních účtu a on nemá peníze! Je to kokot Amando! Měla by jsi myslet hlavou a ne tím že ti to dobře udělá!" vykřikl a já stratila slova, řekl o mě že jsem děvka.
"Och tohle si posral, jdu se vycpat... je to můj přítel a takhle o něm mluvit nebudeš. Kokot jsi tady akorát ty!" vykřikla jsem
"Am já to-" neměla jsem chuť ho dál poslouchat a tak jsem hovor ukončila.
Ale naj ednu stránku má pravdu,..... pohádáme se, a Justin mi buď něco koupí, jedem na výlet, nebo mě prostě polimujeme, a mě tohle už opravdu nebaví.
Opět jsem cítila tu slabou tekutinu jak se valí po mých tváří až k mému krku. Vyběhla jsem schody nahoru do naší ložnice a koukala se na Justina který se oblíkal.
"Odcházím." bylo jediné na co jsem se zmohla předtím než jsem začala hystericky brečet.....
Věděla jsem že takhle nám umožním volný prostor obou dvou - on bude dělat svojí práci, zatím co já se budud s úsměvem starat o naší dceru. Příjde mi to jako férové!
