Omlouvám se za chyby
Tato část je celá z pohledu Justina, což tu ještě nebylo :D Doufám že se vám část bude líbít. Jelikož mám nejlepšího tátu a zpravil mi tu zasranou nabíječku mohla jsem dnes přidat tuto část. ;) Přijemné čtení
Z pohledu Justina
Auto jsem zastavil před skladem, a otočil se se svým tělem o půlku tak abych se podíval na kluky, kteří sedělai vzádu. Povzdychl jsem si a vytáhl z kufříku, který byl u spolujezdce pistol, prohlídl jsem si jí a podal jí Fredovi, vyndal jsem další a tu podal Ryanovi, a tak to šlo dál. Postední jsem si nechal pro sebe, zastrčil jsem si jí za opasek u kalhot. Kývnul jsem na kluky, kteří si povzdychli a pozorně prohlíželi svojí zbraň.
"Dostaneme jí zpět Justin, neboj se." promluvil Fredo, když si všiml že v ruce svírám červenou krabičku. Usmál jsem se na něho a přikývl. Krabičku jsem schoval zpět do kapsy u bundy a vystoupil spolu s klukama. Porozhlédl jsem se po okolí a nasadil si na hlavu kuklu. Vytáhl jsem zbraň a pomalým krokem jsme se dostaly ke kovovým dveřím. Nadechl jsem se a pistol dal před sebe. Zmáčkl jsem spoušť a tím se z pistole ozvala strašná rána plus k tomu kulka, který dveře otevřela. Kývl jsem na Freda, který do nich strčil a mě se naskytl pohled na ležící tělo uprostřed místnosti.
Moje ruce se začaly třást a pistol mi z ruky okamžitě vypadla. Moje dýchání se zastavillo když se moje nohy daly do pohybu k ležícímu tělu. Slzy stékaly po tváři, když jsem dopadl na kolena a chytl do rukou ramena ležící osoby. Otočil jsem si tu osobu čelem ke mě a jak se už jednou stalo, moje dýchaná se zastavilo.
"Am." zašeptal jsem a pohladil jí po tváři. Dva prsty jsem jí položil ke krku a snažil se nahmatat puls který byl velmi slabý.
"Musí do nemocnice! Okamžitě!" vykřikl jsem na Ryana, který byl vedle mě a z kapsy vyndaval mobil. Lehce jsem Am hladil tvář a modlil se k bohu. Cítil jsem se sám, kurva tak sám, cítím jako by mě opustila.
"Bieber, Bieber, nikdy se neponaučíš!" ozval se hrubý hlas za námi, postavil jsem se a vytrhl Fredovy z ruky zbraň.
"Maxi!" zavrčel jsem a ucítil jsem ruku na mém rameni. Koutkem oka jsem viděl jak Ryan bere Amandu ven. Setřel jsem si slzy a podíval se zpět na Maxe, terý se usmíval od ucha k uchu. Byl nadčený z toho jakou bolest mi způsobil. Měl jsem chuť se rozeběhnout a utrhnout mu hlavu, jenže kdo by chtěl mít špinaváý ruce od jeho krve! Fuj. "Co je to co chcšeš?!" odfrknul jsem si a upravil si svojí zbraň v ruce, která byla zpocená.
"Chtěl jsem mít rodinu, jenže ta tvoje pička je moc sprostá, měl jsme koupený barák, ježne tady se jí dařilo dobře." zasmál se a podíval se na svoje bodygardi, kteří mě probodávali pohledem. "Myslel jsem si že skočín a to že mi tvoje přitelkině vlezla do kalhot, jenom aby tě pustily an svodobu, problém byl ale v tom že odporovala, nechtěla." odmlčel se, udělal dva kroky ke mě a usmál se. "Víš ona je velmi cyhtrá a nenechá si srát na hlavu, takže." otočil se na ty svoje goryli, kteří přikývly a vyndaly z poza svých zad zašku, svraštil jsem obočí a podíval jsem se na Freda, který pokrčil rameny. Potřásl jsem hlavu a podíval se zpět na Maxe, který měl tašku položenou před svými nohami.
"Co tam je?" řekl jsem a pistolý hejbnul k tašce. Max se zasmál a já svraštil obočí. "Co je kurva k smíchu?!" vyprskl jsem a nabil pistoli. Držel jsem jí pevně.
"Pravda." vydechl a usmál se - opět - už mi to leze na nervy.
"Kurva jaká pravda!" vykřikl jsem když v tim se otevřeli dveře. Podíval jsem se ke dveřím a uviděl policii, rychle jsem si nasadil kuklu a popadl tašku předtím než jsme vyběhli ven a nasedli do auta. Posadil jsem se na zadní sedadlo k Amandě a jemně jí hladil po vlasech a jemně jí líbal na čele. "Moc se omlouvám." zamrmlal jsem a a dál jí kladk něžné polibky na její tvář. "Miluju tě, a miluju i toho malého." svojí ruku jsem pomalu přesunul k jejímu břišku a jemně ho hladil, když moje slzy dopadla na její tvář.