5. kapitola

609 35 3
                                    

Barbara už z dálky viděla, jak Jerome vesele tančí na pódiu na melodii "One Way or Another." Ihned se v ní vzedmula vlna vzteku a pevně sevřela pěsti. Štvali ji také ti lidé, kteří tu jen stáli a dívali si na tu šarádu před nimi. Hrozně ji štvalo, že měl Jerome pravdu. Lidi tohle prostě láká a fascinuje, někteří tohle opravdu chtějí a milují. To je zvrácené.

"Jdeme," zavelel Jim a lidé se před nimi pomalu rozestoupili. Barbara se vydala kupředu, ale Jeremiah zůstával stát a zíral na svého bratra. Barbara se na něj otočila a udělala pár kroků zpět k němu.

"To bude dobré." Uchopila Jeremiaha za ruku a pomalu spolu šli k pódiu. Pohledy lidí se snažila ignorovat. Hudba utichla.

"Ale!" vykřikl Jerome do mikrofonu. "Copak to vidím?! Nejsou to moji dva oblíbení zrzci?"

Jerome měl rád narážky na Barbařiny nazrzlé vlasy a vždy při jejich setkání si nenechal ujít příležitost, aby ji to nějak vmetl do tváře. Jednou ji dokonce řekl, že díky barvě vlasů jsou si už od narození souzeni. Blázen.

"Přistupte blíže, vážení!" Jerome se znovu zachechtal a už se k Barbaře a jeho bratrovi blížili Jeromovi nohsledi. Roztrhli Jeremiaha a Barbaru a oba vedli na pódium. Barbaru z jeho levé strany, Jeremiaha z pravé. Oba usadili na dvě volné židle mezi rukojmí. Jeremiah dostal na krk stejně jako ostatní, bombu a přivázali ho k židli, ovšem Barbara nedostala ani bombu, ani provazy kolem rukou. Nechali ji úplně volnou sedět.

"To se podívejme. Můj dokonalý bratříček a gothamská princezna. Gothamští boháči. Oběma to spadlo do klína jen tak."

Lidé začali nad Jeromovými slovy pískat a bučet, což Jeroma velmi potěšilo a vesele se zachechtal. Pak ale najednou zvážněl a udělal pár kroků k jeho bratrovi. Lehce ho poplácal na tváři. Jeremiah znechuceně ucuknul.

"Jen se podívejte na toho šťastlivce, kterého adoptovali boháči. Na svého bratříčka si ani nevzpomněl. Jeho ubohý bratříček musel celej život žít s věčně ožralou labilní matkou a uklízet sloní hovna a nemáte ani ponětí, jak je takový sloní hovno velký. Taková nespravedlnost!"

Lidé opět začali bučet. "A tady je ona!" Rychle přiskočil k Barbařině židli. "Gothamská princezna." Barbara znechuceně odvrátila hlavu, což se Jeromovi nelíbilo. Rukou v rukavici ji chytil pod bradou a natočil její pohled opět směrem k němu.

"Copak? Už se ti nelíbím?"

"Už?!" odsekla Barbara. "Nikdy ses mi nelíbil."

Jerome se teatrálně chytil na srdce a šel do čela pódia. "Vidíte to vážení? Ona je malá lamačka srdcí!"

Lidé se začali smát. Barbara viděla, jak k Jamesovi přichází Harvey. Najednou se ale ozvala střelba a začala panika. James se podíval na střechu, kde byli policejní ostřelovači. Na jejich místech nyní byli zřetelně vidět muži v klaunských kostýmech.

"Sorry, Jimbo! Varoval jsem tě, nejsem zas tak blbej. Moji chlapi si to tady už dávno obšlápnuli a ty nejvýhodnější odstřelovačský pozice jsme samozřejmě měli pod palcem!"

Jim se zamračil a Harvey ho rychle chytil za rameno, aby neudělal nějakou hloupost. Jerome se zašklebil a svou pozornost opět obrátil na Barbaru. "Opravdu mi lámeš srdce princezničko. Po tom všem, co jsme spolu prožili jsi na mě tak zlá!"

"Jsi odporný," řekla Barbara tiše.

"Hm... Odporný. Ale no tak, neříkej, že se ti to tenkrát ani trošku nelíbilo. Vypadala jsi spokojeně."

Barbara sklopila svůj pohled k zemi a mezi lidmi to zašumělo.

Embrace of MadnessKde žijí příběhy. Začni objevovat