Embrace of Madness

40. kapitola

Viděli jste už nové promo na pátou sérii? Scarecrow je tam boží! 😍 A Jeremiah je pořád odpornější a odpornější. 😂

Jeremiah Barbaru lehce políbil na tvář, nad čímž se Ra's pousmál. Sice doufal, že jeho statečnou Barbaru ten spalující oheň nepohltí, ale bohužel, vybrala si jiný osud. Barbara se k Jeremiahovi pomalu otočila a rozbrečela se. Bolestivě si uvědomovala, co se teď s Gothamem stane. Lidé, jsou teď ponecháni na pospas s malou možností úniku na trajektu, který je ovšem také omezený svou kapacitou. Teď pro lidi začne to pravé peklo.

Uvědomovala si, že to měla udělat, že Jeremiaha měla zabít už tenkrát v autě, když se ji hlavou honily myšlenky na to, jak stiskne spoušť pistole, kterou měl Jeremiah v saku a kterou bylo snadné vytáhnout. Měla kašlat na svůj osud vraha, na podivné city, které k němu chovala a stále bohužel chová. Je tak zvrácená a šílená.

„Gotham je náš, přesně, jak jsem to plánoval. Jen se ještě podívej, Barbaro, tohle je naše město, naše plátno, na kterém budeme znovu tvořit jako král a královna. Po tom všem jsme to dokázali. Miluju tě, Barbaro a teď už nás nic nezastaví."

Jen co Jeremiah dokončil svou řeč, ozvala se obrovská rána. Vchodové dveře bytu se rozletěly a do obýváku vtrhla ta nejpodivnější parta lidí, kterou by v Gothamu jenom malákdo čekal pohromadě. Liga a Firefly se chystaly zaútočit, ale Ra's je zastavil pokynutím ruky.

Jim Gordon, Harvey Bullock, Oswald Cobblepot, Edward Nygma, Lee Thompkinsová, Tabitha Galavanová, Butch Gilzean, Barbara Keanová, Selina a uprostřed toho všeho stáli Victor a Jonathan, který byl v kostýmu, ale masku nasazenou neměl. Lehce se na Barbaru usmál. Moji zachránci, pomyslela si Barbara. Ovšem vzadu zpozorovala ještě jednu postavu, která nyní vystoupila na světlo. To ne!

Když Barbara uviděla Alfreda, tiše vyjekla. Je to tady, zbláznila se. Dokázal to, Jeremiah to dokázal. Dokázal ji připravit o rozum a zcela ji ovládnout. Teď už byla i přesvědčená o tom, že celá tahle záchranná akce je jenom výplod její choré mysli a začala se hlasitě smát. Jim se zamračil a Alfred vypadal překvapeně.

„Jistě, takhle skvadra je k smíchu, souhlasím s tebou, Barbaro. Samí ubožáci a zrádci!"

Barbara se na Jeremiaha překvapeně otočila. „Ty je taky vidíš? Taky vidíš Alfreda?"

Jeremiah se nadechoval k odpovědi, ale Alfred ho předběhl. „Jsem to já, Barbaro. Nejsem mrtvý. Jenom chtěli, aby sis to myslela."

„Ale... Ale... Ty... Podřízl sis hrdlo! Měla jsem na tváři tvou krev!" vykřikla Barbara a znovu se rozbrečela. „Byla to moje vina!"

„NE!" křikl Alfred. „Není to pravda, jsem tady."

„Opravdu?" vzlykla Barbara. „Ale jak?"

„Za to můžu já, Barbaro. V té továrně bylo ve vzduchu moje sérum strachu. Viděla jsi to, čeho ses v té chvíli nejvíc bála, tedy Alfredovu smrt. Promiň mi to, chtěl jsem ti to říct, ale neměl jsem příležitost."

„Jak dojemné," řekl Jeremiah ironicky a položil Barbaře ruku na rameno. „Ale ona už je moje. S tím už nelze nic udělat. Miluje mě."

Barbara zakroutila hlavou a setřásla jeho ruku ze svého ramene. „Ne!"

„Ano! Miluješ mě. Odevzdala ses mi! Část tvého já touží po tom, být se mnou až do smrti, ty to víš! Nebraň se tomu citu, Barbaro! Musíme být spolu."

Barbara do Jeremiaha lehce strčila a rozeběhla se k Alfredovi. Jeremiah ji silně chytil za vlasy a přitáhl si ji k sobě. Chytil ji pod krkem a stiskl ho.

„Nemůžeš tohle dělat! Máme být spolu! Jerome to tak chtěl, je to náš osud, jsme dokonalý pár. Král a královna, vládci Gothamu! Já jsem dokázal, co můj bratr ne! Jsi navždy moje!"

„Ne, Jeremiahu," zavrčela Barbara.

Jeremiah zesílil stisk na jejím krku. „Ty mrcho!" vykřikl. „Já jsem tě miloval. Udělal bych pro tebe cokoliv. Proč mě takhle trápíš, Barbaro?! Ne, my budeme spolu a to navždy, to se dá rychle zařídit."

Jeremiah sáhl do kapsy saka a vytáhl z něj břitvu, kterou rychle otevřel. Ozval se výstřel, Jeremiah upustil břitvu a s ranou v boku spadl na zem. Jim Gordon stisknutím spouště rozpoutal rozhodující bitvu nejen o osud Barbary, ale i samotného Gothamu.