Madhouse 2

02x06

"Přestaň laskavě mluvit o Tiffany a o tom, že jsi jí někde viděl, když doprdele víš, že je mrtvá!" vběhl jsem do obýváku a Zayn se na mě překvapeně podíval

"Harry.. já.. ne-" nevěděl co vykoktat

"Přestaň. O. Ní. Mluvit" procedil mezi zuby a práskl za sebou dveřma, když odešel

"Harry!" vykřikla vystrašeně Perrie

Harry to ignoroval a zalezl do pokoje. Sedl si na židli u stolu a hlavou třískl o stůl. Vstal ze židle tak rychle, že se celá převrátila dozadu a spadla na zem. Třískl pěstí ro zdi a z kloubků na ruce mu začala téct krev. Opřel se o zeď a pomalu se slzama po ní sjel dolu.

"Proč, proč, proč" položil si hlavu na kolena a slzy tekly dál a dál

"Kurva proč?!" zařval na celý dům a dveře pokoje se otevřely

"Nelezte sem furt!" kopl do dveří nohou že se zase zabouchly a hned na to uslyšel řev.. Dětský pláč..

"Beau" šeptl si pro sebe a rychle otevřel dveře

Beau tam seděla na zemi, brečela a Louis jí u nosu držel papírový kapesník, který byl celý prosáklý krví z nosu skrz na skrz.

"Co ti kurva šibe?!" začal na mě řvat, když si mě všiml

"Beau-" začal jsem k ní natahovat ruce

"Nesahej na ní! Ty na ní nešáhneš do doby, kdy nebude v pohodě! Doprdele! Vždyť jsi jí mohl zabít!! Kdyby špatně spadla na hlavu! Co bys dělal?!" rozeřval se a já jsem ho ještě takhle naštvanýho nikdy neviděl

Vzal Beau na ruku, ta mu obmotala ručičky okolo krku a hlavu si položila mezi jeho rameno a hlavu. Na krk. Rozbrečel jsem se, jak jsem jí tam viděl. Co jsem to udělal? Ublížil jsem svojí dceři!

"Vzpamatuj se" řekla s opovrženim El a odešla za Louisem 

"Všem nám chybí, ale měl bys být rád, že Beau máš" řekl lítostivě Niall a odešel za ostatníma.

Jsem tady sám. Opět. Beau mě ted nejspíš nenávidí. Sice je malá, a ještě tomu tak nerozumí. Jsou jí skoro 2 roky, ale je chytroučká. Mohl jsem jí zabít. Mohl jsem zabít vlastní dítě. Vždyť, ona mi nic neudělala. Ona mi chtěla pomoc. Chtěla jít za mnou, když jsem byl sám.

Koukl jsem se na krev, která mi předtím tekla z kloubků na rukou a divil jsem se, protože už byla zaschlá. Zavrtěl jsem nad tím hlavou a opět za sebou třískl dveřma od pokoje. Sedl jsem si na postel a vzal ze skříňky deník, který jsem neotevřel už asi 7 let. Nalistoval jsem novou stránku a vzal do ruky propisku.

"Nebudu sem psát -Milý deníčku.. bla bla bla-. Není mi 9 a ani nejsem holka. Dneska je den.. den na hovno. Naštval jsem se na tolik, že jsem málem zlostí zabil svou vlastní dceru, která je tak bezbranná, že by se bez pomoci nedokázala ani ubránit před včelou. Jak jsem to vůbec mohl udělat? Kde se ve mně všechna ta zlost bere, a proč si jí vybíjím zrovna na Beau?"

Zaklapl jsem "deníček" a lehl si na polštář. Koukl jsem se z okna a bylo něco okolo 4 odpoledne. Možná dýl. Nemám vůbec představu o čase. Nevím co je za den, měsíc, ani kolik je hodin. Jsem jen tělo, který nic neovládá. Mám vůbec ještě mozek?

*Tiffany*

Procházeli jsme se po Paříži s Rogerem (BOHUŽEL) ruka v ruce (JEŠTĚ VĚTŠÍ BOHUŽEL!). Pak si budu muset ruku vydesinfikovat. Teď právě jdeme na vrchol Eiffelovky. Je to.. mega vysoko! Přemýšlim.. je to vysoko, že? Že bych udělala "oops, člověk přes palubu Eiffelovky?" . Ježiš, promiň Rogere, já jsem tě chtěla strčit ještě víc.

Zasmála jsem se nad svýma absurdníma plánama o Rogerově smrti.

"Čemu se směješ?" zeptal se nechápavě

"Ničemu" usmála jsem se jako neviňátko a dál šlapala schody, který se mi zdály, že nikdy neskončí.

"Co asi teď dělá, že?" zeptal se z ničeho nic a já jsem se zastavila v pohybu

"Kdo?" dělala jsem blbou a doufala, že nemyslí toho, co já.

"Harry" vyplivl to jméno z úst a já jsem mu ruku vykroutila z jeho

"Je doma a užírá se stejně jako já" řekla jsem mu do očí

"Ty se užíráš?" uchechtl se

"Ani nevíš jak" zamumlala jsem si spíš pro sebe, ale nejspíš to slyšel

"Myslím si, že on v bolestech břicha a hlavy sedí na posteli a přemýšlí o sebevraždě. Sedí, přemýšlí o krásných chvílích s tebou, nebaví se s nikým jiným než sám sebou a je uplný psychouš" dopověděl a otočil si mě k sobě "Tohle je užírání se, lásko" ironicky se zašklebil a dál šel po schodech

Začala jsem nad tím vším co řekl přemýšlet. Vážně to takhle je? Vážně se takhle Harry užírá? Doufám, že je v pořádku. Doufám, že je v pořádku Beau. Měla bych to nějak zjistit. Kdybych byla špion.. Sakra na co dneska myslim? Vymýšlím mega absurdně průhlednou vraždu Rogera, přemýšlím nad tím, kdybych byla špion? Začínám být blázen.

*Louis*

"Zítra ho objednám" řekl jsem El, která ležela u spící Beau na posteli

"Nech to být" hladila Beau po vláskách

Konečně jí přestala téct krev z nosu. Zkoušeli jsme, jestli jí bolí když se toho dotkneme a říkala že ne, takže by to být zlomený nemělo. Snad jen naražený.

"El!" potichu jsem na ní "křikl"..

"On je blázen! Ublížil vlastní dceři jen proto, že se užírá on zevnitř!" rozhodil jsem rukama a chodil po pokoji sem a tam.

"Louisi, kdyby s tim chtěl něco dělat, tak s tim něco dělat bude" posadila se opatrně, aby Beau nevzbudila

"Ne, protože je to sobeckej debil, kterej radši chcípne na žal" ironicky jsem se uchechtl, protože jsem měl pravdu

Vážně by to byl schopnej udělat. Vím, že je to těžký.. Hodně těžký. Všem chybí, protože jsme jí všichni měli rádi. Nedokážu si představit, co bych dělal bez El, ale asi kdyby mi htěl někdo pomoc, neposlal bych ho do prdele a rozhodně bych neublížil dceři, kdybych nějakou měl! Tohle byla poslední kapka na to, abych se dál díval jak mlátí do zdi, pokouší se řezat, s nikym nemluví, nic nejí ani nepije. Prostě nežije a já to takhle nechat nemůžu.

Přemýšlel jsem nad tím, co Zayn říkal. Je možný, že by měla dvojče, který by jí z prdele vypadlo, stejně se jmenovalo a i stejnou chůzi to mělo? Nebo je pravda, že je živá a akorát se Harryho chtěl někdo zbavit, nebo už k němu Tiffany necítila to co dřív a byla slabá na rozchod?

BLBOST! Začínám vymýšlet nesmysly jak ten dole zavřenej v pokoji. Paranoidní!! Všechny tyhle moje nápady a teorie jsou paranoidní.

Čauko:3 Dneska, když jsem psala tuhle část.. eee je 23:06 a já ještě musím psát MoL.. :/ Mám strašnou náladu a musela jsem se nějak odreagovat:XX Užijte si to:'))