"Co jsi tam s ní dělal?!" řval jsem po Niallovi.
"To, co ty neumíš, choval jsem se k ní hezky."
"Zase jí chceš šukat?" Vrazil mi facku.
"Možná, by ses měl vzpamatovat." Podal mi Beau, kterou přinesl z Tiffina domu.
"Vrátila se. Miluje tě. A ty to nevidíš."
"Řekla mi Rogere, nikdy mě nemilovala, pouze mě využívala."
"Kurva to jsi vážně tak blbý ?! Tak běž. Vypadni. Vrať se k Rose." zakončil naši hádku a odešel.
"Já chci Rose." řekla Be.
"Cože?" "Maminka mě nebaví, já chci Rose."
"Ale maminka tě miluje. Moc jsi ji chyběla, když byla pryč. A teď znova odjíždí a možná se už nevrátí." rozbrečel jsem se. "Rose tady byla jen chvíli a ty ji máš radši než maminku? Vždyť tvoje maminka je krásná, milá a když byla pryč, tatínek byl moc smutný. Pamatuješ ? Pořád jsem brečel a nehrál si s tebou. Měla by jsi být teď s ní, dokud ještě můžeš. Tvoje maminka všechno obětovala, aby tě zachránila. Její táta, je totiž zlý a ubližoval ji i tobě. A já ji potom ublížil taky, protože jsem ji nemohl najít a zachránit. Já tu pro tebe budu pořád. Ale Tiff ne. A i když nebude s námi musíš si pamatovat že tě bude pořád milovat."
"Tebe taky."
*Tiff
Harry se slzami v očích se na mně otočil.
"Jak dlouho-" "Dost na to, abych pochopila, že utěšuješ spíše sebe, než Beau."
"Můžu tě o něco poprosit?" požádala jsem. Přikývl.
"Můžeme si zahrát na rodinu a někam jít společně ? Kvůli Beau." objal mě a Beau se mi pověsila na krk.
"Ahoj broučku."
"Mami." "Kam by jsi chtěla jít?"
"Na kolotoč." koukla jsem na Harryho, protože jsem netušila, jestli tady nějaké kolotoče jsou.
"Jednou, když jsi tu nebyla, šli jsme na Londýnské oko."
"Tak jo jdeme." Oblékli jsme Beau, aby ji nebyla zima. Chytili jsme ji za ruku a mlčky šli. Po nějakým sto metrech, jsme začali hrát tu hru, jak počítáte do tří a potom vytáhnete dítě za ruce aby "letělo."
"Be to už stačí." řekl Harry.
"Be?" zeptela jsem se a Harry s úsměvem přikývl.
"To je pěkný."
"Ještě!" pískala nadšením Be.
"Teď maminka."
"Mě neunesete zlatíčko."
"Prosím." zaprosila. Harry mě chytil do náruče, jako nevěstu a zatočil se mnou. Jeho tvář byla vedle mé. Byl tak blízko. Cítila jsem jeho vůni. Koukala na jeho rty, které byli téměř na těch mých. Ale já to nechtěla.
"Kvůli Beau." Na tváři se mu po mé větě objevil kamený výraz, položil mě na zem a znovu chytil Beau za ruku.
"Co jsi ji dal k narozeninám?" zeptala jsem se opatrně.
"Domeček pro panenky."
"To je hezký."
"A fotku, naší rodiny, když jsi byla těhotná."
"A-aha."
"Taky bych ji chtěla něco koupit."
"Nerozhazuj peníze."
"Chci aby na mě měla aspoň nějakou památku."
"Be, co by jsi chtěla aby ti maminka koupila ?"
"Panenku."Šla jsem s Beau do obchodu a vybrala si moc hezkou panenku. Byla jsem ráda, že jsem ji mohla něčím udělat radost. Harry nám skočil pro kávu a já byla s Be zase chvíli o samotě.
"Kam odjíždíš?" zeptala se mě.
"Já nevím, ale musím. Jinak by ti mohli ublížit."
"Ty zase budeš s tím zlým pánem ?"
"Já opravdu nevím zlatíčko."
"Tady to je." řekl Harry a podal mi kelímek.
"Děkuju," usmála jsem se na něj.
"Nemáš zač." odvětil a také se na mě usmál.
"Už tam budeme?"
"Jo, neboj." asi to vyznělo hnusněji, než jsem čekala, ale vyhnula jsem se dalšímu rozhovoru s ním. Nastoupili jsme do Londýnského oka a pomalu se nechali vyvést nahoru. Znova se projevil můj strach z výšek. Pevně jsem chytla zábradlí a zavřela oči.
"Mám tě držet za ruku ?"
"Strach s výšek?" Zeptal se s úšklebkem.
"Jo."
Usmál se, chytil mě za ruku a nic neříkal. Dívala jsem se na něj, ale on byl zahleděný do městakolemnás. Zkusím to taky, nebude to tak zlé, když se nepodívám dolů.
Tři.. Dva... Jedna .... Teď ! Opatrně jsem otočila hlavou. Naskytla se mi nádherný pohled, byl vidět park, lidi, kteří někam utíkali, budovy ....
Be za mnou přišla a chytila mě za ruku, kterou mi kvůli ní musel Harry neochotně pustit.
*Harry
Be si stejně jako Tiff užívala výhledu. Já se díval na ně. Na Tiff a naši dceru. Naši, nic nás od ní nerozdělí a už nic nerozdělí ani nás, udělám cokoliv, aby s námi Tiff zůstala. Obě jsem je najednou pevně objal.
Oči jsem měl zavřené, abych si mohl myslet, že to Tiffany nevadí a že se usmívá.
"Podívej se na mě." řekla mi. Pomalu jsem otevřel jedno oko a potom druhé.
Opravdu se usmívala, byl to ten její úsměv,který mi po jejich polibcích chyběl nejvíce.
Už jsme byli doleva museli vystoupit.
Postavila se přede mě a čekala.... Nebo mi to tak aspoň připadalo.
Možná chtěla, abych ji objal, ale mě v tu chvíli napadlo něco jiného.
'Půjdeš se mnou na předávání cen?" zeptal jsem se s opravdu velkou nadějí.
"Já, šla bych moc ráda -"
"Super!" reagoval jsem okamžitě.
"Vem si na sebe něco černého, ať ladíme." Mluvil jsem a vzal si do náruče Beau.
"Necháš mě domluvit?" zeptala se podrážděně.
*Tiff
Nechápavě se na mě podíval, ale přikývl.
"Velmu ráda, bych šla s tebou, ale jdu s Niallem." Řekla jsem, až tvrdějii, než jsem původně chtěla.
"Co? Ty jdeš s Niallem?" Vykřikl snad na celé město.
"Zeptal se mě první." Pokrčila jsem rameni, ale jedno mi to nebylo. Samozřejmě že nebylo, jedna moje část, která byla pořádně velká, křičela, abych se vykašlala na Nialla a šla s Harrym. Ale moje poctivá a trošku i zlá část chtěla jít s Niallem, aby Harry žárlil.
A navíc, zeotal se první.
"Víš co, fajn. Myslel jsem si, že můžeme začít od znov, ale TY TO MUSÍŠ POSRAT!" Rychle položil Beau na zem, že to spíše vypadalo, že ji na ni hodil a odešel. Vzala jsem ji, pohladila po líčku a vyběhla za Harrym, Chytila jsem ho za loket a otočila ho k sobě.
"Co ? Chceš mi říct jak Niall skvěle jebe?"Zeptal se chladně. Zakroutila jsem hlavou a dala mu facku.
"Ty debile, hodil si Be na zem! Mohlo se ji něco stát!" Rozčílila jsem se a dala mu další facku, potom se obrátila a odešla.
Nechala jsem ho tam stát.MooooooocQuinky moc se vám omlouvám za tak dlouhé čekání taky za chyby <333 snad se vám to líbí
xoxo
Flar
ČTEŠ
Madhouse 2
FanfictionCo když se zjistí pravda, která nikdy neměla vyjít na povrch? Začne to všechno odznovu nebo se Harry už vzpamatoval ze smrti Tiff? Co se stane za několik let po té hrozné tragédii? Pokračování MADHOUSE.