Tutoring by love 2

76) - Čekal jsem tak dlouho

Pilo se. A hodně.
Teda.. Já nepila. Já jsem se zdržovala u Sebastiana, který si našel novou kamarádku, se kterou si mohl ‘povídat‘. Rebecca seděla u Sebastiana v ohrádce, pokoušela si s ním hrát, ale nakonec to vyšlo tak, že Sebastian plakal kvůli každé věci, kterou mu Rebecca sebrala.
Perrie se taky zdržela alkoholu, kterého bylo v našem bytě dost, a seděla u mě. Neustále se na něco vyptávala, ale myslím, že to byla pouze zdvořilostní konverzace. Protože otázky typu ‘Jakou velikost bot mám‘ byly podle mě naprosto nesmyslné. Hlavně proto, že boty teď dlouho nebudu potřebovat. Připadalo mi, že kvůli těm několika měsícům se naše přátelství s Perrie trochu rozpletlo a bylo pouze na nás, jestli ho zase spleteme a upevníme ho do předchozí podoby.
Eleanor se vesele účastnila pití a smála se všemu, co Harry se Zaynem a Louisem pronesl.
Moji rodiče tu zůstali pouze chvíli. Prý měli nějakou práci, kterou museli nutně dokončit. Stejně tak Anne. Ta si pochovala Sebastiana, asi čtvrt hodiny se nad ním rozplývala a pak odešla i s Chloe.
Všimla jsem si, že tady chyběl můj bratr/nebratr, ale rozhodla jsem se nad tím moc nemyslet a nehodlala jsem si jeho osobou zkazit celý tenhle úžasný večer.

,,Hele, Julie. Slyšela jsem, že už se postavíš,“ křikla přes celý obývák Eleanor a zhluboka se napila ze své skleničky. Trochu polekaně jsem sebou trhla a pak kmitla pohledem k Sebastianovi, který usnul v Harryho náručí.
,,Ehm.. Jo, jo to je pravda,“ přikývla jsem a lehce se usmála. Abych pravdu řekla, nudila jsem se a chtěla jsem, aby už odešli a já měla konečně klid.
,,Ukážeš nám to?“ přidal se Louis s širokým úsměvem.
,,To asi ne,“ zavrtěla jsem hlavou. Copak jsem nějaký cirkusový klaun nebo co?!
,,Proč ne?“ zamračila se Eleanor.
,,El, přestaň. Jsi opilá,“ napomenula jí Perrie a napodobila její zamračení. Eleanor si odfrkla, zhluboka se napila a přitulila se k Louisovi.
Vděčně jsem se na Perrie usmála, ta jenom přikývla a úsměv mi opětovala.
,,No nic. Asi už půjdu spát,“ řekla jsem hlasitěji, abych překřičela všechen ten ruch v pokoji.
,,A proč?“ zachraptěl Harry, který se taky účastnil téhle picí akce. A jak aktivně. V podstatě byl vůdce celého tohohle shromáždění anonymních alkoholiků.
,,Jsem unavená,“ objasnila jsem a dostrkala se až k Harrymu, od kterého jsem si opatrně vzala Sebastiana.
,,A kam táhneš jeho?“ kývl hlavou k uzlíčku v mém náručí.
,,Kam asi. Do postele,“ odsekla jsem. Abych byla upřímná.. Byla jsem na Harryho trochu naštvaná. Vím, že si dal s tímhle ‘překvapením‘ práci, ale v podstatě to jako mávnutím proutku zkazil. Taky vím, že měl přichystané ještě nějaké překvapení – říkal to -, ale díky alkoholu se k tomu očividně nedostal.
,,Nebuď drzá,“ zavrčel a jeho tvář se napjala. Polkla jsem. Pod Harryho pohledem jsem se cítila, jako kdyby mi pronikal až do morku kostí. Vím, čeho je Harry schopný, když je opilý. A nebylo to nic hezkého. Sice to nikdy nepoužil na mě, ale i to, co jsem viděla bylo dost.
Povzdechla jsem si nad jeho chováním a vynutila úsměv.
,,Dobrou noc,“ pronesla jsem odměřeně a každému obyvateli našeho obýváku jsem věnovala jeden rychlý pohled.
Když jsem Sebastiana uložila do provizorní postýlky – svojí ještě neměl, protože Harry trval na tom, že mu jí složíme společně – v naší ložnici, chvíli jsem ho jenom pozorovala a pak přejela k posteli. Samozřejmě jsem se ještě chtěla umýt, ale jelikož koupelna byla na druhém konci bytu a já nechtěla přejíždět zase přes tu bandu tupounů v obýváku, bude to muset počkat do rána.
Nějak jsem se převlékla do noční košilky po stehna a vyměnila si spodní prádlo a pak konečně vyšplhala na postel. Spokojeně jsem vydechla, když jsem ležela mezi měkkými polštáři a jakmile jsem si složila ruce na břiše a zavřela oči, upadla jsem do temnoty spánku.

Hlasitá rána byla to, co mě probudilo. Automaticky jsem se s trhnutím posadila a byla odhodlána čelit komukoliv nebo čemukoliv, co bylo původcem toho zvuku.
Taky jsem pohledem kmitla k postýlce, kde spokojeně spinkal Sebastian.
,,Kurva,“ zamumlal někdo do tmy a ticha, které v pokoji panovalo.
,,Harry?“ vypískla jsem tlumeně a natáhla se po lampičce na nočním stolku, jejíž světlo okamžitě zavalilo pokoj.
,,Jsem to já, miláčku,“ zašišlal a konečně vstoupil do světla. Rukama a kolenama se zapřel o postel a po čtyřech dolezl až ke mě. Vyděšeně jsem sledovala jeho výraz, který se dal přirovnat k úchylovi. Na tváři mu pohrával hravý úšklebek.
,,Jsi opilej,“ konstatovala jsem a trochu se zamračila. Zkusí si něco?
,,Nejsem opilej, princezno. Jenom... Jenom jsme s Louisemvypilivšechnynašezásoby,“ vychrlil a začal mi ukazovat svoje prsty. Jazyk se mu pletl a motal slova dohromady, takže z jeho věty vzniklo jedno dlouhé slovo.
,,Jasně. Všechny tvoje zásoby,“ opravila jsem ho a trochu se od něj odklonila. Táhlo to z něj jako z nějakýho baru.
,,Hele jo!“ ohradil se a kecl si na zadek. ,,Nebuď na mě drzá, holčičko!“ řekl hlasitě a já se podívala na Sebastiana, který zřejmě nezaznamenal nic z toho, protože dál spal.
,,Jasně Harry. Pojď spát, jo?“ pobídla jsem ho a poklepala na místo vedle sebe.
,,Nepůjdu spát, protože... Protože nejsi moje máma a já jsem velkej kluk!“ zamumlal. Mohla jsem sledovat, jak se jeho tělo kymácí ze strany na stranu a hlava mu směšně padá dopředu a dozadu.
,,Určitě jo. Ale pojď spát,“ zopakovala jsem.
,,Ne!“ vykřikl a vytrhl se mi. ,,Nepůjdu spát!“
,,Jak chceš,“ pokrčila jsem rameny a rozhodla se přejít na jinou taktiku. Zhasla jsem, lehla si k němu zády a zachumlala se do deky.
,,Julie?“ ozval se opět po chvíli.
,,Ano?“
,,Víš že tě miluju?“
,,Ano, vím to,“ přisvědčila jsem a čekala, co bude dál. Ovšem to, co se začalo dít potom, jsem nečekala.
,,Ta nehoda je svině,“ sykl a já slyšela zvuk rozepínání zipu. Zřejmě si sundával kalhoty a já doufala, že už si konečně usmyslel, že se mu chce spát.
,,Já vím.“
,,Ale ty to nechápeš. Už skoro tři měsíce jsem neměl sex.“ Vyvalila jsem oči a začala se bát. Teď už opravdu. Co když si něco zkusí. Pořád jsem slabá a neměla bych žádnou sílu se mu ubránit.
,,T-tak to mě mrzí,“ vykoktala jsem a snažila se nenápadně tělem posunout co nejdál.
,,Tak moc tě miluju, víš? Už tři měsíce... Tak moc tě miluju,“ zopakoval a já slyšela další šustění látky. Že by si sundal i tričko?
,,Já tebe taky miluju, Harry,“ řekla jsem klidným hlasem a tak nějak se ho tím snažila ukolíbat. Aby si lehl a spal.
,,Ale už jsem čekal moc dlouho. Moje ruka si taky potřebuje odpočinout.“ Vážně se pokouší vtipkovat? ,,Teď mi to všechno vrátíš a ulevíš mi,“ zamručel a ozvalo se další šustění. Předpokládala jsem, že si sundal i boxerky, tudíž se na mě tiskl tak, jak ho Bůh stvořil.
,,Harry,“ zakňučela jsem.
,,Ne ne ne, Julie. To bude v pořádku. Taky si užiješ ano?“ začal mě konejšivě hladit po ruce a druhou rukou zajel pod deku.
,,Ne Harry,“ řekla jsem tvrději a chytila jeho ruku.
,,Ale notak, lásko. Nesmíš se nechat prosit.“ Jeho ruka se vymanila z mého sevření. Tentokrát si mě otočil na záda. Surově mě chytil za stehna a roztáhl mi nohy, mezi které se nacpal a lehl si na mě celou svojí váhou.
,,Harry ne. Prosím,“ začala jsem s prosíkem a snažila se nevzlykat a nemluvit moc nahlas, abych neprobudila Sebastiana.
,,Nepros Julie. Je to tvoje povinnost,“ zavrčel. Položila jsem ruce na jeho rozpálenou hruď a snažila se ho od sebe odstrčit. Ale jednou rukou mi chytil ruce, které mi přišpendlil k polštáři nad mojí hlavou, a druhou rukou nahmatal lem mých kalhotek.
,,Harry,“ vzlykla jsem, když mi kalhotky začal sundávat. ,,Prosím. Jsi opilý. Nech toho, prosím!“ Nejhorší pocit byl ten, že jsem proti němu byla naprosto bezbranná. Nemohla jsem udělat nic, naprosto nic.
,,Teď prosíš, abych toho nechal a pak budeš prosit, abych nepřestával. Bude se ti to líbit,“ zamumlal mi do krku, kam mezitím stihl přesunout svou hlavu a skousl mi kůži na krku, až jsem bolestí sykla.
,,Ne. Harry já to nechci. Prosím!“
,,Buď zticha, Julie. Alespoň teď!“ zakřičel a odtáhl se. V jeho očích to zuřivě blýskalo a na krku mu vystupovala žíla.
Tím svým výkřikem probudil Sebastiana, který teď spustil pronikavý pláč. To jakoby Harryho vytrhlo z transu. Párkrát divoce zamrkal a jeho rysy opět zjemněly. Pustil moje ruce, druhou vytáhl z mého klína a slezl ze mě.
,,J-já... Omlouvám se," šeptl, přičemž se rozhlížel kolem sebe. Polkla jsem svoje vzlyky a jenom na něj zpříma hleděla.
,,Budu spát na gauči,“ řekl, sesbíral si svoje věci a odešel.
S pláčem jsem se přesunula k Sebastianovi, který nepřestával plakat. Máchal ručičkama i nožičkama a jeho pláč neustával. Ani když jsem si ho vzala do náručí.
,,Ššš, miláčku,“ vzlykla jsem a nepřestávala ho kolíbat. ,,Hajej, dadej,“ začala jsem pobrukovat, ale pouze to vyšlo na jakési skřehotání smíšené se vzlyky.
,,Notak. Sebastianku,“ zamumlala jsem. Konečně přestal plakat a s dudlíkem v puse začal přivírat očička. ,,To nic, broučku. Spinkej,“ šeptala jsem a nakonec i moje vzlyky ustaly.

já vám říkala, že Julie teď bude hoodně tolerantní :D takže si domyslíte, co bude dál... a ano..přiznávám... Jsem v koncích.. nevím, co tam dát a proto tam cpu tyhle krávoviny :DD -___-
anyway... Jak si užíváte prázdniny? :DD

LOVE YOU!!

PS.: přečtěte si příběh od Harry-Natt (One Direction-Take me home) odkaz hodím do External linku :))