Tutoring by love 2

81) - Problémová Jannet

Následujících pár týdnů probíhalo se stejným schématem. Ráno věnování se Sebastianovi, přes den rehabilitace a večer oddávání se sexuálním hrátkám s Harrym.
Jannet se mi nejednou smála, když jsem stěží ‘chodila‘ a byla si vědoma toho, že to už nebylo důsledkem nehody.
Na nehodu se pomalu zapomínalo a já znovu začala chodit. Opravdu opatrně, jako kdybych se ujišťovala, že země, na kterou šlápnu se pode mnou nepropadne. Ale chodila jsem.
S Harrym všechno fungovalo. Náš vztah šlapal jak švýcarské hodinky a já byla spokojená. Žádné hádky, neshody. Pouze polibky, milování a věnování se našemu synovi, se kterým jsme konečně tvořili plnohodnotnou rodinu. O našem ‘zasnoubení‘ stále nikdo nevěděl. Harry říkal, že teď kouká po prstýnku, který mi prý vyrazí dech a zároveň postaví na nohy. Jeho pobavení v hlase jsem hodlala přehlížet.
Stejně jako každý den, seděla jsem ve svém křesle, které jsem teď používala jen zřídka. Poslední dny jsme s Jannet nedělaly to, co bychom měly, ale povídaly jsme si. Jannet jsem toho řekla víc, než komukoliv jinému a díky tomu se z nás staly přítelkyně. Věděla všechno, samozřejmě kromě zasnoubení.
,,Jedna, dva, tři, čtyři. Á hele... Pět,“ mumlala Jannet a pozorně mě pozorovala.
,,Co počítáš?“ zamračila jsem se.
,,Cucfleky,“ odbyla mě a dál se věnovala počítání. Pak se se smíchem konečně podívala na můj otrávený obličej a zvedla obě ruce, na kterých měla zvednutých devět prstů.
,,Devět!“ křikla a nepřestávala se smát. ,,Julie, máš devět cucfleků!“
,,A to vadí?“
,,Samozřejmě, že ne. Jenom bys měla Harrymu vzkázat, že pokud takhle bude pokračovat, budeš celá rudá,“ dostala ze sebe mezi smíchem.
,,A tos viděla jenom krk,“ ušklíbla jsem se a její smích ustal. Pozvedla obočí a otevřela ústa.
,,To fakt?“ Přikývla jsem. ,,Koukám, že Harry je pěkný zvíře,“ zavrtěla nevěřícně hlavou a k jejímu smíchu už nedošlo. Opět jsem přikývla. Protočila oči a sjela pohledem na mé nohy, na kterých jsem měla položené ruce. Pak se zamračila.

,,Proč máš na ruce tu gumičku, vole?“ uchechtla se a vzala mě za ruku. Už jsem se nadechovala k odpovědi stylu ‘Jenom, abych si stáhla vlasy nebo tak‘, ale pak jsem se zarazila. Jak jsem řekla, staly se z nás přítelkyně, řekla jsem jí toho víc, než komukoliv jinému. Je tu tedy důvod na to, abych jí to neřekla? Nemyslím si.
,,To není... Není to jen tak obyčejná gumička,“ začala jsem pomalu.
,,Je to nějaká spešl gumička?“ povytáhla obočí a nepouštěla mojí ruku. Přikývla jsem.
,,Je to... V podstatě zásnubní gumička. Místo prstýnku,“ vyhrkla jsem rychle. Jannetino obočí vyjelo ještě výš, jestli to teda bylo možné a její ústa se rozevřela. Její brada se div nedotýkala podlahy.
,,To-ty. Jste zasnoubení?“ vykoktala nevěřícně. S úsměvem jsem přikývla. Usmála se, široce, ale přesto jsem viděla, že její úsměv je falešný a nucený. ,,Gratuluju. Fakt,“ zamumlala, vyškrábala se na nohy a přešla ke stolu, kde měla pár papírů.
,,No, myslím, že pro dnešek toho bylo dost, ne?“ řekla stále otočená ke mě zády. Nechápavě jsem k ní popojela, ale ona se prudce otočila a usmívala se.
,,Zase jsme si skvěle pokecaly, Jul. Fakt jo. Ale už budu muset jít. Teď...“ Přivřela oči a nejspíš usilovně vymýšlela nějakou lež, kterou by mi hodila. ,,Teď jsem si vzpomněla, že mám být za... pět minut na sesterně, takže...“ Vzala si ty papíry a zatímco kráčela ke dveřím, zamumlala tiché Měj se a pak třískla dveřmi, až jsem sebou škubla.
Nejmíň deset minut po jejím dramatickém odchodu jsem tam stále seděla a nechápavě hleděla na dveře. Absolutně jsem nechápala, co jí žere. Pokud jsem věděla, vztah s Harrym mi přála, párkrát dokonce řekla, že by chtěla vztah jako mám já. Že by chtěla být na mém místě.

S divokým mrkáním, rozhánějíc tak slzy jsem zavrtěla hlavou a rozjela se ke dveřím, kde mi na věšáku visela bunda. Z té jsem vytáhla telefon a vytočila Harryho číslo. Jeho chraplák se mi okamžitě rozlil v uších.
,,Julie? Lásko, je všechno v pořádku? Proč mi voláš?“ vyhrkl vyděšeně do telefonu.
,,Klid, Harry. Jenom ti volám, že už jsme s Jannet skončily. Dojel bys pro mě?“
,,Skončily? Neměly jste končit tak za hodinu a půl?“ Dokázala jsem si ho představit, jak se mračí, zatímco spěchá k Sebastianovi, jehož pláč se teď ozval v telefonu.
,,Proč pláče? Je všechno v pohodě?“
,,Jo, neboj se. Jenom se probral.“
,,Aha. Tak to jo. A přijel bys pro mě teda?“
,,Jasně, jasně. Hned jsem tam. Jenom pak asi budeme zajet do krámu, nic tu nemáme,“ zamumlal a já slyšela šustění. Zřejmě si přehazoval telefon k druhému uchu, zatímco v té druhé držel Sebastiana, protože jeho žvatlání jsem mohla slyšet i přes ten telefon.
,,Máš u sebe Sebastiana?“
,,Jo. Je hned tady,“ řekl, načež se znovu ozvalo šustění a pak ticho. Jen něčí dech. ,,Sebastiane, pozdrav maminku. To je máma.“ Nic. ,,No tak. Řekni ahoj,“ ozýval se v pozadí Harryho hlas.
,,Tak prej ti neřekne ani ň,“zasmál se a přendal si telefon zpátky k uchu. ,,Hele, tak naskočíme do auta a do deseti minut jsme tam. Počkáš na mě před nemocnicí?“
,,Jo, počkám. Dávejte pozor, Harry.“
,,Jo. Neboj se, zlato. Miluju tě.“
,,Já tebe. Papa!“ křikla jsem, ale v telefonu se ozývalo táhlé pípání, které oznamovalo konec hovoru. Zavrtěla jsem hlavou, přehodila si přes sebe bundu a vyjela z místnosti.

O deset minut později zastavil před nemocnicí Harryho Range Rover. Vzápětí Harry vystoupil a rychlým krokem ke mě došel, aby mě mohl pevně objat a vtisknout mi polibek do vlasů.
,,Promiň. Byla zácpa,“ omlouval se a stále mě k sobě pevně tiskl.
,,V pohodě.“ Usmála jsem se a rychle se z Harryho objetí vymanila. Ten nic nenamítal, pohladil mě po vlasech a chystal se mě vzít do náruče.
,,Ne, já sama,“ zavrtěla jsem hlavou a jeho ruce odstrčila. Harry pokrčil rameny a pouze mi nabídl ruku, kterou jsem přijala. S údivem sledoval, jak jsem normálně došla do auta. Žádné kolísání, zakopávání. Prostě normální chůze. Sice trochu pomalejší, ale kam spěchat.
Harry mezitím uklidil vozík do kufru Range Roveru a když se vrátil do auta, usmíval se od ucha k uchu.
,,Myslím, že to už asi nebudeš potřebovat co?“ ušklíbl se a já s úsměvem přikývla. ,,Jsem na tebe pyšný.“ Naklonil se a překonal tak prostor mezi námi. Vtiskl mi letmý polibek na rty a když se odtáhl, věnoval malý pohled Sebastianovi v autosedačce. Ten se opět držel za nohy a vykulenýma očkama sledoval situaci před sebou.
,,Je celý ty,“ zamumlal Harry a nastartoval.
,,A to myslíš jak?“ nakrčila jsem čelo a zapla si pás.
,,Vždyť se na něj podívej. Ty oči, vlasy. Taky tak tvrdohlavej.“
,,Nejsem tvrdohlavá,“ namítla jsem.
,,A o tom mluvím,“ pokrčil rameny a věnoval se silnici před sebou.

Procházeli jsme mezi zeleninou. Harry v ruce nesl Sebastiana, zatímco já jsem před sebou tlačila nákupní vozík a používala ho i jakési opěrátko.
Zhluboka jsem se nadechla a vyslovila otázku, která mě trápila už od té doby, co Jannet třískla dveřmi.
,,Měl jsi něco s Jannet?“ vyhrkla jsem dřív než bych si to zase rozmyslela. Harry se zarazil v přehrabování se okurkami a pomalu se narovnal.
,,Co?“ vypískl a zamračil se.
,,Měl jsi něco s Jannet? Jasná otázka a chci na ní upřímnou odpověď,“ pokrčila jsem rameny a protočila oči.
,,A na tohle jsi zase přišla jak, prosímtě.“ Odfrkl si a vrátil se k přehrabování se zeleninou.
,,Dneska jsem jí řekla o tom, že jsme se zasnoubili.“ Opět se zarazil.
,,Myslel jsem, že jsme se domluvili, že to nebudeme nikomu říkat, dokuď nebudeš mít prstýnek, který mimochodem stále hledám. Ten pravý,“ dodal a usmál se.
,,Prostě jsem jí to v tu chvíli chtěla říct. Ale když jsem jí to řekla, byla divná. Odtažitá, řekla, že končíme a přitom jsme měli končit až o hodinu a půl pozdějš. A pak třískla dveřma.“
,,Je hloupá no,“ pokrčil rameny a přešel k regálu s jablky.
,,Harry. Myslím to vážně. Co když... co když jste spolu něco měli a ona si myslela, že budeš s ní, což by mimochodem dávalo pořádný smysl,“ vychrlila jsem na jeden nádech.
Harry mlčel a jednou rukou, jak jen to se Sebastianem v náručí bylo možné, nabíral jablka do sáčku.
,,Harry,“ oslovila jsem ho netrpělivě. Povzdechl si a pytlík položil na váhu.
,,Podívej. Byl jsem s ní jednou, možná dvakrát na čaji. Ale jenom abych s ní pořádně probral plán tý rehabilitace, jasný? Nehledej za tím žádný bokovky, nebo tak. A zřejmě si dávala planý naděje. Jinak nic mezi náma nebylo, okey?“ Obranně zvedl ruku a pozorně se na mě díval. Smaragdovýma očima. Upřímnýma očima.
Věřila jsem mu.

tak co říkáte na dnešní díl?? :DD doufám, že se líbil a omlouvám se za chyby...před chvílí jsem to dopsala a jelikož jsem to sem chtěla hodit už dřív, ale nějak jsem se zasekla, tak jsem nechtěla, abyste dál čekali, tudíž jsem si to po sobě nekontrolovala, ale pevně věřím, že ty chybě přehlédnete :DDDD
jinak....sama autorka mě o to sice nepožádala a dělám ti čistě dobrovolně, ale vřele vám doporučuju, abyste si přečetli 13 reasons why od alexmitchie.... sama jsem to četla a přečetla jsem to jedním dechem, protože jsem prostě musela vědět, kdo je další reason jeho smrti...vážně doporučuji a odkaz je v external linku...:))))))

LOVE YOU!!!!!!

PS.: Problémová Jannet na straně...(je to Lucy Hale, kdybyste jí nepoznali :DDD) ---->

PS2.: taky jsem přidala další díl In love with you (Larryyy!!) :DD 

PS3.: (žádný PlayStation3) a btw....už jste viděli tu 'reklamu' na 1D voňavku You & I? :DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD omg...to je chujovina :DDDD podívejte se na to....je to taky na straně! ---->