Tutoring by love 2

79) - I think I wanna marry you

Rozlepila jsem obálku se jmény Harry Styles & Julie Simons a vytáhla černý papír.
,,Zítra je pohřeb Jasmin,“ vydechla jsem a třesoucí se rukou jsem papír podala Harrymu. Ten si ho s šokovaným výrazem přebral a přečetl si papír, který nám dnes osobně předala matka Jasmin.
,,Nevěřím, že nás tam vážně pozvali,“ zamumlal. ,,Vždyť... Prakticky můžeme za její smrt, takže...“
,,Harry!“ vyjekla jsem a sklopila pohled. Dívala jsem se na Sebastiana. V puse cucal dudlík a rukama se chytal za nožičky, které následně vykopával. Chytila jsem ho za ně a konejšivě mu přejela rukou po bříšku.
,,Půjdeme tam,“ přikývla jsem a kmitla pohledem k Harrymu, který stále přejížděl očima po papíru.
,,Co?“
,,Půjdeme tam. Máš pravdu.. V podstatě..“ Odmlčela jsem se, pevně zavřela oči a zhluboka se nadechla. ,,V podstatě můžeme.. můžu za její smrt, takže je mojí povinností vyjádřit svojí soustrast a smutek. Je to to nejmenší, co můžu udělat.“ Harry na mě vyjeveně koukal a pak se lehce usmál.
,,Tak fajn,“ přikývl, zvedl se a s dopisem v ruce zmizel za dveřmi ložnice.

*V den pohřbu*

 

Nervózně jsem kmitala po lidech, kteří projevovali svůj smutek v slzách, popřípadě se objímali s bližními svými. Všude byla záplava černých šatů a já si bezděčně přejela po těch svých. Černé uplé šaty po kolena a černé balerínky, které jsem stejně měla jako ozdobu. Seděla jsem na svém vozíku a Harry, který měl černé kalhoty a černou košili, mě tlačil před sebou a zdvořile kýval na všechny, kteří ho pozdravili.
,,Tohle je deprimující,“ zamumlal tiše, když se mnou zajel do kostela, kde se měl celý obřad konat. Namířil na naše místa, ale těsně před naší řadou se před nás postavila žena. Žena kolem čtyřicítky, blonďaté vlasy zastřižené pod ušima, na sobě černé přiléhavé šaty do půli stehen s tříčtvrtečním rukávem, kolem krku měla bílé perly a v ruce svírala bílý kapesníček, kterým si stírala slzy, které se jí valily z očí.
Jasminina matka.
,,Paní Bannerová, přijměte prosím mojí upřímnou soustrast,“ vyhrkla jsem a chytila jí za bledou ruku.
,,Děkuji,“ špitla, přikývla a stiskla mojí ruku. ,,Jsem moc ráda, že jste přišli. Vím, že Jas vám asi způsobila hodně problémů a já se jí to vždycky snažila rozmluvit, ale chci se za ní omluvit a doufám, že jí odpustíte. Jas nebyla zlá, jenom zamilovaná.“ Následně vzlykla a k očím si přitiskla kapesníček.
,,Samozřejmě,“ přikývla jsem. ,,Odpustíme jí.“ Harry za mnou přikývl, ačkoliv mu určitě nebyla příjemná zmínka o tom, že Jasmin do něj byla zamilovaná.
,,Děkuji,“ zopakovala a objala mě. Překvapeně jsem jí objetí opětovala. ,,Je mi moc líto, co se ti stalo Julie.“ Povytáhla jsem koutky do slabého úsměvu a přikývla.
,,Tak... Pojďte se posadit.“ Její hlas se třásl a když nás zavedla na naše místa, s tichým omluvte mě zase zmizela.
,,Ona věděla o všem, co nám Jasmin dělá?“ zašeptal tiše Harry, když se posadil vedle mě.
,,Očividně.“ Neustále jsem se rozhlížela a v davu rozeznávala povědomé tváře. Zahlédla jsem mé bývalé spolužáky, kteří se zdržovali v Jasminině blízkosti. Taky jsem poznala pár kluků ze školy, zřejmě ti, kterým Jasmin dala. Taky jsem v zadních řadách zahlédla ředitele školy a pár učitelů. Upřímně, téměř nikdo Jasmin neměl rád. Učitelé jí neměli rádi, protože byla drzá, hloupá a vždycky byla schopná se s nimi hádat celou hodinu. Spolužáci, kteří byli alespoň trochu normální se jí vyhýbali, protože byla zlá. Opravdu byla a její matka žila v mylném přesvědčením.
Vím, že myslet si tohle o ní v den jejího pohřbu není moc hezké, ale nemůžu si pomoct.
Byla jsem celkem šokovaná, když mě paní Bannerová požádala, jestli bych o ní řekla pár slov. Dobře... Ne celkem, ale hodně. Vážně hodně. Neměla jsem Jasmin ráda, ona neměla ráda mě a já mám tady o ní říct slova, která by potěšila její rodinu a přátele? To těžko.
Harry mě dovezl před všechny a zároveň vedle rakve, která byla zavřená. Zaslechla jsem, že se o ten strom rozmázla tak, že by na ní byl opravdu ošklivý pohled. Sakra... Harryho slova.
,,Ehm...“ Nervózně jsem přejela po všech přítomných pohledem a naprázdno polkla. ,,Na.. Na tohle jsem se vůbec nepřipravovala,“ zamumlala jsem a uchechtla se. ,,Nebudu vám tady lhát a říkat vám, jaké jsme s Jasmin byly přítelkyně. Nebyly. Jasmin neměla ráda mě, já neměla ráda jí. Bůh ví proč mě neměla ráda. Možná, že jsem byla chytrá, zatímco Jasmin zase vynikala v postelích kluků, včetně mého přítele Harryho.“
,,Julie,“ napomenul mě tiše Harry při zmínce jeho jména. Ignorovala jsem ho. Měla jsem tolik věcí na srdci, se kterými jsem se chtěla podělit s jejími takzvanými přáteli.
,,Jasmin nám způsobila hodně problémů. Jedním z nich je to, že mi vyměnila antikoncepci a já kvůli ní otěhotněla. Pak se mě snažila zabít a kvůli ní jsem málem umřela. Kvůli ní málem umřel můj syn. A kvůli ní jsem na vozíčku. Upřímně... Kdo vy všichni jste? Rodina, přátelé nebo další lidi, kterým Jasmin uškodila?“ Zpříma jsem hleděla všem těm šokovaným pohledům. ,,Přišla jsem sem jenom proto, že mě o to požádala Jasminina matka a chtěla jsem vám projevit svojí lítost. Samozřejmě lituju její smrti, protože nikdo si nezaslouží umřít. Ale zároveň pociťuji jistou úlevu.“ Ještě jsem se nadechovala k pokračování svého fenomenálního proslovu, když mě přerušil Harry a jeho ruce na vozíku.
,,Myslím, že to už by stačilo,“ skočil mi do řeči a rychle se mnou zmizel z kostela.
,,Ještě jsem neskončila,“ namítla jsem, když doběhl k autu a začal mě do něj rychle dávat. ,,Tobě se můj proslov nelíbil?“
,,Ne, že by se mi nelíbil, ale těm lidem tam se asi nelíbil,“ zamumlal, zatímco skládal vozík do kufru a kývl hlavou k lidem, kteří stačili vyjít z kostela a šokovaně a taky naštvaně se dívali naším směrem.
,,Rychle pryč,“ řekl Harry, zatímco naskočil do auta, nastartoval a za hlasitého skřípění gum vyjel z pozemku hřbitova.

Ještě ten večer mi Harry nedal pokoj a pořád do mě rejpal kvůli mému výstupu v kostele. Sice poznamenal, že moje poznámky byly nemístné, ale pogratuloval mi, že jsem se oficiálně dostala na list hříšníků a že má tuhle mojí divokou stránku rád.
Seděla jsem u stolu, projížděla internet a poslouchala Sebastianovo žvatlání a smích, protože mu Harry ‘jedl‘ nohy. Sebastianova nožička se vešla do Harryho pusy a Sebastian se celou dobu smál a vrtěl se.
,,Hele, Jul. Přemýšlel jsem,“ ozval se po chvíli, když otíral Sebastianovi nožky od svých slin.
,,Ano? A o čem?“ zahuhlala jsem nepřítomně.
,,O budoucnosti. O nás.“ Právě tohle mě donutilo zvednout zrak od obrazovky notebooku a nechápavě hledět do Harryho smaragdových očí.
,,Jak to myslíš?“ zamračila jsem se a zaklapla notebook.
Mohla jsem vidět, jak Harry zaváhal, následně naprázdno polkl a zhluboka se nadechl.
,,Myslím, že bychom se měli vzít.“

tohle asi není proposal, jaký si Julie přála :DDD 
btw....přřřiiidaaaaallllllaaaa jsseeeemmm novooouuu povíííííííídkuuuuu LAAAAARYYYYYY!!! :DDD je v external linku, tak se prosím podívejte...je to zatím jenom takové obeznámení, ale hned jak bude možné, tak přidám first chapter! :DD

LOVE YOU!!!!!!