Enigma: Válka slunovratu

07 × V rouše smutečním

Calla nervózně a se smutným pohledem pokládala na zem jednu tlapu za druhou. Zadržovala v sobě pláč, smutek a nervozitu které se v ní tvořily jako obrovská průtrž mračen. Snažila se ale zachovat si důstojnost a především klid. Už to bylo několik dní od toho co stopařka Root a nejstarší člen smečky, stopař Jacob nahlásili smrt Alfi, majestátního a autorizovaného Eifliera. Téměř každý z členů si po tomto nečekaném a strašném incidentu pokládal jednu, jedinou otázku: "Pokud je Alfa mrtvý, kdo Enigmu povede dál?"
Callu pohled na zničené a skleslé členy společnosti kteří se momentálně shromažďovali pod Hlavní skálou drtil v plném smyslu. Téměř každý ze členů prožíval trápení které se lehce dalo přirovnat k tomu jaké nastalo po už dalo by se říci členy zapomenutém útoku na společnost, i když novější členi útok na společnost nazažili díky smrti Alfy se nyní trápili a utápali v smutku stejně jako kdyby právě útok přežili. Callu si každý meril soucitným, přátelským ale i zvědavým pohledem. Calla pozvedla hlavu směrem nahoru ke Hlavní skále, Gamma a Nejvyšší Delta už na ní stáli v pozoru ale také v smutku. Nejvyšší Delta Ajlo se tvářil vážně a pokoušel se na sobě nedat znát ani stopu smutku ale i jemu občas unikla slza níž se na jeho výrazné, vážné tváři dala rychle zpozorovat. Courtney, Gamma stála spořádaně ale hlavu měla skloněnou a také z jejích očí vycházeli slzy. Calla se několika rychlými skoky dostala na skálu kde měla konečně promluvit ke společnosti. Jakmile si ji nedaleko sebe všimli Gamma s Deltou narovnali se a s pokusem neprojevovat už žádný smutek si stouply vedle Cally. Calla si sklesle ale i s autoritou v očích prohlédla každého jednoho vlka který se pod skálou nacházel. Pláč a zármutek v očích členů se okamžitě ztratil, vystřídala ho totiž zvědavost která se mezi členy začala rychle šířit jakmile Calla promluvila.
"Drahá společnost, myslím že každý z vás zde dnes stojí z jednoho důvodu. Náš Alfa, i když ne vždy zrovna spravedlivý ale silný totiž umřel," vyšlo pomalu, poměrně nervózně z Cally nacož se po společnosti rozlehl šepot a občas i známky dalšího nářeku.
"Je vám doufám všem jasné jak nebezpečné je chodit za hranice, v tomto případě na setkání s obyvateli našich blízkých hranic doplatil Alfa. Jako syn samotného zakladatele této společnosti Enigmy které je každý z vás stojící na půdě tohoto tábora členem dostal Eiflier právo a označení být Alfou a vést Enigmu dále po dobré a úspěšné cestě. Máme jako společnost za sebou toho skutečně hodně, nechci abyste se trápili. Naše síla závisí na nás a pokud se budeme držet žalu a toho co se stalo neodrazíme se a dostaneme se zcela na začátek, tam kam by jistě nikdo z nás nechtěl!" začala už konečně svůj proslov naplno Calla, všechny členy to trochu rozhodilo ale to co právě říkala jindy tichá a nevýrazná Beta mělo logiku a jednoznačnou pravdu.
"Pokud se ale máme vydat dále musíme si uvědomit že Eiflier zde již není a nikdy ani nebude. Jelikož jsme náš nejsilnější a nejrespektovanější článek společnosti ztratili je potřeba najít někoho kdo nám ho nahradí. Ano, je potřeba se vydat dál ale to s novým a nadevše poctivým a hrdým Alfou!" vypustila ze sebe Calla a poslední větu řekla nahlas čímž u členů opět spustila vlnu šepotu.
"I když to je pěkné Beto musím ale podotknout že na post Alfy nemáme žádného nástupce. Pokud dobře vím označený není žádný samec, Eiflier byl jako narozené vlče jediným označeným samcem pro post Alfy v jeho dospělosti," zazněl najednou z davu hluboký, temný hlas který patřil věčně příčnému a neohrabanému ochránci Matheovy. Dav členů se překvapeně a vykolejeně podíval na Mathea. Všichni měli v očích jednoznačné překvapení. Calle se rozruch absolutně nelíbil a obzvlášť ne Matheovo chování protože si nahlas odkašlala a naštvaně zašvihala ocasem. Toho si společnost již konečně všimla, proto v rychlosti ztichla. "Možná máš pravdu Matheo, není tu vlastně úplně nikdo označený od mladého věku Alfou ale někdo tu možná přece jen je," zahlásila opovržlivě a chladně Calla nacož Matheovy ihned zmizel úšklebek z tváře. Calla vnímala pod skálou šokované a nanejvýš nechápavé pohledy které se střídaly s dalším šepotem. Každý se po sobě nevěřícně díval a snažil se vydedukovat který ze samců by mohl být právě posledním označeným samcem pro post Alfy. "Vlk kterého tu právě jmenuji je podle mého rozumný, laskavý, mírumilovný, nadevše poctivý a především označen do budoucna jako pravý nástupce Alfy. Shayi, označili tě už v mladém věku za nástupce, a to by si měl být schopen dodržet. Po smrti Alfy si na řadě ty, si posledním zvoleným který je zde mezi námi proto tě nyní jako Beta žádám o nástup na pozici Alfy," ozvala se znovu Calla a po domluvení její pohled padl na hnědého, mile vypadajícího vlka který kráčel nejistě a uctivě vpřed. Shaye po cestě na Hlavní skálu doprovázely šťastné a uctivé pohledy všech členů. Shay byl vyklepanej a udivenej, věděl o sobě že je nástupcem ale post Alfy nechtěl nikdy moc zaujmout. Nyní ale však stál na Hlavní skále a pod sebou měl už nyní svou společnost, tu jejíž Alfou se právě každou vteřinou jistěji a jistěji stával. "Shayi, si poslední vyvolený. Eiflier, bývalý Alfa padl, nyní si tu ty. Chci abys Enigmu vedl tak jak nejlépe umíš, Alfo!" vyštěkla Calla a olízla Shayovi krk na znak úcty. Shay namířil pohled před sebe. Celá společnost na něj hleděla s očekáváním a nervozitou. Shay se otřásl a nervózně, s obrovskou nejistotou promluvi: "Vím že je Alfa pryč, jsem tu ale nyní díky vyvolení já. Eiflier nás dokázal podržet a zajistit nám nadále životy v této společnosti, to i postavení. Myslím že Eiflier skutečně rozumný byl a postavení určil výborně, proto ho nemám důvod jako nový Alfa měnit ani s vašimi pozicemi nějak manipulovat. U mé pozice si budu vyžadovat autoritu ale nikoliv až moc velkou, i když váhám chci vás teď už jen pro mé vyvolení poprosit o vzdání úcty Eiflierovi a tomu co za těch několik let dokázal z této společnosti udělat a jak ji dokázal vést. Pokusím se být ještě lepší, netvrdím že vždy všechno půjde snadno ale jsme jeden celek a proto ať nás jen štěstí doprovází!"
Celá společnost začela po těchto slovech hluboko, zvučně výt. Shay vypadal spokojeně a nervozita z něj postupem každé sekundy opadala. Calla se mile a vyzvýdavě podívala na Gammu a Deltu. Oba dva vypadali šťastně a také zvedali hlavu k modré, vzdušné obloze aby začali také výt. Calla se o Shaye opřela bokem, toho to trochu překvapilo ale nedal to na sobě znát.
"Já nevím, nejsem si tímhle postavěním úplně jistý. Myslíš že to zvládnu?" zeptal se najednou Shay Cally a hrdě se podíval na vyjící společnost před sebou.
"Určitě..." odpověděla mu Calla a také zvedla hlavu k zavytí.

Velitel ochránců, hnědý, vyhublý Thai s klidem a spořádaností kráčel pomalým tempem směrem k lesu který se v této části teritoria zvedal do mírného, ​​po deštivých dnech zabahněního kopce. Vzduch byl svěží, přímo jako po dešti který ráno na území společnosti v podobě menších přeháněk dorazil. Thai pozvedl hlavu k obloze a zavětřil. Nebyl zde cítit žádný pach který by se mu zdál neobvyklý. Jediné co Thai ucítil byl slabý pach králíka který se po této travnaté louce přehnal někdy ráno.
Pokud by tudy prošel někdy před chvílí mohl by stopařům posloužit jako dobrá kořist...
Pomyslel si Thai a myšlenkami na chvíli zabloudil k dvojici stopařů, Root a Jacobovi. Bylo mu jich celkem líto, na lov byly pouze dva. Jacob byl k tomu starší a uživit celou společnost dobrou kořistí dalo skutečně dost práce a Root s Jacobem to skutečně nemohli dlouho táhnout samy. Chyběl jim velitel a možná ještě i další jedinec který by jim při lovu pomohl, Thai věděl že bývalým velitelem byl Shay se kterým šli lovy skutečně snadno ale po dnešním zvolení na pozici Alfy už nemohl Shay velitelem být. Thai už ale dál nad stopaři neuvažoval, musel se soustředit na výstup do kopce. Thai ale po několika krocích překvapeně zastavil pod pocitem jakoby ho někdo sledoval. Thai se automaticky otočil a jeho žluté, nevýrazné oči se setkali s naopak výraznýma, milýma očima Alfy. "Alfo, právě jsem měl namířeno na hlavní hlídku, potřebuješ něco?" promluvil uctivě ale i přátelsky Thai směrem k hnědému Alfovy. "Vím že máš momentálně hlavní hlídku Thaii ale potřebuji od tebe něco," odpověděl Thaiovy Shay a jako správný Alfa se po mu celou dobu co vyprávěl díval přímo do očí což bylo náramně slušné gesto které Eiflier ani žádný jiný Alfa neprojevoval vůbec často.
Thaie Shayův vlídný tón docela dost překvapil ale pokusil se to nedat znát a mile odpověděl: "To nevadí, hlídka chvíli počká. Každopádně co je potřeba?"
"Jako Velitele ochránců bych tě chtěl poprosit o rozdělení hlídek podle kterého se ochránci budou řídit pravidelně. Bývalý Alfa přišel o život právě na hranicích proto chci i zvýšit aktivitu hlídek. Jak jste na tom jako ochránci momentálně s hlídkama?" vyslovil Shay už konečně důvod proč Thaie zastavil. "Ranní obchůzku měli Golden Feat a Alue. Označkovali hranice a pečlivě je překontrolovaly. Noční hlídku jsem měl já a ráno ji po mně převzal Matheo až do teď a momentálně se na hlídku chystám zase já až do večera. Večerní obchůzku budou mít Matheo a Feat a na dnešní noční hlídku půjde Alue. Hlídky se snažím střídat tak aby každý měl svůj klid ale také si naplno plnil svůj post, ale pokusím se je stanovit ještě lépe pokud je to potřeba," vyrukoval ze sebe Thai celý seznam již stanovených hlídek po zbytek dne. Shay vypadal spokojeně s tím jak mu Thai právě popsal hlídky. Podešel proto k němu, na znak díků mu olízl ucho a děkovně kývl. "Díky Thaii, si skutečně dobrý velitel. Vážím si toho co pro hlídkování děláš," řekl po několika sekundách Shay a elegantně se otočil na odchod. Thai se už také chtěl znovu dát do pohybu když se najednou zastavil a směrem ke Shayovi vyštěkl:
"Alfo, je tu ještě něco. Myslím že stopaři potřebují velitele, Root a Jacob na velký lov sami nestačí..."
Shay se okamžitě otočil, okatě se na Thaie usmál a zpětně vyštěkl odpověď: "Právě proto jdu do tábora. Matheo sebou z hlídky dovedl trojici neznámých vlků. Potřebuji si je poslechnout, možná právě oni se po vyslechnutí stanou novými stopaři..."