WANTED YOU (Finn Wolfhard)

12. část

Finn

Nevěděl jsem, jestli se mi to zdá nebo je to skutečné. Sofia mě opravdu políbila? Zmateně jsem na ní koukal a až po chvíli jsem konečně něco řekl. „Za co to bylo?" Hlesl jsem. „Za tu píseň, už mi jí nikdy nemusíš zpívat." Usmála se na mě a já věděl, že to znamená, že už se o ní nemusím snažit. Opatrně jsem se k ní nahnul, abych jí vrátil polibek. Popravdě jsem se stále bál, že si ze mě dělá srandu a odstrčí mě nebo tak něco. „Nemusíš se bát mi dát pusu Wolfharde." Zasmála se jako by mi četla myšlenky a přitáhla si mě k sobě. „Chceš představit kapelu?" Zeptal jsem se jí, když jsme se od sebe odtáhli a ona souhlasila.

Sofia

Finn mě chytil za ruku a vedl mě dál do zákulisí, kde byla jeho kapela. Popravdě jsem nevěděla, co to dělám, ale nemohla jsem se tomu ubránit. Všichni jeho přátelé seděli na gaučích a když nás viděli až moc podezřele se usmáli. „Sofi, tohle je Jack, Malcolm a Ayla." Řekl mi Finn, když jsme si k nim sedli a já si se všemi postupně potřásla rukou. „Hodně jsme o tobě slyšeli." Ušklíbl se Jack, když jsem podávala ruku jemu. Finn se na něj podíval vražedným pohledem, ale já jsem se na Finna usmála, jelikož mi to přišlo cute, že jim o mně vyprávěl. Chvíli jsme si povídali, já jim lichotila, jak úžasně hráli a v tom jsem si uvědomila, že jsem už dlouho neviděla Sea. „Finne?" Otočila jsem se na kudrnáče a on se na mě tázavě podíval. „Půjdu zavolat Sea, vůbec nevím, kam se vytratila." Oznámila jsem mu a vzdálila se do tiššího prostředí. Trvalo věčnost, než mi to zvedla, ale dočkala jsem se.

Sea?

Ano?

Kde jsi?

Odešli jsme spolu s Nickem, nevadí?

Nevadí, kdy se vrátíš?

Asi pozdě, můžeš jít normálně na hotel, já přijdu.

Dobře, zatím.

Měla jsem špatný pocit, ale Nick byl Finna bratr a tak jsem asi neměla důvod si dělat žádné starosti.

Finn

„Co se děje?" Ptal jsem se, když si ke mně Sof zpátky sedala. „Nic v pohodě." Usmála se na mě, ale já věděl, že něco není v pořádku. „Je tvoje sestra v pořádku?" Zeptal jsem se znova. „Asi ano, je s Nickem." Odpověděla. „Tak to se o ní nemusíš bát." Opáčil jsem, jelikož znám svého bratra. „Já vím, já se jen bojím, aby zase nepila, víš." Vysvětlila mi. „To bude v pohodě." Uklidnil jsem jí a ona se usmála. Po chvíli jsme už všichni mířili na hotel.

------------------------------------

Tak vám tu konečně po takové době střílím slibované kapitoly😅
Doufám, že vás to baví a můžu vám prozradit, že už se to pomalu blíží ke konci😏
Děkuji moc všem co čtou🖤