novy domov

18 0 0
                                    

Pohled El

Jela jsem dlouho ani nevím jak dlouho, ale konečně jsem se dostala docela daleko od Norska. Jsem v České republice. Je to nádherné místo a ja tu mám i příbuzné u kterých budu ted chvíli bydlet. Právě se ze me stala nova dívka. Uz nejsem cera norské zpěvačky už jsem jen El. El která nemá rodinu do které by patřila. Je to docela pěkný dum ve kterém bydlí moje nova rodina u které mám ted ze začátku zázemí. Jsem tak rada ze me přijali. Je to rodina Black. Jejich příjmení si nenecham dat ja si necháme jen příjmení které jsem měla jako náhradní a to od svého dědy který mi tak říkal vždy když me viděl. Už nejsem El Snow, ted jsem El White Wolf. Ano můj děda mi vždy říkal White Wolf. Vždy jsem mu přišla jako bílý vlk kterého nikdo nezkroti a nikdy také ne pochopí. V tom mel děda pravdu. Nikdo me nikdy oradne nepochopil.

Je pondělí a ja jdu do školy. V neděli jsem si nechala nabarvit vlasy na modro, abych aspoň trochu zakrila kdo jsem.

(Ja vim je to dost creepy mít modrý vlasy, ale ja v reálu opravdu modrý mám) Nechala jsem si dělat nové papíry ve kterých už budu jmenována jako El White Wolf

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

(Ja vim je to dost creepy mít modrý vlasy, ale ja v reálu opravdu modrý mám) Nechala jsem si dělat nové papíry ve kterých už budu jmenována jako El White Wolf.

"Dnes bych mezi nás rada přivítala novou zacku která tu nastupuje do druhého ročníku. Je to El Snow. Ted už tedy podle průkazu je to El White Wolf." přivítala me učitelka při první hodině a prosadila me k jedné dívce která byla asi stejně šílená jako ja a taky si nechala na barví vlasy na modro.

"Ahoj ja som Maria."

 pozastavila me Marie, ktera je očividně ze slovenska

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

pozastavila me Marie, ktera je očividně ze slovenska. "Ahoj ja sem El." pozdrav jsem ji opětovala. "Odkud si El? Ja som z Slovenska a som tu len tyzden." je tak mila. "Ja sem z Norska, ale tady mám rodinu. Teda spis jen známé. Ja už rodinu nemám." řekla jsem ji celou pravdu. "Aha to je mi luto. Co sa stalo ze nemáš rodinu?" je mila a není vlezla a soucítí se mnou. " Nic se nestalo jen jsem je zavrhla, protože udělali věc která mi způsobila dost velké trauma když sem byla ještě hodně malá. " "Aha a co ti způsobilo to trauma jestli se nožem opitat." "Moje sestra která už tady není 11 let adoptovala dítě z řeckého domova, ale oni ji pak kvůli němu zastřelili." ja ji to musela říct. Prostě sem musela. "To je hrozné. Nechce s se mnou kamaradit?" "Ano ráda." "Dakujem si prvá. Nepojdem po škole třeba na kafe?" "Jasné rada půjdu jen co si vezmu nějaké věci." "Dobře ja pockam před skolou." "Jo super tak v pul druhé." "Ji zatím ahoj a pak se požerák pod ten dub před školou tam budem čekat." "Jo dobře zatím ahoj." rozloučila jsem se s ni po hodině biologie a šla jsem na matiku, která me tak hrozné nudila, ze jsem si vytáhla knížku a začala su číst. Jo bylo to lehký jako prase, když se tohle v Norsku učí už v prvaku.

Ahoj tak další kapitola je na svete. Doufám, ze se knížka líbí. Zatim ahoj.

Vase El

No Normal Girl 💗Kde žijí příběhy. Začni objevovat