hajzlove

30 1 0
                                    

A za nima hned šli nějaký holky...

No to je snad zlej sen. To by me fakt nrnapadlo, ze jenom protože jsme se nějakou dobu neviděli tak si najdou náhrady?? To jako vážně?? To si teda vypije. A v tu chvíli se s téma holkama začali líbat. Tak to je moc. "Pojď El jdeme odsud ja tady nezustanu ani minutu." "Asi mas pravdu jdeme." ale to jsme neměli říkat protože si nás všimli nějaký holky co tam ještě byli a my jsme museli rychle pryč, protože jsem tam vážně nechtěla stát a poslouchá jak na nás všichni kricej, že chtějí fotku, ale už bylo asi pozde , protože to už si nás všimli i kluci a hned se vydali naším směrem a tak jsme se okamžitě rozběhly. Ted jsem rada, ze jsem chodila od ty doby co přijeli mamky, každý ráno běhat i s El a stenaty.

Behali jsme opravdu pravidelně a rak jsme si udělali docela slušném náskok než jsme se dostali ke schodum, protože pod schody byli tři cesty a my nevěděli kterou cestou jít a tak jsme se rychle zeptali te divky co nás vedla nahoru, kudy se odsud dostaneme pryč a ta nás poslala rovné tak jsme ty schody sebehly po dvou a běželi dal dokud jsme se nedostali mezi lidi kteří čekali na koncert. Samy holky jak jinak takže jsme tam docela dobře zmizely. Slyšela jsem jak na nás kluci něco rvou, ale nezastavovala jsem se a běžela rychle pryč.

Pohled El
Když jsme přišli k aréně tak nás nějaká dívka dovedla do místnosti kde jsme spolu ještě s nějakým a holkama čekali než přijdou. Přišli asi za pět minut, ale za nima šli dvě holky který se na ne hned nalepili a zacili je líbat. To už jsem nevydržela a napůl odcházela když mi Tex něco řekla a ja na to odpověděla tak jsem se rozběhla pryč jak rychle to jen šlo a ze to šlo dost ry hle díky tomu ze jsme s Tex behali každý den. U s hodu sme se zeptaly kudy ven a pak se znovu rozběhli. Venku před arénou jsme se klukům ztratili, ale oni na nás něco rvali. Běželi jsme dal a dobehly az domu kde jsme se prevlekly do plavek vzali serfy a naše miláčky na pláž. Holky jsme přivázali  k jednomu sloupku a šli serfovat.
"Hey  Tex??" "Ano?" "Tak na tohle bych si dokázala zvyknout." "To ja taky a na tancování taky." "Jo to ano tak můžeme začít tancovat." "Super nápad tak se můžeme doma přihlásit do nějakého týmu a tancovat s nima." "Dobře a ted už pojď at mamky nemají strach."

Další dny ubihali vlastně úplně stejně. Najedli jsme se , šli behat , nasvacili jsme se, šli plavat, obed , serfovani, svačina, nákupy a vecere. Kromě dne kdy byli zase závody v serfovani takhle proběhl každý den. Tedy kromě toho kdy jsme si balili domů.

Při balení
"Ja ty mikyny nechci El." stěžovala si Tex a tak jsem vzala ty svoje i ty její a vyhodila je do popelnice. Naše kufry byli o dost těžší než když jsme sem přijížděli. (Jak taky jinak, ze když jsme Desné moc nakupovali.) Tak a můžeme letět. Letělo nám to az za ctyri hodiny a tak jsme si šli ještě zaserfovat. Musím uznat ze jsme si to docela užili a mohlo se jet domů.

Ahoj magor je tady!!! Jasné ze jsem TP ja jak taky jinak... No nic doufám, ze se knížka zatím líbí a líbit i dal bude...

El

No Normal Girl 💗Kde žijí příběhy. Začni objevovat