28. Slovo dalo slovo

96 8 0
                                    

Na druhý den ráno jsem na něj čekal u baru. Zatím jsem leštil sklenice a snažil se myslet jen na to, jak se lesknou. Clark se objevil před sedmou , kývnutím hlavy mě pozdravil. Vypadal hrozně. Možná se vykoupal, možná si vzal čisté oblečení a vyčistil si zuby. Jenže to, jak mu krvácela duše, nešlo zakrýt. Bezesné noci mu dělaly kruhy pod očima, stres ho zmenšil. Ten pohled bolel, ale mě to částečně zasáhlo taky. Úplně stejně. Objal mě.

Padla sedmá a on se otočil okamžitě, jak začaly dolu scházet dívky. Napjatě zaryl nehty do desky baru a čekal, kdy jako poslední doskáče dolu malinká blondýnka s velkýma očima. Kdy se k němu rozběhne a skočí mu do náruče. Věděl, že se to nestane . Ale i tak neudržel svoje emoce na uzdě. nakopl jsem ho sklenkou Jacka. Danny sešel za dívkami, všiml si nás dvou. Měl to tu na starosti v době krize. oba dva nás objal a sedl si vedle Richarda. Složil si ruce na sebe, nemluvil, nevěděl o čem.

Z pracovny vyšel Mike. Ani on nevypadal šťastně. Člověk by si řekl, že musel dosáhnout svého cíle. Vidět Clarka tak zlomeného. Ale šťastný člověk by rozhodně vypadal jinak. Díval se do země. První si ho všiml Clark. V tu chvíli se v něm probrala tak obrovská síla. Skočil na nohy tak živě, jako by si právě dal deset hrnků kávy. "Ty kundo! " Vyjel po něm úplně stejně jako já po Clarkovi v sanitce. Mike se nechal povalit. Clark ho zaklekl na zemi a bil a bil. Pak ale nahmatal nůž a přitiskl mu ho ke krku. "Kdybys to ty zkurvená píčo neudělal! žila by! Ona by žila ! " Řval z plných plic. Dívky utekly nahoru, všechny se bály.

"ne!" Vyjekl jsem, když se schylovalo k dalšímu úmrtí. " tím si nepomůžeš ! " popadl jsem ho za ruku a držel ji. " Clarku... mysli na ni. Ona tě naučila soucitu. Nechtěla z tebe udělat nestvůru bez citů . Mike to posral a ví to. Ale není to on , kdo nerozdýchal jeden problém. Jsi to ty. Neházej to na něj. Jsme Hotel. My jsme Hotel. My musíme držet spolu , Clarku ...." Snažil jsem se ho umluvit. povolil a zahodil nůž . Slezl z toho kluka a seděl na dřevěné podlaze. Mike si k němu klekl a vzal ho okolo ramen. Zlehka se usmál.

"A co když to není konec. co...Ty jsi taky musel oživnout" Zašeptal a držel Clarka okolo ramen. Já se nad těmi slovy zastavil a zvedl k Mikovi hlavu. Podíval se mi do očí a mlčel . Clark taky . Vlastně jsme všichni jen hloupě mlčeli a sledovali podlahu, jako by se tam odehrávalo něco opravdu zajímavého.

"Cože" Vytrhl nás nakonec Richard. Podíval se Mikovi do očí a v těch jeho se zalesklo něco, co se nedá ani slovy pojmenovat. "Ano" zasípal a vyskočil na nohy. "Zavy. Zavy, najdi mi tátu. Kde je , potřebujeme ty papíry, všechny . " hlučel. Tak dychtivě ještě nikdy nic nechtěl .

" pokusím se ho najít, jak nejrychleji to jen půjde " Bez rozmýšlení mě vyhnal z Hotelu domu. To abych začal ihned pracovat. Vystoupil jsem z auta, nahmatal v kapse klíče od bytu a vešel dovnitř do výtahu. A za mnou vtrhla Bella. Čekal jsem , že začne křičet, nebo mě alespoň škrtit, ale nic takového se nestalo. Málem se rozplakala.

" myslím si, že by bylo spravedlivé kdyby za to všechno pykal ten, kdo ji zabil. Bez lítosti. je to moje sestra doháje! " Nahrnuly se jí slzy do očí. " Byla " zašeptala tiše a pohled sklopila k zemi. Dlouho jsem přemýšlel , co tím myslí. To chce jít Clarka zažalovat ? " ona za to nemohla, na to jsem ji znala moc dobře. Vždyť byla tak jemná, nevinná... Nemyslím si, že byla chyba v ní. A vůbec nechápu, proč ji ten kreten zabil doprdele. "

"měla dítě" Začal jsem opatrně

"Vždyť... Při prohlídce jsem zjistila, že to dítě už vůbec nemá. " Pokynul jsem hlavou a malátně se rukou opřel o sklo ve výtahu.

"Znali jste se dlouho? Řekla mi, že jsi se jí dávno ztratila" Byl jsem nadměrně zmatený ze situace, co nás provázela.

" ano. Byla jsem s ní patnáct let, byla jsem u jejího porodu. Ale pak to všechno vypuklo a navždy se mi ztratila, na dlouhých pět let. Myslela jsem si, že je mrtvá. Policajti ji nenašli, bylo celosvětové pátrání, to všechno jsem kvůli ní vytrpěla. " Sevřela nervózně klepající se rukou tyč ve výtahu." A pak ji najdu mrtvou na ulici, mou malou krásnou sestřičku, která byla schopná pro všechno objevovat svůj vlastní život. " Trochu mě to bodlo u srdce. Vím až moc dobře, co je to sourozenecká láska.

"Poslyš" Začal jsem a vytáhl ji za ruku k sobě do patra. Takhle pod tlakem se mi s holkou mluví lépe, než obvykle. "Clark by ji mohl vrátit zpátky ... k životu" Prozradil jsem jí, aby se trochu uklidnila. "Neslibuju jistou výhru, ale ....je to možné"

Na chvíli se v ní objevila kapka naděje, postřehl jsem " jak asi.. je to snad kouzelník? " Zachraptila zmateně." Bude to znít trochu namyšleně, ale když to nedokážu já, nedokáže to nikdo. " Usmál jsem se na ni.

"O to se nestarej" Vzal jsem ji kolem ramen. "Co si o tom promluvit u mě ? " Až jsem zbledl , jak jsem se do ní pustil. Trochu splašeně se mi rozbušilo srdce, aby mi nedala kopačky . " Vysvětlím ti to všechno " Dodal jsem spěšně. Její ruka se zvedla a lehce se chytla mé , která jí visela kolem ramen. Zatajil se mi dech. Sahá na mě. Sahá na mě cizí holka. KRÁSNÁ HOLKA. celý ten stres z dnešního dne mě opustil . Zavedl jsem ji k sobě do bytu a posadil ji na gauč. "Naliju ti něco k pití a začnu od začátku. " A tak jsem udělal. jakmile jsem se vedle ní posadil, začalo dlouhé vyprávění o tom , jak jsme carrie chytli , udělali z ní děvku , kterou stejně nikdy nebyla. O tom , jak se zamilovala a jak nádherně se s Clarkem měla. Musel jsem jí vybarvit Clarka jako dobrého člověka , aby se na něj nezlobila . Pak jsem jí řekl o něm, co je zač a co si prožil, musí pochopit, proč udělal, co udělal.
Poslouchala pečlivě. Nakonec jsem jí vyprávěl jak jsem přišel k té "nehodě" jak jsem volal sanitku. Rozechvěly se mi ruce. Vzala si je do dlaní a držela je. Zase se mi rozbušilo srdce. Bella už pochopila celý příběh. Už se nezlobila, naopak. Jako já se modlila, aby všechno dopadlo dobře. Viděla ve mně strach a možná se mě pokusila odreagovat. Za jiné situace a s jiným mužem bych si snad myslel, že na něj dělá oči. Měli jsme víno. Pracovalo nám v žilách.

Po mém vyprávění ale rozhovor neutichl . Začala se se mnou bavit jako s normálním člověkem a často jsme se spolu smáli. Pak se přeze mě nahnula pro svoji dolitou sklenku. Hrudí se mi opřela o klín a já jen zalapal po dechu . Na pažích mi naskočila husina . Narovnala se a usmála na mě. Měla nádhernou a opravdu dobře vyvinutou hruď. To Carrie byla jak žehlící prkno. Ale tohle.. Položila mi ruku na stehno a já si až teď uvědomil, že jí koukám na prsa a ona o tom asi naprosto jednoznačně ví.
A co bylo horší, něco se začalo dít tam dole u mě.

Za hranice možnostíKde žijí příběhy. Začni objevovat