Za hranice možností

32. Ruku na srdce

Její tělo se na malý moment uvolnilo, vmžiku si mě stáhla do objetí a pevně sevřela okolo krku" Já nechci aby jsi fetoval, sakra. Já o tebe nechci přijít Zavy, jsi poklad. Můj poklad. " Pohlédla mi do očí, pak na injekční stříkačku a odtáhla se " vyhoď to. Co je to za látku ? " Jen jsem jí pevně držel a možná se snad trochu chvěl. Zase jsem stál na hraně. Něco krásnýho mohlo skončit.

"Morfin" Nelhal jsem jí. Díval jsem se na látku. "Už jsem ti to vyprávěl Bello , víš, co se mi stalo. Tohle mi pomáhá nemyslet na bolesti. " Snažil jsem se jí to co nejrozumněji vysvětlit.

" ale vždyť bolesti se dá utéci i jinak. Zavy. Proč zrovna drogy. " Vzala mou hlavu do dlaní a zadívala se mi hluboko do očí" Proč. Vždyť máš mě. "

"Řekla jsi mi, že mě miluješ tepvre před pár minutama. Neměl jsem do tý doby nic. B-Bello, tohle je nejjednoduší cesta, jakou jsem našel " Zachraptil jsem vysíleně z toho , jak zklamaně na mě hleděla. Držel jsem a čekal, jak to dopadne. "Jsi pro mě všechno, věř mi. Neni... Neni to tak lehký, nechat toho "

" tak to udělej, pro mě. " Zavrtěla hlavou a políbila mé suché rty. " Teď už máš vše, co potřebuješ. Nebo snad ne ? " Vystrašeně jsem se zadíval na zem.

"Jasně že ano. Ale závislost....... je...je to závislost . "Beznadějně jsem se na nipodíval a posadil se na zem k baru. Natočila do skleničky vodu a sedla si ke mně, skleničku mi dala

" Napij se, miláčku. " Zašeptala mírně" Spolu to zvládneme, pomohu ti. " Srdce se mi rozbušilo, zvedl jsem k ní hlavu a napil se, jak řekla. Natáhl jsem hlavu a políbil ji. Nebyl jsem totiž schopný poděkovat nahlas. Chvilku jsem u ní seděl, pak mě vzala do postele a já se konečně pořádně vyspal. A to jsem si ani nepíchnul.

A tak můj život pomalu ale jistě nabral ten správný směr.

*****

"Co chceš, proboha?" Téměř vystrašeně jsem se podíval na Bellu pod sebou.

"Ahoj, to nic. Jen jsem se chtěla zeptat, kdy přijdeš" Ulevilo se mi , že se nic neděje. sklonil jsem čelo k Bellči. Bylo asi půl desáté ráno, ona ležela pode mnou a já ji měl zrovna pečlivě rozpracovanou. Chtěl jsem odpovědět, ale Bell se pode mnou sama začala kroutit, pánví se na té má zavrtěla a já místo slov jen hlasitě zasténal spokojením. "Zavy" Vyštěkl jindy milý hlásek. "Co se děje ? Zavy co děláš ? Kde jsi" Trochu nepříjemně jsem se ošil.

"Do toho ti nic není. Voláš nevhod. Dneska přijdu , čau."

"Xaviere" použila hrubší hlas. " máš se tu starat o mě. Potřebuji tě, ihned se za mnou doprav. " Naléhala vyděračsky. "Budu si stěžovat Mikovi. " Zavěsila a já jsem měl co dělat, aby mi došlo, jak to myslela s tím Mikem.Omluvně jsem se podíval na svoji novou slečnu. Opětovala to jemným úsměvem a dala mi polibek.

" Je mi líto, že jsou kvůli mně takové problémy " Pokynul jsem hlavou .

"To nejsou. Je to všechno kvůli ní. Prosím, nech to být. " Přivinula si moji hlavu k rameni a já pokračoval v tom, co jsem si tak důležitě začal.

Po mé ranní práci jsem se musel vydat i do té reálné. Bell za mého doprovodu odešla odpočívat k sobě do bytu a já pak vzal své auto a jel rovnou na parkovistě před Hotel. Myšlenky už byly na pochodu a já přemýšlel nad nejhorším . To zas bude řádit tajfun. Už když jsem vešel dovnitř bylo ji vidět, jak přešlapuje nahoře na pódiu. S někým si tam povídala. Ten někdo byl schovaný vzadu, neviděl jsem tam. Nicméně ona viděla mne. Seskočila na zem a doběhla ke mně . v tu chvíli, přesně v tu jednu jedinou chvíli jsem netušil , jestli bude brečet, křičet nebo se smát. Moje malá Jay, kdy se naše cesty rozdělily?

Položila mi dlaně na studené tváře. "Miluju tě." Zašeptala s jistotou v hlase. "Za tu dobu, co jsme spolu , jsi mě toho hodně naučil. A taky jsi to byl ty, kdo si mě vzal. Možná bych si našla normálního přítele, kdyby jsi nezasáhl jako první. Teď je moje srdce tady " položila svoji ruku na moji hruď . "A ty se o něj musíš starat. Milovat ho a neubližovat mu. " Usmála se a já dostal strach. "Je to tvoje práce. Miluju tě. " Slyšel jsem to ještě jednou . Sklonil jsem poraženecky hlavu a pochopil, že má v tomhle pravdu. "Od malička jsi byl můj velký brácha. Brácha, co mě nikdy nenechal samotnou .. Copak si opravdu myslíš, že nějaká normální holka kdy pochopí, jaký doopravdy jsi ? Drogy, kouření, tenhle malej incest... Zavy. Já jsem jediná holka, co ti vyléčí smutek v srdci. Víš, jaký jsi náladový a náročný na společnost. Teď mě možná opustíš kvůli nějaký sexy frajerce s pěknýma kozama. Ale věř mi, dřív nebo později, opustí tě, protože bude unavená. " Políbila mě na čelo . "Já se neunavím nikdy. Dal jsi mi to nejhezčí dětství a já ti to splatím teď v dopělosti . "

Neříkal jsem nic. Ani slovo, ani hláska. V hlavě mi to šrotovalo. Všechno, co řekla, dávalo smysl. Ale ještě ráno, tehdy, jak mě Bella držela v objetí a kreslila mi nehty po hrudi, ještě tehdy bych byl do krve tvrdil , že všechno, co Jay říká, je lež. Zachlechl jsem Terryho, co stál zrovna mezi dvěřmi jak říká : " Ano ? že jsi mluvil s Aronem a že van Clein byl spojen , jojo. Čau " Ale copak můžu pořádně vnímat , když mám hlavu plnou dvou nejdůležitějších lidí v mém životě ?

Počkat, proč pokládám Bellu za tu nejdůležitější ? Známe se několik měsíců a teprve nedávno jsme se dali skutečně dohromady. Téměř ji neznám a stejně už mi přijde, že spolu žijeme 45 let a máme 4 děti. To pouto sílí. A brzy dojdu na rozcestí, kde bude možnost vybrat si buď a nebo.

Sourozenec versus první láska.