Za hranice možností

30. Všechnopárty

"Takže spolu chodíte ? "

"No to jsem se chtěl zeptat spíš já tebe" Clark na mě vykulil oči na znamení, že jsem asi blázen.

"Jak ode mě ? jsem snad ty a Bella, abych ti řekl : Tak a tohle je vztah . ..? " Pokrčil jsem úzkostlivě rameny .

"Myslel jsem, že víš víc jak to chodí s holkou ve vztahu" Napjatě se nademnou vzpřímil .

"Asi ne, jak vidíš. snažím se svojí holku vytáhnout ze záhrobí." Odsekl mi a já si uvědomil, že má pravdu . Sedl jsem si do křesla, co stává pod podiem. Zapálil jsem si cigaretu a dlouhou chvíli mlčel.

"Já jenom nevím, jak se k ní chovat, až se uvidíme. " Důležitě zvedl hlavu a podíval se mi do očí.

"To nevím , ale dám ti dobrou radu. Jestli se ti ta holka líbí , jako že asi jo, když se ti třesou kolena při pohledu na ni, měl bys tu příležitost lapnout a ovládnout situaci. Nečekej, než to udělá Bella, protože ona by klidně mohla ošetřovat nějakýho sexy pacienta a ten nebude tak pomalej, jako jsi ty. A budeš mít po srandě. Nebo co hůř , co když se jí něco stane " Pomyslel na Carrie.

"Děkuju" Upřímně jsem se na něj usmál a on mi rozumně pokynul hlavou. Nalil si dvě sklenky vodky a postupně je do sebe nalil. Jestli se něco zvrtne a Carrie už se nikdy neprobere.... Sám tu bez ní pojde žalem. Nebo se uchlastá k smrti.

"Budeš tu ? "

"co? "

"Dneska, budeš tu ? "

"Jo asi jo, proč "

"Přijdou sem COVáci" Nakrčil jsem nos a vydechl kouř.

"Proč ? kdo je má jako hlídat ? "

"Oni se ohlídají , jsem dostal slib. "

"Okej, co tu chtějí ? "

"Nevím. Možná něco pořešit ? Neptal jsem se "

" A ty tu budeš celou dobu ? "

" Snad" Usmál se na mě. Naježil jsem se při představě, že tady s těma klukama budu sám . To nedám , ne. Hned jsem mu to vpálil. Se smíchem se mě pokusil ujistit, že se opravdu budou dobře hlídat a že by neměli způsobit škody. To se lehce říká , no těžko se tomu ale dá věřit.

"Kdo všechno tu bude od nás ? "

"Mike, Danny, Terrence, ty a já..."

"Takže všichni"

"pozval jsem Terryho, jestli by ho taková společnost zajímala, ať za námi taky dorazí, tak snad jo. bude nás šest na pět. " Nezmohl jsem se na víc než na souhlas. Tak snad abych se připravil ?
Po vystoupení z auta u mého mrakodrapu moje oči na ulici zavadily o povědomou slečnu . Sousekda z budovy naproti. Chvíli jsem nervozně tajil dech a nevěděl, jestli mám nebo ne. Nakonec se mi podařilo k ní doběhnout a vzít ji za rameno. Než se stihla otočit, udělal jsem to za ni a ovinul jí ruce okolo pasu. Bylo vidět, že se mě lekla, ale hned jak zjistila, kdo to je, začala se smát.

"Zavy" Objala mne okolo krku a chtěla mi dát pusu na tvář, já ale uhnul a nastavil rty. Takže mě samovolně políbíla. Vykulila očka a rychle se poodtáhla, až jsem se lekl, že to byl omyl mého života.

" Zlobíš" zašeptala vesele a hned na to si mě chytla ve vlasech a tentokrát už dobrovolně se mi natiskla na rty. Moje napětí vyprchalo okamžitě. Zavřel jsem oči a nechal se unášet polibky. Zasténal jsem jí uvolněně při rtech.

"chodíme spolu, jo ? " Moje oči ji shlédly celou od hlavy až k patě. Je tak dokonalá , bože.

"Chodíme spolu ? " Zaleskly se jí oči. Začaly zářit, víte jak září hvězdy , ne ? "Zkusíme to " Usmála se, trochu jsem se těch slov lekl . Protože mi to řeklo něco jako : když uděláš chybu, bude konec . A tu myšlenku si připustit nechci.

"Zvu tě k sobě, zítra večer " Při pomyšlení na to, co s ní mám v úmyslu dělat jsem se trochu napnul. Vášeň se mi nahrnula do hlavy . Naposledy jsem jí věnoval polibek a zpěšně se rozloučil. "Promiň mi, jen jsem ti to chtěl říct, musím už zas jít. Ještě ti napíšu. " Nohy mě co nejrychleji přenesly do bytu , abych se mohl vysprchovat a pak zase cestovat zpátky do práce. Takové lítačky tam a zpátky nesnáším.

"Ahoj" Podíval jsem se na Clarka, který obsluhoval naše hosty. A když se na mě kluci otočili, pozdravil jsem i je "čau". Ochotně ke mně přišli a podali mi ruku, hezky jeden po jednom. " Ahoj Chestere" Usmál se na mě vysoký, jako špejle tenký kluk, který ani z dálky nevypadal tak křehce, jakým doopravdy byl. Víte, být upírem, to je asi celá věda. Co já o tom vím, ostatně. No něco jo. Třeba že jsou křehcí. Jejich kosti jsou zhruba podobné těm, které mají ptáci. Ptáci mají kosti odlehčené, aby mohli létat. Upíři mají taky velice křehké kosti, ale nelétají, samozřejmě. Ani se nemění na netopýry, pokud vím. Jsou to krysy. Tváří se, jak se jim to zrovna hodí do krámu . Můžete si myslet, že jste jejich nejmilovanější duše a přesto vás jsou schopni zakousnout ze vteřiny na vteřinu . A nezáleží na tom , jestli jste spolu den, nebo 50 let. A COVáci obvzlášť. Větší hady jsem nezažil. Proto se s nimi tak nerad stýkám. Nikdy nevím, co se od nich dá čekat. Chester, nejstarší z pěti bratrů , pomylsný vůdce smečky, je vysokán s černými vlasy. Jak ho jen popsat, na první pohled by jste poznali že: ne e s tím si nic začínat nebudu. Jeho ostrá čelist, vystouplé lícnice dodávají myšlence ten nádech pravdy. Přes to všechno, když si usmyslí, že se bude chovat jako pravý gentleman, dá se podlehnout.

Dělá to tak vždycky, když je ve společnosti . Na toho chlapce by si nikdo nemohl stěžovat, ale jenom proto, že taky nikdo neví pravdu. Po Chesterovi je tu Thommas, ten nejrozumnější a jediný , kdo z těch pěti hraje férově. Elliot a Emmet jsou dvojčata , táhnou to spolu už jak dlouho. Kai, nejmladší, nejdivočejší, přesto nejroztomilejší.
Já s nimi nikdy moc nebyl sám . To Clark o nich ví víc. Jedno mi ale ani on nikdy nedokázal vysvětlit a jich jsem se bál zeptat.
Všechny tyhle nekřesťanský bestie jsou křtěný. Teda až kromě toho nejmladšího. Kdybych měl víc odvahy, možná bych se zeptal , proč jsou upíři křtění. Nebo bych se zeptal, proč Kai není. Ale tohle mi přijde hodně osobní a stejně, věřil bych tomu , když 98% všeho , co od nich slyším , nevěřím ?