Honest girl

If you need friends, just go and make them.

V noci se mi zdálo o obřím skákajícím klobouku, co mě honil Příčnou ulicí a pořád na mě řval: Prořízlá hubo!!! Prořízlá hubo!!!

Říká se, že když spíte na novém místě a zdá se vám sen, ten sen se stane skutečností.

Já tomu nevěřím. I v kouzelnickém světě jsou mluvící a myslící kloubouky výjimkou. Možná je jenom tenhle jeden, ale ten mi připadá spíš mluvící než myslící.

Roztáhla jsem závěs, který jsem si večer kolem svojí postele zatáhla.

A tak jsem uviděla dívčí nebelvírskou ložnici poprvé v denním světle. Byly tady i s tou mojí čtyři postele. Ale byly prázdné.

,,Tak jsi se konečně vzbudila!" Vykřikl hlas za mnou a já leknutím nadskočila.

Otočila jsem se po hlase. Dobře. Jinak. Trhla jsem tím směrem hlavou tak prudce, že mi křuplo v krku.

Chtěla jsem dát hlavu zpátky, ale nešlo to.

,,A jeje." Ozval se jinačí hlas.

,,Klid. Já myslím, že to není nic, co by Pomfreyová nezvládla dát do pořádku."

,,Kdo je ta Pomfreyová?" Zeptala jsem se.

,,To je ošetřovatelka."

Podle zvuku kroků jsem poznala, že obešly postel, abych na ně viděla.

Byly to tři holky v mém věku. Jedna zrzavá s velkýma smaragdovýma očima. Druhá měla husté světle hnědé vlasy a modrozelené oči. Ta třetí kaštanové vlasy a oči stejné barvy.

,,Já jsem Lily Evansová." Představila se zrzka a mile se usmála.

,,Já jsem Caitlin Nottová." Usmála se brunetka.

,,A já jsem Katherine. Katherine Potterová." Usmála se světlehnědovláska.

Usmála jsem se na ně.

,,Já jsem Leah. Leah Filchová." Řekla jsem po kratším zaváhání.

Holky vykulily oči.

,,Filchová?! Jako-" vykrkla Kate.

,,Jo. Jako od školníka." Poslední slovo jsem skoro vyplivla. Čím delší dobu jsem byla v něčí přítomnosti, tím víc jsem svého tak zvaného otce nenáviděla.

,,A byla bych ráda, kdybyste mě s ním nijak nesrovnávaly, protože když jsem měla možná půl roku odnesl do Zapovězeného lesa a byl by nejradši, kdybych tam zemřela, nebo mě něco zabilo!" Prskala jsem.

,,Rozhodně neměl v plánu to, že bych přežila a už vůbec ne to, že bych se dostala do Bradavic." Tohle už jsem řekla šeptem a rozbrečela se. Bylo toho na mě moc.

Holky vypadaly vyděšeně, ale jejich výrazy se postupně změnily na soucitné.

Lily mě začla utěšovat a později se k ní přidaly i Cat a Kat. Nebo radši Cat a Kate?

,,Zajdeme na tu ošetřovnu, ne?"

,,Přikývla bych, ale jaksi nemůžu." Zasmála jsem se a holky taky.

Tak jsem se převlíkla z pyžama do normálního oblečení a potom jsme všechny společně vyšly z nebelvírské společenky a šly na ošetřovnu.

Celou cestu jsme si povídaly a já zjistila, že jsou to super kamarádky.

,,A tys vážně žila tak dlouho v lese?" Nevěřila svým uším Cat.

,,Jo. Ale bylo to celkem fajn. Je to zvláštní, když teď tam vlastně nesmím." Zasmála jsem se.

,,Je zvláštní, že nevíš jestli jsi čistokrevná." Řekla Cat.