Honest girl

St. Valentine

Ve skotské krajině, kam si rád zašel kdejaký turista i místní se rozprostíraly nekonečné, přes rok zelené pláně, nyní pokryté sněhem. Snad každý obyčejný smrtelník by se díval na bezchybnou a člověkem nenarušenou krajinu jako na něco posvátného. A ano. Byl to překrásný pohled, když nad tímhle výjevem ke všemu vycházelo ranní slunce a nad zemí se vznášela mlha.

To byl ale jen první pohled.

Pokud jste měli to štěstí a patříte k části lidí, kteří jsou obdařeni zvláštním darem, nevidíte jen prázdnou krajinu.

Máte možnost spatřit kouzelný hrad, ve kterém je ještě úplně ticho, jelikož zatím všichni spí.

Kdo by taky vstával v takovou brzkou hodinu, když je sobota.

Ale ačkoliv kouzelníci a mudlové nemají stejné možnosti ani životy, tenhle den je pro všechny stejný.

Svatý Valentýn.

Den, který někteří lidé nenávidí, den, který někteří lidé milují.

V podstatě svátek na dvě věci.

Svátek, který si vymysleli zamilovaní lidé, aby měli důvod být celý den jen spolu.

Svátek, který si vymysleli očividně dva sobečtí a zlomyslní lidé, kterým dělalo dobře ubližovat psychicky druhým.

Asi takový měla na Valentýn názor Leah Filchová.

Doposud každý rok jej strávila v lese s hejnem zmutovaných hovad ve vlasech.

Letos tomu však bylo jinak.

Letos se probudila už ve dvě hodiny ráno v dívčí nebelvírské ložnici s příšernou bolestí hlavy.

Postel jí najednou připadala až moc měkká a vyhřátá. Polštář moc nadýchaný a peřina příliš těžká.

Měla pocit, že se za chvíli pozvrací, ale místo koupelny zamířila k oknu, pod kterým stála stará truhla. Vytáhla z ní huňatou deku a jen v krátkém pyžamu a zelených bačkorách sešla schody do společenské místnosti.

Původně se chtěla uvelebit do pohodlného křesla hned u krbu, ale její hlava si žádala chladivý obklad.

Zamířila proto k oknu, za kterým už pomalu vycházelo slunce a osvětlovalo celou útulnou místnost.

Cestou si asi po desáté přečetla útržek pergamenu připíchnutého na nástěnce, ohledně konkurzu na post odrážeče v nebelvírském famfrpálovém družstvu.

Adam Pooh, současný odražeč, se totiž momentálně nacházel na ošetřovně v dost bídném stavu a nevypadalo to, že by mohl někdy v blízké budoucnosti chodit, natož hrát famfrpál.

Cait s Kate trénovaly s Leah každý den, nechtěly nechat věci náhodě.

A přesto, že dívka držela odrážečskou hůl v rukou poprvé, neměla špatnou ránu.

Konkurz se měl konat dalšího dne už od rána. Protože, jak řekl James Potter, "na Valentýna má každý práce dost a kvůli tomu, aby měla moje milovaná Lily příjemný den, se asi vzdám i famfrpálu."

Když to Lily slyšela, její bezchybný obličej nabral barvu stejnou, jako měly její vlasy a James si vyslechl pestrý seznam nadávek - žádná z nich však nebyla doopravdy sprostá, bavíme se přece o Lily Evansové.

Leah se nad tou vzpomínkou jen pousmála a posadila se na okenní parapet, na který během přemýšlení vylezla. Přitiskla si hořící hlavu na chladivou okenní tabulku a zavřela oči.