It was only just a dream

401 33 2
                                    

Zavřené dveře.

Zamčené dveře do jindy prázdné učebny dějin.

Prázdné, ale volně přístupné i mimo vyučování.

Zevnitř bylo něco slyšet.

Znělo to jako...vzlyky?

Měla pocit, že poznává všechny hlasy osob v oné místnosti.

Nemohla se však dostat dovnitř.

Cítila nebezpečí.

Stále hlasitější vzlyky a stále silnější pocit nebezpečí.

A co bylo nejhorší, že nevěděla, z čeho ten strach je.

Tep se dívce zrychlil a začala se potit.

V tom se v klíčové dírce ozvalo otáčení klíče.

Kate se rychle běžela schovat za nejbližší brnění.

Bez povšimnutí kolem ní prošla skupina asi šestnáctiletých chlapců.

Všichni se smáli.

Jakmile byli v dostatečné vzdálenosti, Kate vyběhla zpoza brnění a běžela k otevřené učebně.

Úplně vzadu na zemi u zdi ležela dívka.

Nehýbala se.

Kate to pochopila téměř ihned.

Na zemi tam před ní ležela...

Kate se prudce vymrštila do sedu a začala se rozhlížet kolem sebe.

Pak sebou hodila zpět do peřin.

Tyhle sny se jí zdály poslední dny pořád.

Nikomu o nich neřekla.

Bála se, že by si z ní zase akorát utahovali.

Kate měla strach.

Strach, že ty sny něco znamenají.

Nejhorší však byl pocit, že někde v hloubi duše věděla, kdo ta dívka ze snu je.

Ve skutečnosti si to však nebyla schopná jakkoliv spojit. Měla to jméno na jazyku, ale nikdy jej nedokázala nahlas říct.

Nebylo to možné.

Za okny už pomalu svítalo, ale Kate se přesto pokusila znova usnout.

Přece jen, zítra ji čeká poslední a zároveň nejdůležitější zápas, který ukončí celou sezónu a rozhodne pravděpodobně o vítězi školního poháru.

Kate zavřela oči a odplula do říše snů.

Avšak dnes jí někdo nepřál.

Znova pře sebou viděla zamčené dveře.

Znova slyšela dívčí vzlyky plné strachu a zoufalství.

A znova cítila onen pocit bezmoci.

Že slyší pláč, ale nemůže pomoci.

Trochu depresivní, co...

Taky se blíží škola, tak co čekat 😅

Jinak. Snad mi odpustíte famfrpálovou kapitolu. Napsala bych to jenom, kdyby několik z vás opravdu moc chtělo, ale jinak spíš ne.

Taky je to docela dost krátká kapitola.

A co vy, těšíte se do školy?

Vaše

Notwozet

Honest girlKde žijí příběhy. Začni objevovat