,,Přesně tak, horký."

894 65 1
                                    

,,Monsieur Soyer, co se to tatyy tějee?"

,,Ehm..." Zarazil se Claude a jedovatá poznámka, kterou chtěl vmést Leah do obličeje se mu ve chvíli rozplynula na jazyku.

,,To nic." Zasáhla Leah. ,,Jen menší výměna názorů."

Ředitelka školy zavrtěla přísně hlavou. ,,Pojďte se mnou."

,,My jsme zrovna chtěli jít na hodinu." Pokusil se všechno zachránit James, ale madame Maxime jej jen zpražila přísným pohledem obrovské ředitelky a pokračovala v cestě.

Muselo vypadat vtipně, když všichni najednou sklopili hlavy a vydali se poslušně za ženou, třikrát vyšší než byli oni sami.

'Tak proto jsou tady tak vysoký stropy' malém se plácla Leah do čela, jak ji to napadlo, když sledovala obryni s červenými vlasy.

Načež si v duchu pogratulovala a pokračovala dál. Konečně došli do třetího patra a zabočili doleva k velkým dveřím z prapodivného materiálu.

Vešli dovnitř a postavili se do řady.

Leah stála přímo uprostřed, hned vedle Siriuse. Z druhé strany stála Lily.

,,Monsieur professeur?" Zašvitořila madame Maxime a ze skrytých dveří vykoukly bílé vousy s půlměsíci místo očí. Tedy... Vlastně Brumbál.

,,Copak paní ředitelko?" Usmíval se profesor, potom však spatřil skupinku nebelvírských studentů a Clauda a jeho pohled se změnil na chápavý.

,,Samozřejmě." Zamumlal si pro sebe.

,,Můšete to s nimi vyrrršešit?"

,,Ale jistě. Na bych však potřeboval něco probrat jen se slečnou Filchovou a slečnou Potterovou." Přidržel dívkám dveře, když procházely kolem něj skrývaným vchodem. Když je za nimi Brumbál zavřel, jakoby se rozplynuly.

,,Leah. Ne Filchová. Prostě Leah." Zamračila se Leah nad oslovením příjmením.

,,Ach. Omlouvám se. Budu muset vyhledat vaši matku a promluvit s ní."

,,Ona žije? Kde je? Proč mi o ní nikdo nic neřekl?" Začala se vyptávat Leah, ale Brumbál ji zarazil.

,,Tohle později. Nyní jsem se vás chtěl zeptat, jestli si nedáte čaj."

Leah i Kate to překvapilo a nechápavě na sebe pohlédly.

,,Ano, dám si čaj. Děkuju." Vzpamatovala se Leah jako první.

Kate začala kývat hlavou. ,,Já taky."

,,Výborně." Brumbál přešel ke skleněnému stolu a do rychlovarné konvice napustil vodu.

,,Není nad čaj, připravený tak, jako to dělají mudlové." Usmál se a pokynul dívkám, aby se posadily.

,,Takže." Začal, když se všichni usadili do pohodlných křesel. ,,Začal bych asi tím, co se dělo, když jste zmizely."

××××

Řekly Brumbálovi stejnou verzi příběhu, o kterou se podělily už ráno s Lily a Cait.

Když dořekla Leah poslední větu, natáhla se pro šálek s čajem a trochu si usrkla.

Měla co dělat, aby tekutinu nenavrátila zpět do nádoby. Brumbál byl možná uznávaný kouzelník, ale čaj, alespoň podle Leah, uvařit prostě neuměl.

,,Chutná?" Zeptal se Brumbál s milým úsměvem, který mu Leah křečovitě oplatila.

,,Moc, jenom je to ještě celkem horký."

Kate byla stále mimo z předchozího rozhovoru a tak se, nevnímajíc kamarádčin varovný pohled napila ze svého šálku také. Už se ale neudržela, tak jako před chvílí Leah a takzvaný čaj vyprskla zpět do šálku.

Omluvně se podívala na Brumbála.

,,Přesně tak, horký."

Když vyšly ven, Brumbál je všechny poslal na hodinu s tím, že to vyřeší později.

,,Tak co, nějaká moudrá rada do života?" Zeptala se Cait s úšklebkem.

,,Vlastně jo." Ušklíbla se i Leah.

,,Nikdy si od Brumbála neberte čaj."

Ahoj,

Myslím, že pro jednou oželíme moje autorský kecy a já vám jenom poděkuju za 4k přečtení a všechny ohlasy. Mám z toho velikananánskou radost.

notwozet


Honest girlKde žijí příběhy. Začni objevovat