Honest girl

,,FILCHOVÁ!?"

Když zazvonil budík, ještě jsem ležela v posteli a vzpomínala na včerejší den. Stalo se toho tolik. Tolik krásných věcí, jaké jsem ještě nezažila. A teď jsem to mohla prožívat každý den.

Našla jsem si kamarádky. Lidské kamarádky. Ne kentaury, pavouky nebo testrály. Lidské kamarádky.

Lily Evansová - dívka s krásnými ohnivými vlasy a velkýma smaragdovýma očima. Dívka, které zmijozelští nadávají do mudlovských šmejdek

Caitlin Nottová - dívka s hnědými vlasy a modrozelenýma očima. Pro svou rodinu krvezrádce

Katherine Potterová - dívka se světle hnědými kudrnatými vlasy a hnědýma očima. Sestra Jamese Pottera.

Tohle jsou snad ty úplně nejúžasnější holky, co jsem mohla potkat. A ty nejskvělejší kamarádky na světě. Nemůžu si přát nic lepšího.

,,Holky! Vstávejte!" Zakřičela Lily.

Fajn. Spletla jsem se. Mohla bych si přát, abych ještě mohla zůstat v posteli.

Otočila jsem se na druhý bok a nespokojeně zabručela.

,,Leah, vstávej! Všichni už se z té postele zvedli." Řekla Cait.

,,No jo." Řekla jsem a po chvilce se konečně zvedla. Svět se se mnou zatočil a já se opatrně zvedla.

Je to tady. Můj první školní den.

V rychlosti jsem se oblékla, nachystala si knihy do brašny a s kamarádkami se vydala na snídani.

Došly jsme do Velké síně a pustily se do jídla.

,,Slečno Filchová, tady máte rozvrh." Řekla McGonagallová.

,,Děkuji." Řekla jsem a rozhlédla se kolem. Naštěstí nikdo neseděl poblíž. Nikdo, kdo by mohl slyšet oslovení, kterým mě profesorka nazvala.

Oddechla jsem si. Všichni se to za chvíli dozví a pokud je pravda, co holky včera říkaly - totiž že drby se v Bradavicích přenášejí, jako nějaká nakažlivá nemoc - bude toho tak dva dny celá škola.

S povzdechem jsem se zadívala na svůj rozvrh. Včera jsem byla u Brumbála, abych si vybrala nějaké dobrovolné předměty. Vybírají se sice už ve třetím ročníku, ale chápete...

No, vybrala jsem si jasnovidectví, starodávné runy a věštění z čísel. Ano. Jasnovidectví mi přijde už teď jako velká pitomost, ale podle Kate, která tam chodí je to fajn, protože  si můžeš všechno vymyslet a to je potom sranda.

,,První hodinu mám přeměňování." Řekla jsem.

,,Tak to máme všechny." Usmála se Lily.

,,Sedneme si spolu, jo?" Usmála se Kate.

,,Jojo. Jasně." Zasmála jsem se.

Dojedly jsme a vydaly se na hodinu.

,,Dobrý den, třído." Začala hodinu profesorka McGonagallová.

,,Dnes si vyzkoušíme přeměňování v praxi. Vytáhněte si pergameny." Všichni jsme na profesorku přeměňování koukali jako na blázna. Vždyť nám přeci před chvílí řekla, že budeme kouzlit. Ne psát. Na co tedy pergameny?

,,Řekla jsem, abyste si nachystali pergameny. Co je na tom nesrozumitelného?!" Nikdo nic raději neříkal. Ani já jsem tentokrát raději nic neřekla a spolu s ostatními spolužáky se začala hrabat v brašně a hledat čistý pergamen.

,,Výborně." Řekla kousavě profesorka. ,,Budete jej přeměňovat v sešit."

Po vyslovení tohoto slova na ni část třídy tvořena čistokrevnými koukala snad ještě nechápavěji než před chvílí.

,,Počkejte, jeden vám ukážu." A vytáhla ze stolu sešit. Obyčejný sešit. Potom ještě řekla nějaké kouzlo, které jsme měli použít, ale moc jsem jí nerozuměla.

,,Kate, nevíš co říkala?"

,,Nemám páru." Odpověděla a už se otáčela na Lily, která seděla za námi.

,,Lily, nevíš co to McGonagallová říkala?" Zašeptala.

Lily obrátila oči v sloup a řekla něco stejně nesrozumitelného, jako předtím profesorka.

Zkusila jsem zopakovat formuli a nějak random jsem mávla hůlkou načež se Katin pergamen vznesl do vzduchu a roztrhal na malé kousky.

,,Slečno Potterová, co to vyvádíte?!" Vyjekla McGonagallová.

,,Já nic. To Leah."

,,Filchová?!" Zamračila se profesorka.

,,Filchová?!" Zalapala po dechu třída.

Všechno utichlo a pohledy všech přítomných se přesunuly na mě.

No super. Pěkně děkuju.

Zaklonila jsem hlavu a protočila oči.

,,Máte něco dělat, pokud vím." Obořila se na třídu profesorka a já se kousla do jazyka a spolkla všechny poznámky, co se mi draly na jazyk.

Všichni se otočili zpátky ke svým pergamenům. Nemohla jsem si ale nevšimnout občasných pohledu mým směrem.

Konečně zazvonilo. Zamířila jsem s Lily, se kterou jsem měla lektvary do sklepení.

,,Filchová? Jako vážně?!" Řekl někdo. Když jsem se otočila uviděla jsem Poberty, jak stojí a prohlíží si mě.

,,Já za to nemůžu." Odsekla jsem a otočila se.

Všichni nás potom už nechali na pokoji a my mohly v klidu dojít do sklepní učebny a sednout si na místa. Já jsem seděla zatím sama, protože Lily seděla s nějakým klukem s černými mastnými vlasy.

Když do třídy přišel i zbytek lidí a já pořád seděla sama, sedl si ke mě Remus. Ano. Ten Remus Lupin.

Plaše se na mě usmál.

,,Nevadí ti když si přisednu?"

,,Když nebudeš rozebírat moje příjmení tak ne." Usmála jsem se.

Taky se usmál a v tichosti jsme očekávali příchod profesora.

Křiklan přišel do třídy a oznámil, že dnes budeme probírat jenom toerii. Mávl hůlkou a na tabuli se objevily snad nekonečné zápisky.

Mě si zavolal k sobě a do konce první hodiny zkoušel. Zjistila jsem, že lektvary mi celkem jdou a tak jsem obdržela pozvání na Křiklanův hallowenský večírek.

No a celou druhou hodinu jsem si opisovala zápisky.