Honest girl

,,Smrtijede..."

Včera jsem se do postele dostala dávno po půlnoci. S Blackem nám trvalo nehorázně dlouho, než jsme celou tu hromadu šrotu vyleštili.

A ačkoliv mi trvalo dlouho se do postele dostat, trvalo mi mnohem déle, dostat se z ní ven.

Když jsem to udělala, zamířila jsem rovnou do koupelny.

Když jsem za sebou zavřela dveře, podívala jsem se do zrcadla.

Viděla jsem samu sebe s vlasy, které byly tak mastné, že bych směle mohla konkurovat Snapeovi.

Vážně. Skoro jsem z nich ždímala olej.

Ihned jsem vlezla do sprchy a jelikož byla sobota a já měla spoustu času, rozhodla jsem se pro důkladnou očistu svého těla.

Musím říct, že jsem si na hlavu napatlala víc šamponu, než za posledních čtrnáct let dohromady.

No co? Víte vy vůbec, jak by mě kentauři prohnali, kdybych do nějaké vody v Zapovězeném lese vylila byť jen kapku šamponu?

Vylezla jsem ze sprchy a jednoduchým kouzlem jsem se osušila.

Přešla jsem k zrcadlu a chtěla se na svůj odraz spokojeně usmát, ale místo toho jsem zrudla vzteky.

Svoje krásné zvlněné vlasy jsem měla zelené!!!

Myslela jsem, že někoho zabiju.

Vtrhla jsem do ložnice.

,,Evansová, Nottová, Potterová! Vstávat!" Zavřeštěla jsem.

Všechny tři se s trhnutím posadily.

Jejich reakce byly různé.

Lily se zatvářila zděšeně.

Cait protočila očima a zpátky zalezla do postele.

A Kate mě naštvala. Proč? Rozesmála se!

,,Co se směješ Potterová?!" Zasyčela jsem.

,,Ále...jenom tak že vím, kdo má vaše vlasy na svědomí, slečno Filchová."

Zamračila jsem se.

,,Kdo?" Vyštěkla jsem.

,,No..." Protáhla Kate a našpulila rty. ,,To ti neřeknu."

Skočila jsem na její postel a začala ji lechtat.

,,Řekni mi to a já tě nechám na pokoji."

,,N-ne, j-já ne-smí-nesmím." Svíjela se Kate smíchy.

,,Ale jasně že můžeš." Ušklíbla jsem se.

,,Ta-tak jo." Zapištěla a já ji nechala na pokoji.

,,Takže?" Povytáhla jsem obočí.

,,Black, James, Remus a Pettigrew. A brácha mě zabije." Zamumlala.

,,To nestihne, neboj. Já ho zabiju dřív než Pettigrew stihne vyžrat celou Velkou síň."

Naštvaně jsem vypochodovala z ložnice a zabušila na dveře toho chlíva.

Nic.

Rozrazila jsem dveře a...

...do nosu mě udeřil tak děsivý zápach, že jsem málem zapomněla, proč sem lezu.

,,Vstávat!" Zaječela jsem, toho dne už podruhé.

Nikdo sebou ani nehnul. Jenom Lupin sebou trochu trhl.

,,Okamžitě se vyhrabte ven!!!"

To už se Lupin posadil a vyděšeně na mě zíral.

Ostatní spali klidně dál.

Přešla jsem k Lupinovi a zabodla jsem mu prst do hrudi.

,,Ty..." Zasyčela jsem. ,,Ty a ti tvoji povedení kamarádíčci jste mi obarvili vlasy?!"

To už jsem zase ječela.

Potter se posadil a promnul si oči.

Když mě uviděl, vykulil oči a hned nato se rozesmál.

,,Okamžitě sklapni!" Nechala jsem Lupina Lupinem a šla k tomu idiotovi, co si říká James Potter.

,,Kdo..." Ukázala jsem na svoje vlasy. ,,Tohle udělal?!"

Potter se "nevinně" usmál.

Potom se bezeslova zvedl, pořád s tím pitomým úsměvem a zamířil k Blackově posteli.

,,Siriusi vstávej, je tady nějaká tvoje ctitelka."

Black sebou trhla a v tu chvíli seděl a rozhlížel se kolem dokola.

,,Kde..." Zarazil se, když mu pohled utkvěl na mě.

Zuřila jsem.

,,Co to zase meleš Pottere?! Jaká ctitelka."

,,Nazdar Filchová, už se ti po mně stýskalo?" Ušklíbl se Black.

,,Po tobě by se mi nestýskalo ani za milion let." Odsekla jsem.

,,A věř mi, že kdyby mi někdo nenabarvil vlasy, vůbec bych sem," mávla jsem rukou, ,,nelezla."

Až teď se podíval na mou hlavu a hlasitě se rozesmál.

,,Musím ale říct, že ta zelená ti sluší. Nechtěla bys požádat Brumbála o přeložení do Zmijozelu?"

Tohle už byl vrchol.

,,Pokud vím, z čistokrevný rodinky seš tady jenom ty! Mám jít za Brumbálem, aby přeložil tebe?!"

,,Nikdy, mě nesrovnávej s mou rodinou." Zavrčel Black. Musím říct, že z něj teď opravdu šel strach.

,,Jsi odporný Blacku. Soudíš lidi podle jména. Dokud jsi neznal moje příjmení, choval ses jako idiot, ale v přiměřené normě. A teď?! Teď víš, že jsem dcera Filche. Nejsem na to nijak hrdá a věř mi, že bych ráda přišla na to, kdo je má matka, abych mohla nosit její jméno. Takže laskavě přestaň nazývat svoje okolí tak, jak se to zdá podle jejich příjmení, protože jestli toho nenecháš, věř mi, že ti taky budu říkat tak, jak bych usoudila podle tvého jména. Smrtijede."

Chvíli jsme se ještě navzájem propalovali nenávistnými pohledy. Nakonec jsem jen znechuceně zakroutila hlavou a vypochodovala ven.

Pořádně jsem za sebou práskla dveřmi a skoro slyšela, jak jim ze stropu odpadl kus plesnivé ponožky.

- notwozet