Honest girl

Unsuspecting hearts

Leah si připadala jako vetřelec. Stála nad částí rodiny Potterů. Následovala po schodech rodiče Potterovy, když nesli svoji vyčerpanou dceru nahoru do pokoje. Stála ve dveřích a sledovala, jak její nejlepší kamarádku pokládají do rozházené postele.

Nakonec to ale byla jen ona, kdo v pokoji s Kate zůstal. Netrvalo to dlouho. Tím myslím dobu, kdy Kate spala.

Leah si zrovna prohlížela knihu, která ležela na nočním stolku, když se z postele ozvalo slabé zamumlání, načež se Kate prudce vymrštila do sedu. Rozhlédla se kolem a když její pohled padl na Leah, jež od knihy, kterou stále třímala v ruce vzhlédla a jejich pohledy se tak střetly, usmála se.

,,To jsou pohádky. Bajky Barda Bedleyho. Mamka mi to musela dát na stůl, když jsem byla ve škole."

,,Cože?" Nechápala Leah.

,,To si děláš srandu? Neznáš Bajky?" Vykulila oči Kate, ale na tváři jí pohrával lehký úsměv.

,,Jestli mi je tatínek nepředčítal někdy při školním trestu, tak ne." Pokrčila rameny Leah. ,,Můžu si to půjčit?"

,,Jasně. Proč ne." Usmála se Kate a postavila se na zem. Protáhla se a zamířila ke dveřím. ,,Jdu na záchod. Hned jsem zpátky."

Leah přikývla a začetla se do jedné z bajek, jejíž název ji zaujal. Králice Alice a chechtavý pařez.

Po hodné chvíli se konečně otevřely dveře a Leah s úsměvem vzhlédla.

,,Kde jsi byla takovou dobu?" Zasmála se.

Kate se ale ani neusmála.

Teprve teď si Leah všimla, že s její kamarádkou něco není v pořádku.

,,Kate? Co se stalo."

Kate se rozvzlykala.

,,Šla jsem na záchod, když jsem uslyšela rodiče v kuchyni. Říkali něco úplně jiného, než před chvílí mě do očí. Lhali mi. To znamení jim vadí!"

Leah se zvedla, přešla ke svojí nejlepší kamarádce a objala ji.

Kate jí objetí opětovala.

A zatímco se ji Leah snažila utěšit, dole v kuchyni vedli dva dospělí kouzelníci znepokojivou a stejně tak znepokojenou debatu.

,,Naše dcera nemůže mít na ruce vypálené znamení zla!" Fleamont Potter chodil po kuchyni tam a zpátky s rukama v černých vlasech.

,,Cože?" Ozvalo se ode dveří.

Oba manželé se prudce otočili. Ve dveřích stál James se Siriusem v závěsu.

,,Nic, co by vás muselo zajímat." Odsekla paní Potterová, načež se chlapci zatvářili ještě zaraženěji. Euphemie Potterová nikdy nezvyšovala hlas jen tak pro nic za nic.

,,Kate je smrtijedka?" Vypálil James.

Manželé Potterovi sebou při tom slově trhli.

,,Tvoje sestra není smrtijedka." Sykl varovně chlapcův otec.

,,Ale já to nechápu. Přece-"

,,Dobře. Jamesi, Siriusi, pojďte dovnitř. Vysvětlím vám to." Povzdechla si paní Potterová.

,,Na tom není co vysvětlovat." Odsekl naštvaně James.,,Jenom by mě zajímalo, proč by chtěl Voldemort někoho, komu ještě nebylo sedmnáct."

Po těch slovech odešel z kuchyně, ve které zavládlo hrobové ticho. Pan Potter zavrtěl hlavou a povzdechl si.

,,Tak z tohohle bude pěkně dlouhá válka, kterou může zastavit jedině zrození nové generace mozkových buněk v Jamesově dubové palici." Pokrčila rameny s povzdechem Euphemie Potterová.

To byl konec jejich konverzace a taky to byla chvíle, kdy se Kate s Leah odlepily od skleniček přitisklých na podlahu. Odposlouchávaly celý jejich rozhovor. Leah totiž chtěla slyšet na vlastní uši, co se v kuchyni děje.

Při poslední větě se dívky musely chtě nechtě uchechtnout.

,,No, Leah. Myslím, že má tvoje přítomnost na mamku nějakej divnej vliv." Usmála se Kate.

A už to nebyl jen smutek, který byste v jejích očích mohli vidět. Zpět se vrátily jiskřičky, typické pro každého Pottera.

Ahoooj!

Tak nějak jsem se rozhodla pojmenovávat kapitoly podle písniček, co mi zrovna vyskočí v hlavě 😁

A moooc bych vám chtěla poděkovat za tolik přečtení, hlasů i ohlasů jak u celého příběhu, tak i u jednotlivých kapitol.

Dál pište komentáře a čtěte, protože mi hrozně zlepšujete den 😘

Notwozet